Organický odpad, který byl dosud z Pražské tržnice týdně svážen v klasických hnědých popelnicích, bude nyní přímo v areálu přeměněn na hodnotný kompost. Speciální kompostér Rocket pojme stovky litrů organického odpadu týdně ze zeleninového trhu v Hale 22, v budoucnu pak i zbytky jídla a kávy z kaváren a restaurací v areálu, food trucků či jednorázových kulturních akcí, včetně kompostovatelného jednorázového nádobí.

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více, než vlády, velké korporace nebo média. O průzkumu, zveřejněném u příležitosti právě probíhající konference OSN o změnách klimatu COP26, napsal list The Guardian.

Cigaretové nedopalky, chcete-li špačky či vajgly, jsou ve světě podobně neodbytné odpady jako mikroplasty. K nalezení jsou zrovna tak prakticky všude, a navíc mají tu nepříjemně dvojakou podobu fyzického i chemického znečištění. Za jejich vznikem je třeba hledat 1,13 miliardy kuřáků, kteří ročně v tabákových výrobcích zkonzumují okolo 6 bilionů ekvivalentů cigaret. Z nichž asi třetina končí típnutá, volně odhozená, padni kam padni. Co se s nimi pak děje dál a jak ovlivňují životní prostředí?

Jestli žijete ve městě, v bytě bez zahrady, pak třídění bioodpadu pro vás není tak snadné. V zásadě máte tři možnosti. Můžete si objednat hnědý kontejner na svoz bioodpadu (pokud je u vás zaveden), pořídit si interiérový vermikompostér (a recyklovat bioodpad s pomocí kalifornských žížal) a nebo se připojit k sousedům a začít kompostovat komunitně. Komunitní kompostování má u nás už relativně dlouhou tradici a také zatím velký nevyužitý potenciál.

Naší společnost se potřebuje vypořádat se změnami klimatu. Jedna rovina tohoto snažení je institucionální, kdy po našich politicích chceme, aby problém řešili, a oni nastavují průmyslu a energetice podmínky, které by měly vést k ochraně klimatu. A nebo nenastavují či nevedou. A druhá rovina je osobní. Spotřeba konkrétního člověka a s ní spojené emise skleníkových plynů. Podle Viktora Třebického, který spolu s obecně prospěšnou společností CI2 stojí za aktualizovaným vydáním osobní uhlíkové kalkulačky, je to, co sami uděláme, stejně podstatné, jako to, co udělají vlády a korporace.

Planeta Země sice není na jedno použití, ale opakovaně použitelné nádobky na potraviny ji z problémů s odpady nejspíš nevytrhnou. Jak to? Nová studie univerzity v Manchestru zjistila, že při jejich hodnocení jsme dosud nedobře počítali jejich ekologickou stopu, nehodnotili jsme celý životní cyklus, opomněli jsme jejich materiálovou podstatu a hlavně jsme zapomněli na to, že jakmile se z nějaké ušlechtilé myšlenky stane komerční trend, nevede to většinou k dobrým koncům.

Před časem londýnská umělkyně Venetia Berryová spočítala bavlněné tašky zdarma, které se jí nahromadily ve skříni. Bylo jich tam nejméně 25 - tašky od ekologické módní značky Reformation a z retro-obchodů, tašky ze Soho House, butikových venkovských hotelů a nezávislých uměleckých krámků. Dvě tašky byly z optiky Cubbits a jeden dokonce z česnekové farmy. "Dostávám je, aniž bych měla na výběr," řekla 28letá Berryová listu The New York Times.

Biologicky rozložitelné odpady tvoří zásadní množství z celkových odpadů produkovaných na území ČR, přesto dosud nebyl vyvinut uspokojivý systém na jejich likvidaci či využití. Pokud opady ukládáme do směsného opadu, končí ve spalovně či na skládce, a to je velká škoda. Jestliže chceme biologické odpady využít, ideální možností je kompostování.

Přečtené knihy mohou Pražané nově odkládat ve sběrných dvorech ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Svazky budou z těchto pražských tzv. re-use center odebírat pracovníci společnosti Reknihy, která je bude nabízet novým majitelům. Část peněz z prodeje knih firma dá sociálnímu podniku Přestupní stanice. Ten pracuje s lidmi bez domova v metropoli, pro něž mimo jiné vytváří pracovní místa. Oznámil to pražský magistrát, který re-use centra zřizuje.

Další smutný případ v řadě, kde hlavní roli hrál plastový provázek, řešila Pražská zvířecí záchranka v Ďáblicích. Mimo už notoricky známých rybářských vlasců, co likvidují vodní ptactvo, jsou čím dál častější případy, kdy se ptáci zamotají do odhozených plastových provázků, motouzů a vláken. Dlouho zaškrcené končetiny většinou nelze zachránit a akce zvířecích záchranářů tak končí až na výjimky milosrdným usmrcením pacienta. V Ďáblicích takto dopadla mladá poštolka.