V sobotu 3. září 2022 Český svaz ochránců přírody pořádá lichenologický seminář s exkurzí do sadu starých odrůd ovoce. Dozvíte se, kde lišejníky hledat, co jim prospívá a jakým způsobem na stromech žijí. Můžete se zeptat na vše, co vás o lišejnících zajímá. Seminář se koná v rámci dvoudenní výstavy ovoce Pomologické dny – podzim v zahradě, kterou již třetím rokem v Průhonické botanické zahradě společně připravuje Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody.

Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, v parcích apod. Trpí nedostatkem vody. Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět. Třeba tím, že budou požírat nepříjemný hmyz a to přece není zrovna málo.

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

V posledních letech se krajina dramaticky mění. Některé změny jsou na první pohled zřejmé, například spoustu lesů sežral kůrovec. Jiné zůstávají běžnému návštěvníkovi skryté. Třeba skutečnost, že ve zdejších luzích a hájích pobíhá stále více vlků, před nimiž stáda chrání pastevečtí psi. Podívejme se na to, co by o pasteveckých psech měli vědět turisté a výletníci. Nejde totiž o žádné mazlíčky.

Nová mobilní aplikace Tree Check rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové ploše poskytuje. Stromy si navíc mohou uživatelé přidávat do mapy nebo si z nich vytvořit vlastní "herbář", informoval David Kopecký, mluvčí Nadace Partnerství, která se na vývoji aplikace podílela spolu s dalšími organizacemi.

Nechejte sekačku celý květen v kůlně. A možná pak zjistíte, že tam vydrží až do konce sezóny. K tomu nabádá britské zahradníky kampaň No Mow May, spoluorganizovaná ochranářskou charitou Plantlife. Cílem není ani tak podpora zdivočelých plevelů, ale hmyzu.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

O bezplatné třídění bioodpadu je v metropoli zájem. Od začátku roku požádalo o přistavení biopoplenice více než 8 tisíc domácností a Pražské služby další nápor žadatelů očekávají v dubnu, kdy startuje jarní sezona. Celkově je v metropoli od občanů sváženo zhruba 24 tisíc hnědých nádob. Největší pražská svozová společnost navíc spouští kampaň, která má popularizovat separaci bioodpadu a edukovat Pražany v tom, co do bioodpadu nepatří.

Hnědou „popelnici“ na bioodpad už asi viděl každý. Po Praze je můžete vidět jak u rodinných, tak i u bytových domů. Až do konce roku 2021 si za její vyvážení museli zájemci připlatit. Od letošního roku je v Praze svoz bioodpadu zdarma. Po více než 14 letech, kdy Praha začala vymýšlet a prosazovat svoz bioodpadu.

Ústřední prvek environmentálních debat o výživě lidí se v posledních letech omezil na to, zda a jak radikálně omezit konzumaci masa. Nejrůznější studie přitom polstrují daty skutečnost, že dieta 3 % světové populace veganů (a 5 % vegetariánů) je teoreticky udržitelnější než strava 92 % zbývající populace. Plynou z toho rozepře, které neprospívají ani tak životnímu prostředí, ale spíš těm, kdo stojí za produkcí ultra procesně zpracovaných potravin. Jak to?