Od loňského prosince platí vyhláška, která se týká zákazu používání pyrotechnických výrobků na většině míst v centru Prahy a například na náplavkách, v parcích nebo v blízkosti nemocnic a sociálních zařízení. Zákaz platí pro většinu volně prodejné pyrotechniky i pro dny jako jsou Silvestr a Nový rok. Hlavní město proto apeluje na obyvatele, aby se v těchto dnech vyvarovali používání rachejtlí a dalších podobných výrobků a prohlédli si interaktivní mapu, která ukazuje, kde není možné pyrotechniku odpalovat.

Ústřední prvek environmentálních debat o výživě lidí se v posledních letech omezil na to, zda a jak radikálně omezit konzumaci masa. Nejrůznější studie přitom polstrují daty skutečnost, že dieta 3 % světové populace veganů (a 5 % vegetariánů) je teoreticky udržitelnější než strava 92 % zbývající populace. Plynou z toho rozepře, které neprospívají ani tak životnímu prostředí, ale spíš těm, kdo stojí za produkcí ultra procesně zpracovaných potravin. Jak to?

Cigaretové nedopalky, chcete-li špačky či vajgly, jsou ve světě podobně neodbytné odpady jako mikroplasty. K nalezení jsou zrovna tak prakticky všude, a navíc mají tu nepříjemně dvojakou podobu fyzického i chemického znečištění. Za jejich vznikem je třeba hledat 1,13 miliardy kuřáků, kteří ročně v tabákových výrobcích zkonzumují okolo 6 bilionů ekvivalentů cigaret. Z nichž asi třetina končí típnutá, volně odhozená, padni kam padni. Co se s nimi pak děje dál a jak ovlivňují životní prostředí?

Dnes začíná výzva 10 000 kroků, která má nejen posílit zdraví, ale také upozornit na podmínky pro chůzi především ve městech. Aktuálně se do výzvy zapojilo 65 různých měst a téměř 7 000 účastníků. Patrony akce jsou známé osobnosti jako například herec a moderátor Lukáš Pavlásek nebo šestinásobná juniorská mistryně ČR v závodní chůzi Eliška Martínková. U startu akce stojí také náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček a radní hl. m. Prahy Vít Šimral. Možnost přihlásit se do výzba je do 4. října.

Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.

Více než milion českých domácností využívá jako palivo kusové dřevo. Některé domácnosti vytápí celosezónně své domy či chalupy, některé kusové dřevo používají jen na přitápění či vaření. Ročně je ho u nás spáleno více jak 5 milionů „kubíků“. I když neustále sílí tlaky na náhradu pevných paliv v domácnostech jinými zdroji tepla, je zřejmé, že v dohledné budoucnosti bude mít biomasa především ve formě palivového dřeva, ale i stále populárnějších pelet a briket, své významné a pevné místo. Jak je možné, že i přes konkurenci „bezobslužných“ zdrojů tepla, tedy elektrokotlů, tepelných čerpadel a plynových kotlů, je o spalování biomasy trvale vysoký zájem?

Obezita se netýká jen lidí, ale i našich domácích mazlíčků. Zatímco lidé jsou s problémem často konfrontováni, nadváhu domácích zvířat velká část chovatelů nijak neřeší. Zvířecí obezita, ke které mohou vést i drobné pamlsky, se kromě zhoršeného zdraví mazlíčků negativně projevuje i na nákladech za následnou léčbu. Vídeňská zvířecí ombudsmanka proto radí: méně pamlsků a více společného času a pohybu.

Čajový sáček vypadá jako jednoduchý papírový výrobek. Na jeho výrobu se ale používá řada přísad, které v čaji zřejmě nečekáte a nechcete. Co přesně a kolik jakého materiálu se v nálevovém sáčku nachází, se ale z balení čaje nedozvíte, protože tyto informace výrobci neuvádějí. A to přesto, že některé sáčky obsahují určité procento plastů. Nebo jsou rovnou celé plastové. Požádali jsme proto hlavní prodejce čajů u nás, aby nám informace o složení čajových sáčků zaslali.

K současné společenské debatě o klimatické gramotnosti neodlučně patří hodnocení emisní náročnosti jednotlivých běžných aktivit. Některé se nám intuitivně jeví horší, jiné lepší. A o řadě jen zdánlivě neškodných činností se pak většinou vůbec nepřemýšlí, protože jsou spojeny s všeobecně vnímanou prospěšností. Například sportovní aktivity.

Snadná otázka, nelehká odpověď. Hodně totiž záleží, kde k takovému blízkému setkání dojde a jaké se zrovna nabízí možnosti řešení. Průvodní naučné video z YouTube popisuje řešení situace velmi líbivě a nenáročně. V hlavní roli v něm tu vystupují v jádru hodní pejsci, vyrůstající od štěňátek v ovčíně, kde se sžili se stádem oveček. A ty teď statečně chrání před vnějším ohrožením, například před medvědy a vlky. Tím, že jste vstoupili na jejich teritorium a přiblížili jste se stádu, jste v nich vzbudili ochranářské instinkty. A proto musíte postupovat rozvážně.