Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Koronavirus ani politická situace mě zdaleka nezneklidňují tolik, jako jiný vážný problém. Sucho.

Bydlím v bytovém domě, kde všech 22 bytů používá na splachování záchodů přečištěnou vodu z našich koupelen. Této šedé vody je dostatek, takže v případě potřeby bychom ji mohli využívat i na zalévání stromů a keřů.

Typická paneláková ložnice. V posteli leží dva lidé. Už po dvou hodinách spánku přesáhne koncentrace CO2 hodnotu 2000 částic na milion (ppm). „To je úroveň, kdy začínáme pociťovat příznaky únavy a může nás začít bolet hlava,“ říká ekoporadce David Kunssberger z Agentury Koniklec. Do rána se koncentrace CO2 ještě zhorší. Ráno se lidé probudí, ale jsou kvůli špatné kvalitě vzduchu neodpočatí. Jednoduché řešení se přitom nabízí samo.

Pokud stavíte nebo provádíte rekonstrukci domu, je vaší zákonnou povinností postarat se o dešťovou vodu na vašem pozemku. V dnešních klimatických podmínkách by mělo být povinností každého dešťovou vodu na svém pozemku maximálně využít, zadržet a neodvádět ji kanalizací pryč. Jedním z praktických a zároveň estetických řešení je vybudování jezírka živeného ze srážkových vod.

Stále častěji slýcháme, jak málo je vody, že je období sucha a je potřeba šetřit vodou pitnou. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace? Pokud plánujete rekonstrukci nebo výstavbu rodinného domu, můžete právě při této příležitosti vhodnou metodou řešit i hospodaření se srážkovou vodou. Domácnost tak může ušetřit až 50 % spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Takové hospodaření s dešťovou vodou není jen ekologické, ale i finančně velmi výhodné řešení.

Dešťová voda na vaši zahradu naprší sama a zdarma. Využívat ji se rozhodně vyplatí. Je ale dobré si způsob využití dobře promyslet vzhledem k možnostem a charakteru vaší zahrady. Zde je několik bodů, které se vyplatí promyslet.

Počátkem roku 2020 se už budou muset stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Uvedená povinnost se týká i větších změn dokončené stavby, tedy i budov procházející rozsáhlejší renovací. Předpokládá se, že v roce 2050 budou současné budovy tvořit asi 75 % stavebního fondu.