Světem sice hýbe téma pandemie koronaviru, ale neměli bychom přes ní zapomínat i na další problémy naší společnosti, zejména když se jejich drama odehrává právě teď. Jedním takovým je i povolení povrchového rozhozu jedu STUTOX II, o kterém v souvislosti s přemnožením hraboše polního v tichosti rozhodl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v polovině února tohoto roku. Otevřel tak cestu k nekontrolovatelné otravě naší krajiny, respektive toho, co z ní na velkolánech ještě zbylo…

Článek o poklesu stavů kosa černého (Turdus merula) Petra Stýbla na Ekolistu z 5. 12. 2019 vyvolal diskusi, zda ptáků skutečně tolik ubylo, nebo je to jen laická nepozornost, respektive „nevědecký přístup“ (Tomáš Grim: Žádné senzační vymírání kosa černého se nekoná). Dovoluji si na tuto polemiku zareagovat nyní, na jaře roku 2020, kdy jsou již vytvořena kosí teritoria a lze porovnat početnost před hlavní vlnou viru Usutu a dva roky po něm.

Podle místních se před pěti roky rekonstruovala fasáda Základní školy ve Štěnovicích. Při kompletní rekonstrukci a zateplení budovy během několika měsíců zaniklo x přirozených historických hnízdních dutin pro rorýse obecné a byla odstraněna i všechna hnízda jiřiček obecných. Tenkrát ptáky nikdo neřešil a v důsledku ztráty hnízdišť populace obou druhů ve Štěnovicích výrazně klesly.

Naše planeta ukazuje lidem svoji sílu. Lidstvo neplní funkci dobrého správce a ochránce života a živých tvorů na Zemi. Chová se násilně, bezohledně vůči planetě i zvířatům.

Není déle možné ignorovat udržitelnost, environmentální, zdravotní, bezpečnostní a klimatická rizika ani zájmy akcionářů ve výše zmínených oblastech. Proč tato doporučení společnosti EY nezaznívají v české debatě o státní podpoře aerolinek?

Někteří lidé a novináři se v souvislosti s ekonomickou krizí, která se očekává po koronavirové pandemii, začali obracet na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka s otázkou, jaký je jeho názor na Zelenou dohodu pro Evropu, jaké přesně má výhrady a zda ji podpoří. Pan ministr jim odpovídal mailem ve třech odstavcích. Podíval jsem se na jeho odpověď a celkem snadno vyvrátil jeho argumentaci.

Po temné zimě pod stínem koronaviru přišlo nečekaně v dubnu léto. Lidé vykoukli z karantény, vítali modré nebe coby příslib naděje, jako by snad slunce mohlo vyhnat virus. Konečně světlo na konci tunelu. Jenže zatímco ve společnosti lze citelně vnímat úlevu, jsou lidé, kteří si uvědomují, že to světlo na konci tunelu je nebezpečně rozjetý vlak. A zatímco televizní rosničky s úsměvem hlásí nádherné slunečné počasí, ekologové bijí na poplach a farmáři přímo panikaří. O suchu se bez větších úspěchů mluví už roky. Letos však opravdu všichni bez výjimky bolestně pocítíme jeho následky.

Za posledních 50 let vzrostla spotřeba masa až pětinásobně, průměrně sní Čech 82,4 kila masa ročně. Maso a mléčné výrobky přitom poskytují zlomek kalorií, které přijímáme, jsou ale "černou dírou" na zdroje a jako průmysl velmi problematické svými způsoby zacházení se zvířaty. I menší omezení masa by snížilo jak počet úmrtí způsobených neúměrnou konzumací masa o několik miliónů a pomohlo zachovat přírodu a zdroje.

VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.

Pandemii, která se z čínského „mokrého“ trhu s masem a zvířaty rozšíří do celého světa a paralyzuje ho, by naprostá většina lidí ještě před půl rokem považovala za nepravděpodobný děj katastrofického filmu. Ve skutečnosti se však něco podobného dalo čekat.