Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
Stále naléhavější výzvy ke zmírnění klimatické krize nás všechny nutí přemýšlet o změně vytápění domácností. Místo využívání fosilních paliv je třeba do budoucna přejít k účinnějším a pro životní prostředí příznivějším řešením. Podle nové studie "Proč by vaším příštím kotlem mělo být tepelné čerpadlo?", kterou dnes zveřejnila BEUC (Evropská spotřebitelská organizace), je pro spotřebitele nejlevnější variantou ekologického vytápění použití tepelného čerpadla.
Ve třetím dílu našeho seriálu zaměřeného na úspory energie bez potřeby drahých investic si posvítíme na osvětlení a domácí elektroniku. Zvláště na podzim a v zimě je osvětlení důležitá položka naší domácí spotřeby.
Nedávné výrazné zdražení energie prodražuje náklady na naše domácnosti. Svést souboj s dodavatelem energie můžeme ale i mírumilovně a bez většího omezování. Druhý díl našeho seriálu zaměřeného na úspory energie bez potřeby drahých investic je zaměřen na domácí spotřebiče a jejich úsporné používání.
Skokové zvýšení cen energie, případně krach levného dodavatele, znamená pro mnohé z nás velký zásah do domácího rozpočtu. Náklady na energie lze ale snížit nejen výběrem vhodného dodavatele elektřiny a plynu, ale také nízkou spotřebou. V naší sérii článků se zaměříme na takové úspory energie, které nás nebudou nic stát a nebudou nás ani výrazně omezovat. V prvním dílu se budeme zabývat vytápěním a teplou vodou.
8.11.2021 | GLASGOW
( ČTK)
Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více, než vlády, velké korporace nebo média. O průzkumu, zveřejněném u příležitosti právě probíhající konference OSN o změnách klimatu COP26, napsal list The Guardian.
Naší společnost se potřebuje vypořádat se změnami klimatu. Jedna rovina tohoto snažení je institucionální, kdy po našich politicích chceme, aby problém řešili, a oni nastavují průmyslu a energetice podmínky, které by měly vést k ochraně klimatu. A nebo nenastavují či nevedou. A druhá rovina je osobní. Spotřeba konkrétního člověka a s ní spojené emise skleníkových plynů. Podle Viktora Třebického, který spolu s obecně prospěšnou společností CI2 stojí za aktualizovaným vydáním osobní uhlíkové kalkulačky, je to, co sami uděláme, stejně podstatné, jako to, co udělají vlády a korporace.
Více než milion českých domácností využívá jako palivo kusové dřevo. Některé domácnosti vytápí celosezónně své domy či chalupy, některé kusové dřevo používají jen na přitápění či vaření. Ročně je ho u nás spáleno více jak 5 milionů „kubíků“. I když neustále sílí tlaky na náhradu pevných paliv v domácnostech jinými zdroji tepla, je zřejmé, že v dohledné budoucnosti bude mít biomasa především ve formě palivového dřeva, ale i stále populárnějších pelet a briket, své významné a pevné místo. Jak je možné, že i přes konkurenci „bezobslužných“ zdrojů tepla, tedy elektrokotlů, tepelných čerpadel a plynových kotlů, je o spalování biomasy trvale vysoký zájem?
Chcete si vyčíslit svou uhlíkovou stopu a podívat se, jak jste na tom ve srovnání se zbytkem české společnosti? iRozhlas dnes zveřejnil jednoduchou kalkulačku, která umožní každému snadno zjistit, jak na tom se svou uhlíkovou stopou je.
Správné vyskládání dřeva, zapálení a následné topení jsou na první pohled banální úkony. Jenže i tady se dají udělat chyby. Co je správně? Naskládat dřevo do pyramidy, nebo po celém povrchu topeniště? Má se dřevo zapalovat shora, či zezdola? V jakém intervalu se má správně přikládat? Odpovědi na tyto otázky úzce souvisí s konkrétním typem tepelného systému. Pojďme se podívat na jednotlivé možnosti, jak správně topit a přikládat.
Čtyři pětiny obyvatel planety Země v letadle nikdy neseděly, a zbývající pětina si až na pár extrémních výjimek tuhle kratochvíli dopřeje jednou dvakrát do roka. Opravdu je tedy létání zapotřebí spojovat s pocitem hanby a environmentální viny?
|
|