Už téměř 3000 ježků přijaly letos záchranné stanice do své péče. Z toho za posledních 7 týdnů to bylo rekordních 1400 ježků. Většina z nich přitom žádnou lidskou pomoc nepotřebovala. Stala se obětí mýtu o tom, že malý ježek zimu nepřežije. Do záchranných stanic patří pouze zranění a nemocní ježci. Ti ostatní mají zůstat na svobodě a v bezpečném prostředí.

Na hadí uštknutí zemře ročně ve světě více než sto tisíc lidí a dalších 400 tisíc má po uštknutí trvalé následky. Přesná čísla známá nejsou, ale odhaduje se, že hadi každoročně uštknou 4,5–5,4 milionu lidí. Zhruba u poloviny z nich dojde k otravě hadím jedem.

Pokud vletí do bytu netopýři, potřebují zpravidla jen trochu lidské pomoci, aby zvládli sami odletět. Jen v některých případech je třeba volat ochranáře, uvedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Lidé by podle svazu neměli nechávat otevřená okna bez sítí v místnostech, kam delší dobu nikdo nevkročí. Netopýři se přes některé typy oken nedostanou ven a uvnitř uhynou. Invaze i několika stovek netopýrů do bytů nastávají v Česku v srpnu a v září, kdy netopýři migrují z letních kolonií a hledají zimoviště.

Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, v parcích apod. Trpí nedostatkem vody. Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět. Třeba tím, že budou požírat nepříjemný hmyz a to přece není zrovna málo.

V posledních letech se krajina dramaticky mění. Některé změny jsou na první pohled zřejmé, například spoustu lesů sežral kůrovec. Jiné zůstávají běžnému návštěvníkovi skryté. Třeba skutečnost, že ve zdejších luzích a hájích pobíhá stále více vlků, před nimiž stáda chrání pastevečtí psi. Podívejme se na to, co by o pasteveckých psech měli vědět turisté a výletníci. Nejde totiž o žádné mazlíčky.

Z celkem 3464 zvířat přijatých do péče záchranných stanic za posledních 30 dní bylo 1001 ptáčat. Více jak polovinu z nich ukradli lidé jejich rodičům v domnění, že je zachraňují. Lidská hloupost je v těchto dnech nejčastější příčinou přijímání (nejen) ptačích mláďat do záchranných stanic.

Od roku 2018 nesmíte na plážích Havaje používat opalovací krém obsahující oxybenzon. Podobný zákaz záhy poté přijali v Palau, Arubě a na Panenských ostrovech. Důvodem byla ochrana korálových útesů, které tato funkční příměs hubila. Jak se ale ukazuje, podobně závadné mohou být i ostatní opalovací krémy.

Rorýsek Merlin se do mé péče dostal 16. května. Několik lidí mělo pocit, že mu nic není a že by se mohl hned vypustit, ale mému vytrénovanému oku bylo hned jasné, že Merlina něco trápí. Jen jsem ještě v tu chvíli nevěděla přesně co.

V lepším případě to bude zvědavé: „jůůů“, dost možná ale jekot či zděšené pištění vylekaných dětí. Těžko pak z prvního překotného vyprávění pochopit, co se to vlastně stalo. Zdá se totiž, že děti v koutě zahrady objevily hada. Co teď ale má svědomitý rodič dělat? Hlavně nepanikařit.

Nechejte sekačku celý květen v kůlně. A možná pak zjistíte, že tam vydrží až do konce sezóny. K tomu nabádá britské zahradníky kampaň No Mow May, spoluorganizovaná ochranářskou charitou Plantlife. Cílem není ani tak podpora zdivočelých plevelů, ale hmyzu.