Lidé by neměli vyhazovat léky do běžného odpadu ani do WC, protože mohou ohrozit další osoby, zvířata nebo kontaminovat pitnou vodu. Skončit by měly jedině ve spalovně, připomněla Česká lékárnická komora (ČLnK). Zásoby léků a jejich dobu použitelnosti je podle ní ideální kontrolovat dvakrát ročně.

Co se stane, když nějaké město, správní oblast nebo rovnou celý stát zakáže v obchodech prodeje jednorázových plastových sáčků a tašek? Vcelku nepřekvapivě, v reakci na nedostupnost takového zboží, se záhy významně sníží jejich podíl na skládkách. Jak ale poukazuje studie univerzity v Georgii, k úspěchu má takové opatření daleko.

O bezplatné třídění bioodpadu je v metropoli zájem. Od začátku roku požádalo o přistavení biopoplenice více než 8 tisíc domácností a Pražské služby další nápor žadatelů očekávají v dubnu, kdy startuje jarní sezona. Celkově je v metropoli od občanů sváženo zhruba 24 tisíc hnědých nádob. Největší pražská svozová společnost navíc spouští kampaň, která má popularizovat separaci bioodpadu a edukovat Pražany v tom, co do bioodpadu nepatří.

Hnědou „popelnici“ na bioodpad už asi viděl každý. Po Praze je můžete vidět jak u rodinných, tak i u bytových domů. Až do konce roku 2021 si za její vyvážení museli zájemci připlatit. Od letošního roku je v Praze svoz bioodpadu zdarma. Po více než 14 letech, kdy Praha začala vymýšlet a prosazovat svoz bioodpadu.

Přesně před rokem otevřela městská Nábytková banka Praha svoje dveře, aby mohla pomáhat lidem, kteří nemají dostatek finančních prostředků na základní vybavení bytu. Za první rok fungování přijala 5 009 kusů nábytku, drobných elektrospotřebičů nebo vybavení do domácnosti celkem od 1 058 dárců. Informuje o tom hlavní město Praha.

Správný postup likvidace vánočního stromku se liší podle přístupnosti popelnice na směsný odpad. Podle toho stromek patří k popelnici na směs, nebo ke stanovišti kontejnerů na tříděný odpad. Pražské služby očekávají, že během ledna a února svezou přes 300 tisíc dosloužilých vánočních jehličnanů. Umělé stromky je také možné dát do sběrného dvora.

Oblečení má dvě základní funkce: Chrání tělo před zimou a pohledy a slouží také jako symbol, jistý druh sebevyjádření a informace pro ostatní. Šaty dělají člověka. První funkci dokáže zajistit cokoliv od medvědí kožešiny přes sárí z jednoho kusu látky po různé variace na triko a džíny stejně dobře jako velká večerní. Šatníky nám tedy plní nikoliv skutečná fyzická potřeba, ale společenské požadavky, móda a reklama. Pokud to dokážeme oddělit, můžeme značně snížit svoji uhlíkovou stopu.

U ekologického nakládání s odpady je vždy na prvním místě prevence – odpad, který nevznikne, nemusíme řešit. Netěžily se kvůli němu suroviny, odpadá doprava, výroba, potisk, mizí popelářské vozy, recyklační linky nebo dokonce spalovny a skládky. Pro představu: Výroba budoucího odpadu tvoří 85 % jeho uhlíkové stopy; nakládání se skutečným odpadem (recyklace atd.) 15 %. Skutečný závazek a výzva pro jednotlivce i společnost tedy není v třídění odpadu, ale jeho minimalizaci.

Internetový obchod Košík.cz rozváží potraviny zákazníkům v papírových taškách. Jejich velké množství začalo vadit zákazníkům a tím i online supermarketu. Obchod proto začne své papírové tašky přetvářet pomocí technologie rozvláknění. Ta má být unikátní tím, že neničí papírové vlákno. Vše, co z tašek vznikne, tak bude nadále recyklovatelné a kompostovatelné.

Sdružení Arnika ukrylo polohovací zařízení do 25 menších tiskáren a monitorů staršího data, které už dosloužily. Chce tím ověřit, jak sběrná místa nakládají s vysloužilou elektronikou staršího data, která obsahuje nebezpečné látky jako rtuť a olovo. Zatím je 10 kusů z tohoto experimentu stále v oběhu, jeden z nich už bohužel skončil, kde neměl. Informovalo o tom sdružení ve své tiskové zprávě.