Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
 Když na Instagramu zalovíte pod heslem #superfood, vyskočí na vás přes 3,6 milionů obrázků. Na stejný dotaz vám vyhledávač Google nabídne odkazy na 226 milionů příspěvků. Ano, superpotraviny jsou ve společnosti velké téma. A taky docela velký problém, jak na Sustainability Ninja píše Daniel Anthes, který se snaží propojit témata udržitelnosti a budoucnosti lidstva. 
 Když se člověk nebo zvíře včas neodebere do stínu a dostatečně nepije, zjistí hodně brzo, že mu není dobře. Schopnost termoregulace má totiž své meze. Volně žijící zvíře, či pes a kočka na stinné zahradě, ti mají šanci se úpalu a úžehu vyhnout. Ovšem za chovaná zvířata, domácí i hospodářská, zodpovídá člověk. Co tedy radí veterinární lékaři? 
 Jen si to představte. Stojíte takhle ráno na své zahradě, nasáváte vůni rozkvetlých květů stromů krajových odrůd, radostně se podivujete bzukotu poletujících hmyzáků nad nekosenou loučkou a permakulturním záhonkem, přímo cítíte teplo rozkladu bioodpadu v kompostéru. To si jednou krásně zahnojíte! Prostě taková rurální idylka spokojeného hospodáře, ze které vás ale vyruší hukot a vrčení traktoru s rozprašovačem. 
 Pravá růžová himálajská sůl pochází z podhůří Himálaje v Pákistánu. Nenachází se na úbočích pohoří a křišťálově průzračných horských jezírek, ale těží se pod zemí. Není o nic zdravější, než jiná sůl. Jen je v průměru dvacetkrát dražší a zatížena je výraznou ekologickou stopou. Hovoří o tom BussinesInsider. 
 Argentina, Brazílie, Kambodža, Indie, Nigérie, ale i Japonsko, Kanada nebo několik států Evropské unie včetně České republiky – tam všude byly ve spotřebním zboží vyrobeném z recyklovaných plastů odhaleny vysoce toxické látky, včetně bromovaných dioxinů a bromovaných zpomalovačů hoření. Obsah dioxinů naměřený v dětských hračkách a kadeřnických potřebách je srovnatelný s jejich úrovní v nebezpečných odpadech, včetně například popela ze spaloven odpadu. Informuje o tom spolek Arnika. 
 „To, jestli jíme nebo nejíme maso a živočišné produkty, zásadním způsobem ovlivňuje planetu,“ uvedl na nedávné debatě o jídelníčku paleoekolog Petr Pokorný. Spolu se socioložkou a vegankou Terezou Vandrovcovou a přírodovědcem Martinem Mikešem se na setkání Enviro Meetup v Paralelní Polis pokusili vykreslit, jaké dopady konzumace masa na planetu z jejich pohledu má. 
 Možná nechcete používat palmový olej s ohledem na své zdraví, možná ho nechcete používat s ohledem na tropické pralesy. Pak přesně pro vás je nová kuchařka, kterou vydala Koalice proti palmovému oleji. Autorkou kuchařky Tradiční vánoční cukroví bez palmového oleje je členka koalice a ČSOP Veronica, píšící ilustrátorka Lucie Barošová, která sbírá a zkouší recepty na cukroví už 20 let. 
 Možná vás napadlo, že si svůj domov pěkně provoníte, když zapálíte vonnou svíci. Ale jak se dočtete v článku Máte rádi vonné svíčky? Pak zbystřete. Voní, ale škodí, vonné svíce nemusí být to pravé ořechové. Co se pak nabízí dál? Někomu může pěkně vonět třeba jedlová či borová větvička. Pokud vám vůně jehličí nestačí, můžete zkusit objevovat voňavý a pestrý svět esenciálních olejů. 
 Advent. Mnozí z nás právě v tento čas zapalují ve svých domovech svíčky nejen na adventních věncích, ale také samostatně, jako tzv. aroma svíce. Rádi se obklopujeme vůní připomínající koření, jehličí, perník a další vánočně laděné vůně. Výrobci přicházejí s novými a novými vonnými kompozicemi, v marketech na nás útočí vyzývavě barevné gelové svíčky ve skle, které slibují mnoho hodin opojného aromazážitku. Pojďme se ale podívat, zda nám taková vánoční svíčka kromě omámených smyslů nepřinese také nějaké mikro kaňky na našem zdraví. Možná pak přehodnotíme své zvyklosti a vrátíme se zpět do minulých století ke skutečně přírodním svíčkám. Například z pravého včelího vosku. 
 V Kanadě se loni utratilo 1,13 miliard dolarů za kosmetické a zkrášlující přípravky, letos to má být zase o něco víc. Drtivá většina těchto komerčně úspěšných produktů nese ve svém názvu nebo na balení přízvisko „přírodní“. Odborníky a zástupce ekologických organizací to dráždí. Považují to za sice chytrý, ale společensky nebezpečný marketing. V článku uveřejněném na GlobalNews vysvětlují, proč má přírodní kosmetika s přírodou jen velmi málo společného. 
|
|