Dobrá zpráva je, že ČR snižuje svoje emise skleníkových plynů. Horší zpráva je, že to bohužel není výsledek koordinované spolupráce státní správy, soukromého sektoru a dlouhodobých konzistentních vizí. Čeho tedy?

Stromy hrají klíčovou roli v adaptaci měst na změnu klimatu. V letních vedrech pomáhají ochlazovat okolí, zlepšují zadržování vody, zachytávají prach a tlumí hluk, poskytují útočiště pro městskou faunu. Stromy v ulicích prostě potřebujeme, a je proto nejvyšší čas, aby získaly větší ochranu. Naším společným úkolem je co nejvíce vzrostlých stromů v obcích a městech zachovat a v případě kácení získat vždy odpovídající náhradu.

Klimatická krize má už dnes ničivé dopady po celém světě – od rostoucího počtu obětí extrémního počasí po rozsáhlé škody, které zasahují celé komunity a ohrožují jejich obživu, například v důsledku dlouhotrvajícího sucha. Nedávná vědecká studie ukázala, že vlna veder, která koncem letošního června zasáhla Evropu, si vyžádala nejméně 2300 obětí ve dvanácti velkých městech. Téměř dvě třetiny z nich lze podle výzkumu přičíst přímo důsledkům klimatické změny. S podobnými projevy extrémního počasí se potýká i Česko – v polovině září 2024 zasáhly většinu našeho území povodně, které si vyžádaly šest lidských životů, způsobily škody na majetku v hodnotě několika desítek miliard korun a donutily k evakuaci tisíce lidí.

Jsou skleníkové plyny jedinou příčinou globálního oteplování (dále jen GW)? Zajisté ne, byť mají nejvýznamnějším podíl. Avšak průmyslové drancování pralesů, exploatace samotného povrchu planety (půdy), způsobuje dalekosáhlé změny, které jsou patrné nejen na lokální úrovni, jako např. městské tepelné ostrovy a zoraná pole, ale mají logický fyzický přesah do širšího okolí i do celoplanetárního klimatu.

Cena Josefa Vavrouška se každoročně uděluje za zásluhy v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Většinou se dává za celoživotní dílo lidem, kteří svou životní dráhu zasvětili péči o přírodu. Ale nemusí tomu tak být vždy. Pokusím se navrhnout kandidáta, který asi vždy nekonal ve prospěch životního prostředí, přitom jen tak mimoděk má na jeho ochraně zásluhy nejvyšší. Alespoň pro letošek.

Každoroční mediální masakr a diskuse na sociálních sítích zaměřených rádoby na záchranu malých ježčích mláďat jsou v plné síle. Od minulého víkendu bychom jenom z Plzně měli už kolem 50 ježků a to je teprve začátek měsíce září.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by mohlo vypadat v praxi?

Vážený pane ministře Vlčku,
obracím se na Vás formou otevřeného dopisu, protože na mé předchozí žádosti o transparentní jednání ve věci sanace odvalu Heřmanice jste nijak nereagoval. Jak jistě víte, v současné době bylo zrušeno i výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace nesmyslného sarkofágu. Výsledek práce vedení DIAMO, jehož provoz stojí daňové poplatníky miliardy, je opět nula. Technické řešení sarkofágu bylo mezitím zcela zpochybněno renomovaným soudním znalcem.

Tak nám ta Evropská unie zase něco nařizuje, povzdechne si povrchní čtenář či posluchač, který letmo zaznamená existenci nové revoluční směrnice EU pro čištění odpadní vody ve městech. Směrnice, při jejímž zavádění protočí panenky nejprve ekonomové a posléze i řadoví občané. A cynik k tomu dodá: Zase nám ta Evropská unie vnucuje zdravější životní prostředí, bohatší přírodu, a dokonce kvalitnější pitnou vodu. A navíc si tohle všechno máme platit z vlastní kapsy. Není toho už příliš? No prostě další diktát z Bruselu.

Národní park Křivoklátsko nebude. Což o to, to bylo jasné už od května/června, kdy se novela zákona o ochraně přírody zasekla před třetím čtením, a začalo být zřejmé, že termíny, kterými by zákon musel projít do Senátu, zpátky do Sněmovny a k prezidentovi se prostě nedají stihnout do konce volebního období Sněmovny. Zcela teoreticky mohla zákon schválit právě skončená poslední schůze Sněmovny tak, že by ho Senát projednal bez vlastních změn a propustil ho rovnou k podpisu prezidentovi. To se samozřejmě nestalo.