Na základě mnou předložených pozměňujících návrhů vrátil Senát do Sněmovny novelu vodního zákona, kterým se mění stávající zákon o vodách a další související zákony. Hlavním cílem pozměňujícího návrhu bylo administrativně zjednodušit odstranění vodních děl v korytech drobných vodních toků, a tím umožnit zpřírodňování upravených koryt drobných vodních toků, tzv. renaturaci. Další změny, které jsem navrhoval, měly legislativně technický charakter, resp. napravovaly opomenutí doplnění zmocňovacího ustanovení v zákoně o veřejném zdraví. S navrženými úpravami novely zákona souhlasily oba předkládající resorty, tedy Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.

Mnoho lidí má letos pocit, že počasí je chladnější, než je obvyklé. Samozřejmě zdání klame, jelikož období 2015-2019 bylo historicky nejteplejší a hlavně poslední dva roky 2018 a 2019 byly rekordní.

Podívejte se prosím na tyto dvě fotografie, na obou je vzrostlý listnatý les. Čím to, že v jednom je vidět stovky metrů daleko, a ve druhém, nebýt cesty, moc daleko nevidíte?

Na serveru Ekolist.cz vyšla zpráva ČTK Vědci vidí konec uhlí různě, požadují rozvoj nízkoemisních zdrojů, ve které jsou citovaní Alexander Ač a Vladimír Wagner. Vladimír Wagner požádal redakci Ekolistu, aby zveřejnila úplné znění jeho odpovědí. Redakce pak požádala Alexandra Ače o zveřejnění i celého znění jeho odpovědi. Zde je:

Už brzy bude Uhelná komise rozhodovat o tom, jaké datum ukončení spalování uhlí v Česku doporučí vládě. Jako lékařku mě tato otázka velmi zajímá i z hlediska ochrany našeho zdraví.

Sněmovna Parlamentu České republiky jasnou většinou přijala čtyři nové zákony: Zákon o odpadech, Zákon o obalech, Zákon o výrobcích s ukončenou životností a tzv. Změnový zákon. Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) tento výsledek za daných okolností považuje za vítězství zdravého rozumu a odpovědnosti.

O tom, že diskuze kolem návratu velkých šelem je ukrutně polarizovaná a chybí jí pomyslný rozumný střed, píšu už dlouho. Taky o tom, že chyba je hlavně na straně státu a ochranářů, kteří nedostatečně reflektují sociální a kulturní aspekty problému, chybí jim empatie a pochopení pro situaci a osudy chovatelů a na diskuzi s nimi v prostoru medií a sociálních sítí v podstatě rezignovali a jen se snaží pozitivním PR sbírat body u příznivě nakloněné části veřejnosti.

V Deníku Referendum vyšla v pondělí 30. září reportáž, která informovala o úniku chemických látek v jednom z provozů chemičky DEZA z holdingu Agrofert. Novináři Deníku Referendum spojili tento únik s otravou řeky Bečvy, ke které došlo stejný den. Požádali jsme o reakci zástupce chemičky DEZA. Odpověděl nám mluvčí společnosti Agrofert Karel Hlaváček.

V posledním roce probíhají v mnoha zemích protesty a demonstrace proti malé aktivitě vlád států v souvislosti se změnou klimatu na Zemi i ohledně neudržitelného využívání přírodních zdrojů. Množí se zprávy o vlnách horka, nedostatku vody, stoupající hladině oceánů, tání ledovců, vymírání rostlinných i živočišných druhů (1–3). Vzrůstají obavy o budoucnost současné podoby života na Zemi i o budoucnost naší civilizace. Jako vzdělanci a odborníci obeznámeni s vědeckou prací se domníváme, že tyto obavy jsou odůvodněné. Současné změny klimatu i biodiverzity na Zemi vážně ohrožují obyvatelnost rozsáhlých území a celosvětově ohrožují vyhlídky na mírový a udržitelný rozvoj současných i příštích generací. Přesto, že zastupujeme rozdílné akademické disciplíny, stojíme za probíhajícími protesty a demonstracemi a tímto otevřeným dopisem vyzýváme vládu naší země k rozhodnějším a efektivnějším krokům proti změnám klimatu a snižování biodiverzity. Připojujeme se k podobné podpoře od akademiků v dalších zemích (4–7) i k výzvě Aliance vědců světa (8). Stanoviska v tomto dokumentu jsou stanoviska jeho signatářů, nikoliv jejich pracovišť.