„Uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“ jsou jen některé z takzvaných zelených tvrzení, s nimiž se spotřebitelé stále častěji setkávají. Z dotazníkového průzkumů, který zpracoval dTest ve spolupráci se zahraničními kolegy vyplynulo, že skutečný obsah těchto pojmů řadě spotřebitelů uniká anebo v nich vyvolává mylnou představu o zakoupeném zboží. Proti lakování na zeleno – greenwashingu – by mohla pomoci i nová evropská směrnice.

Pokud do bytu zaletí netopýr, je potřeba zhasnout, otevřít okno a opustit místnost, radí odborníci. V období takzvaných netopýřích záletů, které se opakuje každoročně od poloviny srpna do poloviny září, hrozí, že do městských bytů, ale i chalup zaletí větší počet netopýrů. Podle ochranářů mohou být invaze velmi intenzivní, netopýří návštěva může čítat i přes 100 jedinců. Pokud nestačí lidem poradit, jak netopýry z bytu dostat, vyjíždějí záchranné stanice na místa, netopýry odchytávají a vypouštějí. Popřípadě jim poskytují nutná ošetření, informoval Český svaz ochránců přírody.

Pomalu ale jistě končí v záchranných stanicích rorýsí sezóna. Poskytli jsme pomoc téměř sedmi stovkám mláďat rorýsů (v loni to bylo 436 mláďat). 200 rorýsů nám bohužel uhynulo. Většina ale přežila a už byla vrácena do přírody. Jen asi 50 rorýsů na svůj návrat čeká. Budou vypuštěni v nejbližších dnech, protože je čeká dlouhá cesta do Afriky.

Třeba takový sýček. V současné době obývá výhradně bezprostřední okolí lidských sídel, nejčastěji vesnice s farmami, stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, ale nevyhýbá se ani větším městům. Právě zde jsou sýčci vystaveni řadě nebezpečí v podobě smrtelných pastí, jako jsou různé nádrže na vodu, větrací šachty, svisle stojící roury či fukary na seno, ze kterých se sýčci nedokáží dostat a hynou v nich. V takovýchto pastech uhynula v posledních desetiletích více jak třetina (36 %) sýčků, u nichž známe příčinu smrti, ale i řada dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno. Zabezpečení takových pastí je přitom často rychlé a jednoduché.

Zvířata volně žijící ve městech ve vedru, které nyní panuje i v Česku, trpí žízní. Lidé jim mohou pomoci tím, že v zahradách, parcích nebo vnitroblocích umožní ptákům, včelám, ježkům, zajícům, veverkám a dalším přístup k vodě. Umístí tam mělké misky s vodou nebo do bazénů či jezírek plovoucí prkna, aby se pohodlně napili a neutopili, uvedl na svém webu Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Poznat divoké zvíře, které potřebuje naší pomoc, není vždy tak jednoduché, jak se může zdát. Stále přibývá případů, kdy člověk svým zásahem nevědomky způsobí víc škody než užitku. Nejčastěji se s těmito situacemi setkáváme u mláďat, která mohou vypadat opuštěně, i když jen spokojeně čekají na návrat své matky. Právě teď řeší záchranné stanice stovky takových případů každý den.

Aplikace Klíšťapka poskytuje veřejnosti informace o výskytu klíšťat v lesních porostech a může posloužit jako prevence nákazy lymeskou borreliózou. Aplikace vychází z údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem ČR, který v letech 2021 a 2022 výskyt klíšťat u nás zmapoval.

Až 96 procent balení kuřecích prsou privátních značek supermarketů na českém trhu je zasaženo nemocí. S takovou informací přišel průzkum, který provedl spolek OBRAZ – Obránci zvířat v pobočkách devíti obchodních řetězců po celé České republice. Zástupci spolku chtějí veřejnost seznámit s informacemi o nemoci bílých vláken.

Veselé švitoření jiřiček a vlaštovek už se opět začalo ozývat na mnoha místech republiky. Zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu.