Boj proti klimatickým změnám se nevede jen na rovníkových plantážích, ve výzkumných laboratořích nebo za řečnickými pultíky ve sněmovnách. Přispět svým dílem můžete i vy sami. Pozitivní na tom je, že přitom často ani nemusíte zvednout zadek od počítače. Postačí, když během svého příštího virtuálního setkání na síti ponecháte kameru vypnutou a nebudete ostatním promítat svůj obraz.

Vodohospodáři varují před vyléváním tuku do kanalizace. Středočeské vodárny letos evidují pět desítek případů ucpání potrubí tukem. Čištění platí majitelé přípojky, letos tak už lidé zaplatili 150 000 korun, sdělila mluvčí Středočeských vodáren Lenka Kozlová. Kuchyňský olej a tuk je možné odevzdat ve sběrném dvoře, v řadě měst a obcí už jsou také vyčleněné speciální popelnice.

Koupaliště s vodou bez chlóru, kde se o čištění vody starají přírodní procesy. A v Praze. Jak se tato koupaliště, u kterých se trochu zmatečně zažilo označení biotop, provozují a udržují?

Studie uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change nabízí neotřelý pohled na naši budoucnost. Mohla by mít udržitelnou podobu a to i při zachování decentního standardu kvality života pro všech 10 miliard obyvatel planety Země. I v roce 2050 by pak lidem stačilo o 60 % méně energie než dnes. Co by bylo třeba změnit a jak by to mělo vypadat? O tom píše Leeds.ac.uk.

Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Koupací sezóna pomalu začíná a možná vás to už táhne někam k vodě. Pokud dáváte přednost přírodním koupalištím, mělo by vás zajímat, jak poznáte vodu znečištěnou sinicemi od vody znečištěné řasami. Pomůže vám v tom jednoduchý Maršálkův test. Potřebujete k němu jen průhlednou lahev. Postup vysvětluje radí Eliška Maršálková z Botanického ústavu AV ČR.

Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.