Stát poskytuje dotace na zateplování domů. Tato veskrze přínosná věc má ale i odvrácenou stránku. Kvůli masivnímu zateplování domů zanikají hnízdiště chráněných rorýsů a netopýrů. Přitom technická opatření pro zachování hnízdišť či jejich náhradu jsou levná a lze je hradit z některých dotací. Ornitologové odhadují, že jen každý desátý dům se podaří zateplit tak, aby hnízdiště rorýsů nezanikla.

České republice žije 26 druhů netopýrů a vrápenců, z toho 17 druhů je po určitou část svého života vázána na lidské stavby, osm druhů pak přímo na panelové domy. "Plošné zateplování panelových domů a opravy půd domů se tak týkají i netopýrů," říká Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON).

Každý z nás nějakou měrou zatěžuje klimatický systém Země. Někdo více, někdo méně. Pokud si někdo chce udělat alespoň rámcovou představu o tom, jak moc zatěžuje životní prostředí, může využít některou z „kalkulaček“, které jsou dostupné na internetu. Kalkulačky se liší tím, jaká data musí uživatel zadat, i tím, jaký výsledek pak dostane.

Některé dvorky a části pozemků kolem domů jsou vyasfaltované, vybetonované nebo vydlážděné. Voda, která na tyto plochy naprší či nasněží, je sváděna do kanalizace, kde bez užitku mizí. Zahrádku a trávník pak lidé zalévají vodou z vodovodu. Příručka „Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku“, kterou vydal Ústav pro ekopolitiku, radí, jak tento koloběh vody změnit.

Vlastní střecha nad hlavou je jistě užitečná věc. Ještě užitečnější je střecha, která vydělává peníze. Jak na to? Stačí na ni umístit fotovoltaickou elektrárnu. Díky štědré a dlouhodobě garantované výkupní ceně mají dnes provozovatelé fotovoltaických elektráren zajištěný dlouhodobý výnos. Jak se zdá, nastal čas drobných solarbaronů.

„Naším cílem je, aby lidé hospodařili s přírodou a energetickými zdroji inteligentně, v rámci možností, které nám současné technologie dávají,“ říká Jakub Holovský, jeden ze zatím tříčlenného týmu projektu encyklopedie www.setrnebudovy.cz, o smyslu encyklopedie zaměřené na projektování a stavbu šetrných domů a jejich šetrného využívání. Provoz encyklopedie byla zahájen včera.

Podle Státního fondu životního prostředí není potřeba pro vyplnění žádosti mít poradce. Část žádosti si vyplní žadatel snadno sám, technickou část pak vyplní dodavatel nebo stavební inženýr, který projekt zpracovává. Míst, kde získat informace o programu Zelená úsporám je pak několik.

Pokud jste si chtěli zateplit dům, přejít z topení uhlím či elektřinou na ekologicky šetrnější způsob topení nebo postavit pasivní dům, museli jste sáhnout do vlastní kapsy. Do teď. Od 22. dubna bude mít ale každý možnost získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Není se třeba bát, že se na někoho nedostane, dotace jsou nárokové a ve fondu je na letošní rok připraveno 10 miliard korun. Ve výhledu čtyř let se počítá s 25 miliardami.

Ze zkušenosti práce v záchranných stanicích víme, že za většinou příčin, pro které se zvířata do stanic dostávají, je přímo nebo nepřímo člověk. Odečteme-li tzv. „velké“ nebo hlavní důvody, tj. střety s dopravními prostředky a u ptáků úrazy na elektrovodech, zůstává velmi pestrá paleta případů, kterým lze mnohdy snadno předejít. Stačí být „jen“ ohleduplný a trochu předvídat. Samozřejmě je potřeba rizika znát.

Pan – říkejme mu třeba Novák – bydlí ve starém panelovém domě. Starými okny trochu profukuje, takže účet za teplo začíná být nepříjemně vysoký. Pan Novák se zaraduje, když se v domě začnou měnit stará okna za nová a dům je opatřen silnou vrstvou izolace. Už není potřeba tolik topit a okna těsní dokonale. Pan Novák ale časem zjistí, že se mu v bytě nějak špatně žije. Na oknech se sráží voda, a když se probudí, je unavený a bolí ho hlava. Co teď?