Řada lidí dnes hledá alternativy k tradičnímu bydlení. Alternativy, které jsou ekonomickým a mnohdy také ekologickým řešením. Jednou z možností, jak bydlet levně a zároveň k přírodě šetrně, je maringotka. Lidé žijící dnes v maringotkách nejsou zdaleka jen kolotočáři. Zjistit, kolik lidí v nich u nás bydlí, je těžké, žádná oficiální evidence není. Vím však zhruba o pěti maringotkách, kde trvale žije jednotlivec, pár či rodina a soudě podle mediálního ohlasu nejsou jediní. Dá se podle mého předpokládat, že lidí žijících v domech na kolech bude poměrně dost.

Žít ohleduplněji k životnímu prostředí je jistě krásné novoroční předsevzetí. A také cestou, jak ušetřit. Jak ale varují výzkumníci z Norské univerzity (NTNU), je zapotřebí také přemýšlet nad tím, jakým způsobem uspořené „zelené peníze“ využijete, abyste vytvořený pozitivní efekt nepřetavili v nová negativa.

Jednou za rok si nechává odborně prohlédnout svůj kotel pouze necelá polovina tuzemských domácností. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti E.ON prostřednictvím agentury Ipsos na vzorku 1500 respondentů. U plynových kotlů je pro domácnosti provozní revize sice nepovinná, ale doporučuje se. Jednou za tři roky ji naopak musí podle vyhlášky povinně provést právnické osoby a podnikatelé. Kotle na tuhá paliva si pak i domácnosti musí nechat zrevidovat každé dva roky, jinak jim hrozí pokuta až 20.000 korun.

Přes léto většina lidí na svůj topný systém zapomíná a odkládá řešení případných problémů, které se vyskytly během topné sezóny. Přitom právě letní měsíce jsou ideální pro opravy nebo revizi topení. Servisní firmy mají kratší dodací lhůty a krátkodobá odstávka ohřevu vody není tak nepříjemná jako v zimě.

V programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o až 150tisícovou dotaci na fotovoltaické systémy s výkonem vyšším než 4000 kWh/rok. Další novinkou bude možnost žádat o rozšíření solárního systému, na nějž již byla použita dotace, změna ale bude muset zvýšit zisk energie minimálně o pětinu. Dnes to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Lidé také budou moci využít peníze z programu v kombinaci s tzv. kotlíkovými dotacemi.

Energetické štítky jsou jednoduchým nástrojem pro zvýšení účinnosti spotřebičů a zároveň pro zvýšení celkové energetické efektivity. Starší štítky jsou na trhu již od 90. let 20. století, současné energetické štítky známe od roku 2010 a po roce 2020 nás ve štítkování čeká další změna.

Ministerstvo životního prostředí spouští druhou vlnu kotlíkových dotací. Jejich smyslem je zlepšit kvalitu ovzduší v České republice a díky úspornému provozu ušetřit i peníze domácnostem. Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno 3,4 miliardy korun. Ty je následně přerozdělí mezi občany prostřednictvím svých krajských výzev. Pro domácnosti to značí další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel.

Jak se tak přesouváme do stále lépe vybavených a skvěle izolovaných domů a bytů a „zvyšujeme“ tím svůj životní komfort, objevují se jiné problémy, které původně nebyly zřejmé. Jedním z často diskutovaných jsou zvýšené hodnoty oxidu uhličitého, které nepříznivě působí na naše zdraví a kterým se vystavujeme téměř každý den právě při pobytu v uzavřených místnostech.

Domácí chladničky a mrazničky jsou označovány energetickými štítky podle své účinnosti již mnoho let. Možná proto překvapí, že u profesionálních chladicích boxů tato povinnost platí teprve velmi krátce - od léta 2016. Potenciál úspor je přitom značný.

Alespoň jeden den se zcela vyhnout palmovému oleji a během těch dalších se snažit jeho používání co nejvíce omezit. K tomu vyzývají organizátoři Dne bez palmového oleje. A zároveň upozorňují: Přestože výrobců, kteří se rozhodli tento tuk nepoužívat, přibývá, může být snaha o jeho 100% vyloučení ze svého života těžší, než se zdá. Narazit na palmový olej, jehož produkce je spojena s drancováním tropických pralesů, totiž můžeme podle Koalice proti palmovému oleji na každém kroku – v obchodě, restauraci i dopravě.