Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Zatím největší studie svého druhu ukázala, že metody kompenzující produkci emisí formou zdanění anebo zaváděním emisních povolenek nesehrávají očekávanou roli. Přínos zpoplatnění vyprodukovaného uhlíku je pro snižování emisí minimální. Píše o tom ScienceAlert.

Právě probíhající migrace netopýrů hvízdavých s sebou přináší riziko, že netopýři se nastěhují do přístupných vnitřních prostor, odkud se velmi špatně dostávají. Zejména Plzeň je důležitou migrační křižovatkou, destinací a cestou pro tento druh létajících savců. Letos se netopýrů hvízdavých navíc extrémně „urodilo“, jejich počty jdou do stovek.

K létu neodmyslitelně patří výlety do přírody. Lidé se vydávají do lesů nejen za turistikou, ale také například za houbařením. Na co je třeba pamatovat při procházce v lese a jakým činnostem se raději vyhnout, shrnul spotřebitelský časopis dTest.

Vytváření bezemisních zón v centrech měst, vyšší zdanění vozů s motory na fosilní paliva, razantní zdražení pohonných hmot. To vše jsou prý dobré kroky správným směrem, ale britská vláda by prý měla učinit víc. Alespoň tak to tvrdí sdružení New Weather Institute, který navrhuje kompletně zakázat reklamy na vozy SUV. Jimi produkované znečištění je prý hrozbou veřejného zdraví. Píše o tom Guardian.

Každým rokem praktičtí veterinární lékaři upozorňují na úskalí cestování se zvířaty. Letos se bude na delší vzdálenosti cestovat méně, ale přesto Komora veterinárních lékařů upozorňuje na některé zásady cestování se zvířaty, aby bylo problémů co nejméně.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Hledání vhodných pozemků pro výsadbu zeleně v otevřené krajině, té intenzivně obhospodařované, občas připomíná dilema tzv. studentského sexu. V zásadě jde o to, že máte ohromnou chuť něco udělat, dokonce máte i s kým, ale prostě nemáte kde. Rodiče jsou doma, vlastní byt ještě nemáte a pokud bydlíte na internátu, tak jeho provozní řád žádnému řádění nepřeje. S vysazováním stromů a keřů to může být podobné. Máte k dispozici nářadí, sazeničky, nechybí vám elán a chuť. Jen nemáte místo. Kde ho hledat?

Britský premiér Boris Johnson momentálně schytává kritiku za to, že vládní intervencí pomohl zachránit krachující regionální leteckou společnost Flybe. Což prý v době, kdy se Britové snaží zbavit 26 % národních emisí plynoucích z dopravy, není vhodný krok. Současně ale dal zelenou projektu vysokorychlostní dráhy HS2, čímž si bilanci trochu vylepšil. Jsou vlaky vždycky dobré a letadla vždycky špatná? Jak píše Conversation, je to celé trochu složitější.

Čas, po který máme možnost čerpat a vychutnávat dovolenou, je striktně omezený. A podobně omezené jsou i naše představy o tom, že jediným škodlivým faktorem naší cesty je přeprava do cílové destinace. Jenže ono to není jen o letence. Jak na (k životnímu prostředí) šetrnější dovolenou?