Ministři životního prostředí zemí visegrádské čtyřky se shodli na společném postupu boje proti změnám klimatu, ale i na společném nesouhlasu s připravovanou evropskou směrnicí o odpadech. Chtějí, aby si jednotlivé státy samy mohly rozhodovat o možnosti dovozu odpadu k likvidaci do dalších zemí.

Švýcarsko téměř patří mezi země s nejohroženější faunou a flórou. U příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity to prohlásily dvě nevládní organizace, WWF a Pro Natura. Podle nich je nejvyšší čas, aby švýcarská vláda začala v zájmu ochrany biologické rozmanitosti něco dělat, napsal server Swissinfo.

V posledních pětadvaceti letech rostly emise oxidu uhličitého v Austrálii téměř dvakrát více než ve zbytku světa, ukazují data Výzkumné organizace pro průmysl a vědu Commonwealthu (CSIRO). Země také pálí velmi mnoho fosilních paliv, ale úroveň získané energie i peněz je velmi nízká, píše deník Sydney Morning Herald.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v pondělí představil své plány na rozsáhlé rozhovory o budoucí environmentální politice Francie, napsala agentura Reuters. Francouzská vláda však prohlásila, že země nebude odstupovat od jaderné energie.

Každý rok na začátku léta zaplaví britské rodiny letiště. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že se tento trend začíná měnit. Rekreanti stále více jezdí na prázdniny autem, a to kvůli dopadu letecké dopravy na životní prostředí, napsal deník Independent.

Vláda Velké Británie by měla zvážit zdanění plazmových televizí, protože spotřebovávají velké množství energie, prohlásil Paul Ekins z Britského centra pro výzkum energetiky (UKERC). Podle něj by takový krok odrážel příspěvek plazmových obrazovek ke klimatickým změnám, píše internetové zpravodajství BBC.

Na pražské Staroměstské radnici začala výstava fotografií přírody, městské a venkovské krajiny a především hor, nazvaná Země a lidé 2007. Výstava představuje fotografie oceněné v rámci prvního ročníku soutěže Štíty Viléma Heckela.

Plánovaný odstřel tisíců klokanů v australském hlavním městě, rozlítil množství ochránců životního prostředí. Ti chtějí zvířata žijící na území vojenských základen zachránit, píše deník Khaalej Times.

Brazilská vláda je připravená znova schválit již jednou zastavený projekt výstavby třetí jaderné elektrárny. Počítá se ale s tím, že nový reaktor vyvolá odpor veřejnosti, píše agentura Reuters.

Český prezident Václav Klaus dnes představil svoji novou knihu, která shrnuje prezidentovy postoje k současnému boji proti změnám klimatu. V knize „Modrá, nikoli zelená planeta“ mimo jiné kritizuje dnešní environmentální hnutí a politická rozhodnutí, jež podle Klauze představují v současnosti největší nebezpečí pro svobodu a demokracii.

Změna klimatu možná dosáhla klíčového bodu zlomu, napsal deník Guardian. Nový výzkum naznačuje, že by teploty mohly stoupat rychleji, a bojovat proti globálnímu oteplování by tak mohlo být stále těžší.

Desítky tisíc migrujících ptáků čeká kvůli rekultivaci půdy v Jižní Koreji hladovění, tvrdí britská Královská společnost na ochranu ptactva (RSPB). Podle ní zničila rekultivace klíčové mokřady, které ptáci využívali při tahu z Asie na Aljašku, píše internetové zpravodajství BBC.

Informační technologie mohou za dvě procenta celosvětových emisí oxidu uhličitého, to je srovnatelné s leteckým průmyslem, vypočítala analytická společnost Gartner. Analytici tvrdí, že škodlivý vliv informačních technologií na životní prostředí je neudržitelný a že výrobci, kteří nedokážou omezit emise, mohou ztratit konkurenceschopnost a vyvolat odpor spotřebitelů, lobbistických skupin, médií a politiků, napsal server allAfrica.com.

Lesníci začali v první polovině dubna těžit kalamitní dřevo v tatranských rezervacích Tichá a Koprová dolina. Podle ekologických aktivistů a představitelů Evropské komise při tom pravděpodobně porušili zákon a nedostáli závazkům vyplývajícím z evropských směrnic. Aktivisté se proto rozhodli sami dopouštět přestupků a snažili se těžbu nenásilně blokovat. Dařilo se jim to jen částečně, protože lesníkům začala po několika dnech pomáhat policie. Vyostřenou atmosféru přiživovali vedoucí představitelé slovenských ministerstev životního prostředí (MŽP) a zemědělství (MZe), kteří aktivisty v médiích záměrně osočovali nepravdivými informacemi. Část zaměstnanců resortu ovšem proti svému vedení vystoupila a upozornila na to, že odborná stanoviska týkající se ochrany přírody podléhají politické manipulaci. Těžbu 26. dubna pozastavila Slovenská inspekce životního prostředí a v příštích dnech by měla vydat rozhodnutí. Evropská komise se chystá proti Slovensku zahájit proceduru pro porušení evropské směrnice o ptácích. Tak silný konflikt dosud ochrana přírody na Slovensku nezažila.

Svět chce rychle přejít z ropy na biopaliva, ale pokud tento proces nebude pečlivě řízen, způsobí odlesňování, vyžene malé zemědělce z půdy a povede k vážným nedostatkům potravin a nárůstu chudoby. S odkazem na rozsáhlý průzkum a zprávu OSN o tom informuje deník Guardian.

Ačkoli v České republice nejsou tak příznivé podmínky pro využití energie z větru jako v některých okolních státech, obřích větrníků v posledních několika letech v naší krajině přibývá. Jedním z nejkontroverznějších dopadů větrných elektráren je jejich vliv na krajinu. Protože jsou to stavby skutečně nepřehlédnutelné a nezvyklé, vyvolávají řadu rozporuplných reakcí, od nekritického obdivu až k úplnému zatracování. Na hodnocení krajinného rázu i posuzování záměru výstavby větrných elektráren už byly vypracovány metodiky, které by měly do rozhodování vnést víc objektivity, stejné spory ale trvají dál. Možná by mohla cesta vést jinudy.

Biopotraviny byly dlouho vnímány jako luxusní zboží pro bohaté lidi. Podle toho, co zaznělo na konferenci OSN, by však ekologicky pěstované potraviny mohly pomoci v boji proti hladu a zároveň by mohly ochránit životní prostředí, píše Sydney Morning Herald.

V souvislosti s výstavbou tisíců větrných elektráren pravděpodobně neubude znečišťujících látek způsobujících smog a kyselé deště, mohl by se však zpomalit nárůst objemu emisí skleníkových plynů. Informuje o tom deník New York Times s odkazem na studii, kterou minulý týden vydala americká Národní akademie věd.

Čtvrtina světových oceánů bude chráněna před rybolovem prováděným pomocí vlečných sítí, odsouhlasily si to státy v jižním Tichém oceáně. Tento způsob rybolovu podle odborníků ničí korálové útesy a víří usazené sedimenty na dně moří, což likviduje lokální mořské živočichy i rostliny, píše internetové zpravodajství BBC.

Thajskému hlavnímu městu hrozí, že bude do dvaceti let zaplaveno mořem, oznámil přední thajský expert, který varoval před tsunami dávno před rokem 2004. Město, kde žije přes 10 milionů lidí a je protkané více než 1000 kanály, leží 1 - 1,5 metru nad hladinou moře a rychle se boří do měkké, hlinité půdy.

Dávná sopečná činnost, která souvisela s odtržením Grónska od Evropy, odstartovala katastrofickou epizodu globálního oteplování, zjistila nová studie. Tato klimatická změna, ke které došlo před 55 miliony lety, má mnohé rysy podobné současné situaci, napsal National Geographic.

Minulý týden vláda Brazílie oznámila, že zruší svou Agenturu ochrany přírody. Důvodem má být rychlejší povolování projektů jako jsou přehrady nebo potrubí na zemní plyn v citlivých oblastech amazonského pralesa, píše internetové zpravodajství MNSBC.

Projekt největší vlnové farmy na světě, který má vzniknout při pobřeží Velké Británie, získal potřebné finance. Pokud dostane povolení, může být stavba zahájena už příští rok, napsal deník Guardian.

Drozdi ve městech zpívají v noci proto, že přes den je příliš hlučno. K tomuto závěru došli vědci z univerzity v Sheffieldu. Podle nich existuje jasný vztah mezi oblastmi ze zvýšenou hladinou hluku a počtem nočních ptačích zpěváků, píše internetové zpravodajství BBC.

Podle nového sčítání se odhaduje, že v divoké přírodě zbývá už jen asi 25 až 34 levhartů mandžuských. Což je méně, než je nutné pro přežití druhu, napsal National Geographic.

Evropská komise na konci března seškrtala český Národní alokační plán, který určuje kolik emisí skleníkových plynů bude smět průmysl vypustit během druhé fáze Evropského systému obchodování s emisemi (ETS) v letech 2008–2012. Komise podobně snížila návrhy většiny nových zemí EU, což vedle ekologů vítají i obchodníci s cennými papíry. Podle nich může za pád ceny povolenek právě přílišná východoevropská štědrost.

Virus, který ve východní oblasti Velkých jezer zabil již desítky tisíc ryb, se šíří dál, napsal deník New York Times. Tento patogen, který způsobuje krvácení a selhávání orgánů, nepatří mezi původní severoamerické organismy. Pro lidi však není nebezpečný, a to ani když snědí nakaženou rybu.

Rusko oznámilo, že buduje první plovoucí jadernou elektrárnu na světě. Podle oficiálních míst najdou tyto elektrárny uplatnění v oblastech Indického oceánu a Arktidy. Protijaderní aktivisté označili nápad za nejnebezpečnější plán desetiletí, napsala agentura Reuters.

Ve Střední Americe se dramaticky zmenšily populace více než deseti druhů ještěrek a žab. Pravděpodobnou příčinou je globální oteplování, napsal National Geographic.

Druhý největší deštný les na světě, který se nachází na území pěti států v západní a střední Africe, ohrožují tajné kontrakty uzavírané evropskými firmami zabývajícími se těžbou drahého teakového dřeva, napsal server AllAfrica.com.