Neustále se zvyšující teploty ve městě pociťujeme v létě všichni. Na některé skupiny obyvatelstva dopadají vlny veder více a mění jejich životy někdy v hotový boj. Jedním z nejúčinnějších adaptačních opatření v boji proti nesnesitelnému horku je městská zeleň. Jak moc důležitou roli v ochlazování města hrají stromy, keře a zelené plochy si uvědomují i krajinář Vilém Jurek a designérka Veronika Rút Fullerová. Prostřednictvím svojí iniciativy BRNO BUDE VEDRO se snaží upozornit na špatné nakládání s veřejnou zelení v Brně.

Zájemci si i letos mohou v Brně koupit místo klasického vánočního stromku alternativní jedli bělokorou v květináči, kterou lze na jaře zasadit. Do prodeje jich zamíří kolem 1000. ČTK to řekla Tereza Žižková z brněnského centra ekologické výchovy Rezekvítek, které prodej koordinuje. Stromky v květináči budou k mání od pondělí.

Pokud do bytu zaletí netopýr, je potřeba zhasnout, otevřít okno a opustit místnost, radí odborníci. V období takzvaných netopýřích záletů, které se opakuje každoročně od poloviny srpna do poloviny září, hrozí, že do městských bytů, ale i chalup zaletí větší počet netopýrů. Podle ochranářů mohou být invaze velmi intenzivní, netopýří návštěva může čítat i přes 100 jedinců. Pokud nestačí lidem poradit, jak netopýry z bytu dostat, vyjíždějí záchranné stanice na místa, netopýry odchytávají a vypouštějí. Popřípadě jim poskytují nutná ošetření, informoval Český svaz ochránců přírody.

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální.

Zvířata volně žijící ve městech ve vedru, které nyní panuje i v Česku, trpí žízní. Lidé jim mohou pomoci tím, že v zahradách, parcích nebo vnitroblocích umožní ptákům, včelám, ježkům, zajícům, veverkám a dalším přístup k vodě. Umístí tam mělké misky s vodou nebo do bazénů či jezírek plovoucí prkna, aby se pohodlně napili a neutopili, uvedl na svém webu Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Tento čtvrtek 15. června začíná v pražském Domě ochránců přírody první letošní výstava Raných třešní starých odrůd.

Až 96 procent balení kuřecích prsou privátních značek supermarketů na českém trhu je zasaženo nemocí. S takovou informací přišel průzkum, který provedl spolek OBRAZ – Obránci zvířat v pobočkách devíti obchodních řetězců po celé České republice. Zástupci spolku chtějí veřejnost seznámit s informacemi o nemoci bílých vláken.

Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), který spravuje rozdělování zemědělských dotací, bude nově ověřovat dodržování pravidel na všech zemědělských plochách. Naplnění dotačních podmínek bude sledovat pomocí družicových snímků, řekl generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Dříve fond používal systém kontrol pětiprocentního vzorku na místě. Podle Dlouhého budou kontroly spravedlivější vůči všem zemědělcům. V případě, že nesplní pravidla dotací, budou mít možnost svou žádost upravit.

Informovaný britský spotřebitel nestojí o vajíčka, která pochází od nosnice se zastřiženým zobákem, co musí žít ve stresu v mnohatisícovém hejně. Proto si raději připlatí a sáhne po vajíčcích z volného chovu. Jenže ani tam není situace lepší.

Je u nás zvykem, že kácení dřevin se povoluje „do konce března“. Český svaz ochránců přírody upozorňuje, že termíny kácení dřevin (když už je to opravdu nezbytné) by se měly odvíjet od reálného stavu přírody a možného ohrožení jejích hodnot, ne od nějakých předem daných, mnohdy i nesmyslných, dat.