Pár silně ohrožených ostřížů lesních se opět usadil v lesích nad Riviérou, jednom z největších lesních celků v blízkosti centra Brna. Výskyt potvrdili ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, kteří v lokalitě provádí pravidelný monitoring. Ostříži jsou v posledních letech v oblasti pozorováni každoročně a i letos se v průběhu jara objevili. V současné době je na lokalitě neustále přítomen celý pár těchto drobných sokolů, jejich hnízdo, které bývá často skrytě umístěné ve starých vraních hnízdech, však zatím nebylo dohledáno. Nyní každým dnem očekáváme vyvedení mláďat, která začnou trénovat své letové dovednosti.

Na samotném konci vládního mandátu, uprostřed letních prázdnin a v režimu zrychleného připomínkového řízení, hodlá Fialův kabinet vyhlásit 51 nových těžebních lokalit za strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Suroviny si prý žádá budoucí masová výstavba dálnic, liniových staveb či jaderných elektráren. Těžba má být systematicky upřednostňována před ochranou práv občanů dotčených obcí a jejich životního prostředí - a to včetně nuceného vyvlastňování pozemků. Plánu resortu průmyslu vedeného ministrem Lukášem Vlčkem (STAN) přitakává i jindy kritická populistická a extremistická opozice.

Čáp bílý patří mezi ptáky, které má u nás spousta lidí rádo. Sledujeme jejich hnízda, těší nás jejich návrat i to, když přivedou na svět mláďata. Někdy se ale stane, že něco nejde podle plánu – třeba když jeden z rodičů zmizí nebo se mládě zamotá do provázku. Co dělat v takové situaci?

Většina čápů bílých hnízdících na našem území je již v pohybu a připravuje se na cestu do teplých krajů. Ještě než se však přesunou na zimoviště, můžete v různých částech republiky zaznamenat početné skupinky těchto nepřehlédnutelných bílo-černých ptáků, zejména na posekaných polích či pastvinách sbírají hraboše a hmyz.

Na samém východě Mongolska, v Chalchgolu, nás při naší srpnové návštěvě čekalo překvapení. Poté, co od nás ředitel národního parku Nömrög D. Naranbátar převzal nového Land Cruisera 79, který bude pomáhat při budování reintrodukčního centra pro koně Převalského v údolí Klášterů, nečekaně naopak on mně předal zbrusu nový silný motocykl. Nic podobného jsem ani ve snu nečekal. Byl to pro mne další důkaz, jaký je v Mongolsku zájem o návrat převaláků a současně i ochota se na něm podílet.

V letech 2019 až 2024 se investor pokusil celkem třikrát předložit svůj záměr Rekreačního parku Kovářov k hodnocení vlivů na životní prostředí, přičemž dvakrát musel záměr přepracovat kvůli nesplnění požadavků krajského úřadu. Do třetice všeho dobrého (pro přírodu) získal negativní stanovisko.

Osmnáct vzrostlých stromů tvořících středovou alej v délce 160 metrů náhle uschlo – všechny prakticky zároveň. Co se na místě stalo, kdo nese odpovědnost a jaké jsou plány do budoucna?

Nebezpečné látky z plastů pronikají do těl nás všech, a to bez ohledu na to, zda denně pracujeme s plastovým odpadem, nebo se pohybujeme v nejvyšších patrech diplomacie. Potvrdila to nová mezinárodní studie sítě IPEN. Na výzkumu se podílely organizace Centrum pro životní prostředí, spravedlnost a rozvoj (CEJAD) v Keni, Ekologické varování a obnova – Thajsko (EARTH) a česká Arnika. Laboratorní analýzy pak proběhly na prestižním pracovišti Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V poslední době se v arboristice rozvířila živá odborná diskuse o tzv. veteranizaci stromů. Jde o kontroverzní téma – někteří odborníci v tomto záměrném poškozování stromů vidí účinný nástroj ochrany biodiverzity, jiní jej považují za neodůvodněné a nebezpečné zasahování do životního cyklu dřevin. Tato diskuse je často zatížena nejasnou terminologií a mylnými představami o cílech a důsledcích veteranizačních zásahů.

Týdenní vyjednávání o finální podobě globální úmluvy o plastech v Ženevě skončilo neúspěchem. Jednání ztroskotala na neústupnosti koalice států těžících ropu, které odmítly jakákoliv opatření na omezení výroby plastů. Svět tak promarnil další klíčovou příležitost, jak řešit narůstající plastovou krizi u jejího zdroje.