Solární letoun Solar Impulse 2 dnes v noci dokončil svůj let kolem světa. Vzdálenost 43 tisíc kilometrů zvládl uletět za 23 dní čistého letu. Celá mise začala loni v březnu a původní plán byl trasu rozdělenou na 17 etap uletět do konce července 2015. Kvůli technickým potížím na Havaji se nestihlo příznivé počasí pro let a mise nabrala roční zpoždění. Přesto je výkon obou letců i letounu samotného obdivuhodný. Během letu pokořili piloti Bertrand Piccard a André Borschberg řadu vytrvalostních rekordů či se zapsali jako první piloti, kteří na solární pohon přeletěli Atlantik i Tichý oceán. Jejich hlavním cílem ale bylo ukázat, že je možné obletět svět bez použití fosilních paliv, jen za použití tzv. čistých technologií. Dalším krokem bude bezpilotní elektrický letoun, který bude po celé měsíce létat ve velmi vysokých výškách a suplovat roli satelitů.

Právnický spolek Frank Bold Society podal žalobu proti rozhodnutím, kterými ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo stavební povolení pro obnovu dvou bloků Elektrárny Chvaletice. Nesouhlasí se závěrem ministerstva, že záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Stavební úpravy za 2,6 miliardy znamenají prodloužení životnosti bloků 3 a 4 až do roku 2030 a mohou mít významné negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví, řekla ČTK Petra Hodysová z právnické organizace.

Sluneční energií poháněný letoun Solar Impulse 2 se včera vydal na poslední etapu své cesty kolem světa. Letoun míří z egyptské Káhiry do Abu Zabí, kde mise před více než rokem započala. Během svého letu využíval letoun jen energii ze slunce.

Švédský státní elektrárenský podnik Vattenfall investuje tři miliardy švédských korun (8,6 miliardy Kč) do skotské větrné farmy, jejíž výstavbě se snažil zabránit republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump. Příbřežní větrný park se má nacházet nedaleko Trumpova luxusního golfového hřiště.

Ministerstvo životního prostředí by mohlo vydat stanovisko EIA k plánované těžbě kameniva z uranové haldy u Příbrami do dvou až tří měsíců. Při dnešní návštěvě Příbrami to řekl ministr Richard Brabec (ANO). Stanovisko úřadu nechtěl předjímat. Proti plánům soukromé firmy na využití hlušiny v areálu šachty číslo 15 se bouří okolní obce, investor výhrady kritiků odmítá. Příští týden je plánováno veřejné projednání, podle ministra lze čekat, že bude poměrně bouřlivé.

Společnost Depos v Horní Suché na Karvinsku představila novou bioplynovou stanici, která využívá nejmodernější technologii mikroturbín. Podle firmy je první svého druhu v Moravskoslezském kraji a jedna z mála v Evropě. Novinářům to dnes řekli zástupci společnosti Depos Horní Suchá a sdružení Gascontrol - Talpa, které speciální technologii na principu suché fermentace vybudovalo. Stavba stanice stála 83 milionů korun.

Tuzemské podniky i ekologičtí aktivisté podporují snížení emisí skleníkových plynů, které doporučila Evropská komise. Do roku 2030 má Česká republika produkci skleníkových plynů, považovaných za hlavní příčinu globálního oteplování, snížit o 14 procent stavu z roku 2005. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR bude naplnění závazku nákladné, ale žádoucí. Ekologické Hnutí Duha sdělilo, že potenciál pro snížení emisí je v Česku dokonce i vyšší.

Pokud Velká Británie skutečně realizuje svůj záměr na odchod z Evropské unie, bude si muset zbývajících 27 zemí unie výrazně připlatit. Tedy alespoň pokud budou chtít zachovat nastavené cíle a dohody v oblasti hromadného snižování emisí. Podle deníku Guardian by v tomto aspektu mohl brexit přijít ostatní členské země na miliardy eur. Samotné Velké Británii z pohledu ochrany životního prostředí zřejmě žádná újma nehrozí.

Na pět desítek aktivistů dnes před krajským úřadem v Pardubicích demonstrovalo proti prodloužení životnosti elektrárny ve Chvaleticích. "My bychom chtěli, aby ta elektrárna byla v souladu s původními plány uzavřena nejpozději do roku 2020, jak to navrhoval původní vlastník, České energetické závody," řekl pořadatel Robert Hrdina.

Nová elektrárna společnosti BOR Biotechnology v Kozomíně na Mělnicku může zásobovat až 3000 domácností, měsíčně vyrobí 1000 megawatthodin elektřiny, dodává ji do elektrické sítě. Technologie elektrárny je ekologická, funguje na principu zplynování dřevní štěpky. Nyní je elektrárna tři měsíce v ostrém provozu. Informovala o tom Dana Filipová z komunikační agentury.

Počet dobíjecích stanic pro elektromobily v Ústeckém kraji se rozšířil o další dvě. Dohromady jich je deset, z toho tři dobijí vůz za 20 až 30 minut. Síť je v kraji nejhustší v zemi. Stanice pokryjí postupně všechny hlavní tahy v regionu. Zatím nejvytíženější stanice je v Ústí nad Labem. Informovoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ pro Severní Čechy Ota Schnepp. V rámci celé republiky se nejvíce vozů vystřídá ve stanici umístěné v Praze 4.

Společnost Synthesia chystá další etapy modernizace svého tepelného hospodářství. Skončit by měla kolem roku 2020, řekl ČTK mluvčí firmy Luboš Kopecký. V první fázi chemička zhruba za miliardu korun nahradila kotle na uhlí vyspělejšími plynovými a fluidními. Modernizace přinese významné snížení emisí.

Newyorská energetická společnost plánuje výstavbu větrné elektrárny u Long Islandu, která bude největším projektem větrné elektrárny na moři v USA a bude třikrát větší než elektrárna u Rhode Island, která má začít fungovat v letošním roce. Informovala o tom agentura AP.

Senát schválil nový atomový zákon. Od příštího roku nahradí dosavadní, už zastaralou úpravu z roku 1997 a také transponuje nové evropské směrnice. Zpřesňuje technické požadavky a procesní pravidla pro provoz stávajících a spouštění nových bloků jaderných elektráren. Zpřesněním technických požadavků i úpravou procesních pravidel napomůže podle vlády státní správě daleko efektivněji usměrňovat kroky při umisťování, výstavbě, uvádění do provozu a provozu nových bloků jaderných elektráren.

Členské státy Evropské unie pokládají zkapalněný zemní plyn (LNG) za cestu k diverzifikaci zdrojů zemního plynu. Po neformální schůze ministrů zemí evropské osmadvacítky odpovědných za energetiku to novinářům řekl slovenský ministr hospodářství Peter Žiga. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič za důležité označil budování potřebné energetické infrastruktury a otevření trhu s energiemi.

Společnost MOSTEK energo, která v Mostku na Trutnovsku provozuje elektrárnu na biomasu, dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 800.000 korun za porušení zákona o ochraně ovzduší. Elektrárna podle ČIŽP například neměla povolení k provozu a unikly z ní do ovzduší tuhé zplodiny. Odvolání, které firma podala, ministerstvo životního prostředí zamítlo a sankci ČIŽP v celé výši potvrdilo.Informovala o tom ČIŽP. Elektrárna vznikla v roce 2013 nákladem půl miliardy korun v areálu bývalé textilky Tiba. Vyjádření firmy ČTK zjišťuje.

Sdružení Čisté nebe ve spolupráci s právníky z Frank Bold podala žalobu na Ministerstvo životního prostředí. Domáhají se v ní zrušení Programu zlepšení kvality ovzduší pro aglomeraci Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek. Podle jejich názoru nevede k dostatečné ochraně ovzduší a volají po nové a konkrétnější strategii. Ekologičtí aktivisté v programu pokládají za příliš vágní, postrádají v něm především časový harmonogram a vymahatelnost navrhovaných opatření. Cíl ministerstva je přitom snížit znečištění ovzduší na Ostravsku na zákonný limit nejpozději v roce 2020.

Komín jedné z loni dokončených kotelen v Jablonci nad Nisou se musí prodloužit až o 5,5 metru, aby spaliny neobtěžovaly okolí. I když byl komín v Mechové ulici postaven podle projektu, za nepříznivých povětrnostních podmínek může oblak páry a spalin obtěžovat obyvatele horních pater nedalekých panelových domů. Protažení komína musí znovu projít procesem stavebního povolení, vlastní přestavba se tak provede na přelomu září a října. Zabere maximálně dva dny, řekla mluvčí Jablonecké energetické Lenka Vrátná.

Po několika měsících sporů schválily dnes obě komory německého parlamentu reformu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Snížit by se tak měl mimo jiné růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a zmírnit by se mělo i přetěžování přenosové soustavy, které se dotýká i okolních zemí včetně České republiky.

Přemýšleli jste někdy o tom, jakou zátěž pro životní prostředí představuje obyčejné pivo? Zřejmě ne, pokud ho tedy sami nezkoušíte v malém či velkém objemu vařit. Pak si uvědomíte neradostnou skutečnost: že přeměna ječmene na fermentované pivo za sebou zanechává ekologickou stopu epických rozměrů. Pro představu: Na každou lahev piva se odhaduje průměrná spotřeba energie asi 0,2 kilowatthodiny, což je dost na zhruba tři a půl hodiny provozu televize s úhlopříčkou obrazovky 100 centimetrů.

Znečištění ovzduší způsobené uhelnými elektrárnami zapříčiní každý rok předčasnou smrt téměř 23 000 Evropanů, uvádí nově zveřejněná studie, na níž se podílela mimo jiné německá pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF). V České republice podle ní každoročně v této souvislosti předčasně zemře 570 lidí.

Energetické štítky, které evropským spotřebitelům pomáhají orientovat se při nákupu elektrických přístrojů, se v budoucnu zjednoduší. Evropští poslanci na zasedání ve Štrasburku rozhodli o tom, že se výrobci budou muset vrátit ke škále, kde písmeno A bude označovat energeticky nejúčinnější přístroje a písmeno G naopak ty nejméně šetrné.

Energetické štítky pro domácí chladničky a mrazničky zavedla Evropská unie před více než dvaceti lety. Jejich smyslem je umožnit spotřebiteli snadný výběr úsporného spotřebiče – a tím nepřímo tlačit na výrobce, aby snižovali spotřebu svých výrobků. Energetické štítky se pak rozšířily na další spotřebiče pro domácnosti. Od 1. července 2016 se má energetickým štítkem označovat i chladící technika určená pro využití v obchodech, restauracích či hotelech.

Zástupci už dvou lokalit opustili pracovní skupinu pro dialog o hlubinném úložišti jaderného odpadu. V dubnu odstoupily obce z lokality Březový potok na Klatovsku, v červnu zástupci Hrádku na Jihlavsku. Podle obcí se ve skutečnosti o dialog nejedná. Nelíbí se jim ani to, že nejsou známá jasná kritéria pro užší výběr vhodných lokalit pro úložiště a Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) i přes nesouhlas obyvatel v obcích hodlá začít s geologickými průzkumnými pracemi. Podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka kritéria pro výběr lokality jasné jsou a relevantní připomínky skupiny budou nadále brány v potaz.

Plzeňský kraj v červenci vyhlásí druhé kolo podávání žádostí o dotace na pořízení ekologického vytápění. Pro žadatele bude k dispozici na výměnu kotlů na tuhá paliva v rodinných domech zhruba 73 milionů korun. Původně se mělo druhé kolo vyhlašovat až na podzim, zájem lidí o dotace nakonec vedl vedení kraje k tomu, aby podávání dalších žádostí uspíšilo. Plzeňský kraj dostal na rozdělení mezi obyvatele 231 milionů korun, část dotací už lidé vyčerpali, řekl dnes ČTK hejtmanův náměstek Ivo Grüner (ČSSD).

Projekt na snížení energetické náročnosti 15 nejztrátovějších městských objektů se Jablonci nad Nisou o čtvrtinu prodraží. Cena kvůli dodatečným opatřením stoupla na 39 milionů korun. Větší ale budou i úspory nákladů, které se z původních 3,8 milionu korun ročně zvýší na čtyři miliony. Na jednání zastupitelstva o tom dnes informoval náměstek primátora Miloš Vele (ODS). Úsporná opatření pro město zajišťuje společnost ENESA a právě z ušetřených peněz je bude radnice v příštích deseti letech splácet.

Letoun Solar Impulse 2 po 71 hodinách letu překonal Atlantický oceán. Letadlo na cestu přes moře vzlétlo v New Yorku a dnes přistálo ve španělské Seville. Tři dny a tři noci zvládl letou jen na energii ze slunečního svitu. Cílem projektu, za kterým stojí dobrodruh Bertrand Piccard a letech André Borschberg, je obletět svět jen za pomoci sluneční energie.

Praze by mohl v příštím roce jezdit ve zkušebním provozu elektrobus bez řidiče. Radnice Prahy 4 se totiž od září zapojí do celoevropského projektu jeho vývoje. ČTK to řekl předseda výboru energetické úspory Prahy 4 Ivo Vaněk (STAN - Tučňák). Nový elektrobus by měl být využíván při provozu na veřejných komunikacích. Zapojení městské části do projektu již jednomyslně schválil radniční výbor pro energetické úspory.

Německá vláda hodlá zcela zakázat těžbu břidlicového plynu pomocí hydraulického frakování. Na návrhu příslušného zákona se podle televize n-tv shodly konzervativní unie CDU/CSU se sociální demokracií (SPD) a v pátek by ho měl projednat Spolkový sněm, kde mají obě strany výraznou většinu. Dosud v Německu platí moratorium na těžbu plynu z břidlic, které vyprší v roce 2021.

Norský parlament schválil začátkem června radikální cíl na dosažení klimatické neutrality již v roce 2030, tedy o 20 let dříve oproti původním plánům. Informuje o tom deník The Guardian.