Na podzim roku 2018 nás oslovila Petra Podařilová, zda bychom s ní nezkonzultovaly její vizi navržení extenzivního trvalkového záhonu na náměstí v rámci participativního rozpočtu města Mnichovice. Hlavní pohnutkou pro změnu bylo přání zvýšit biodiverzitu, zlepšit retenční schopnost půdy a estetické působení místa. S nadšením jsme souhlasily. Doporučily jsme zapojení obyvatel do procesu plánování i realizace, čímž by projekt získal i sociální a edukativní rozměr.

Ještě v květnu to vypadalo, že stojíme na prahu další mimořádné krize, a to ve spojitosti s pokračujícím suchem. Vody se nedostávalo, pokračovalo prosychání půdního profilu a v době, kdy příroda potřebuje vláhy nejvíce, jí bylo žalostně málo. Červnové deště však tuto situaci zvrátily.

Příliš nerozumím tomu proč je dobře si ničit půdu, vodu a krajinu ve které žijeme, která nás živí, která je pro nás domovem a bude snad domovem pro naše děti a vnuky.

Otevřený dopis ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi.

Po pěti letech sucha konečně vytoužený déšť. Bohužel se rychle ukázalo, že tam, kde zapršelo víc, došlo na slova odborníků, že až začne pršet, nebudeme umět dešťovou vodu řádně zachytit. A logika je neúprosná. Kde vodu nezachytíme, tam se nevsákne a nedoplní vodu podzemní, ale naopak rychle steče a vzniká blesková povodeň způsobující značné materiální škody, někde i ztráty na životech.

Před několika dny se v médiích objevila překvapivá informace týkající se obnovy rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Projekt výstavby rozhledny získal významnou dotaci z rozpočtu českého ministerstva pro místní rozvoj. Polský investor plánuje do konce června 2020 začít s výstavbou.

Nejsem a nikdy jsem nebyl velkým přítelem zelených stran nebo pronikání zelené ideologie do politiky. Vždy jsem „zelené aktivity“ považoval hlavně za odborná témata, jejichž cílem je lepší životní prostředí. A to je cíl, který by měl být vlastní každé politice, každé politické straně, bez ohledu zda je napravo nebo nalevo, v pozici nebo v opozici, před volbou nebo po volbě. V posledních měsících se i u nás hodně diskutuje o tzv. Zelené dohodě pro Evropu. Někteří ji nekriticky vychvalují jako nutnost, bez které se už zítra neobejdeme, druzí ji považují za návrat socialismu a cestu ke zničení všeho, co v české kotlině máme. Možná by bylo vhodné, kdyby si oba tábory tuto Dohodu alespoň přečetli.

Vážený pane ministře, obracím se na vás opakovaně jménem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) ve věci programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) „Provoz 2020 – snížení jistiny úvěru“, který má podle předkládací zprávy pomoci snížit rozsah dopadů pandemie koronaviru na podnikatele v zemědělské prvovýrobě.

Jedním z nejvíce probíraných témat posledních měsíců je sucho a snaha zadržovat vodu v krajině. Platí, že posledních 5 let se celá země potýká s dlouhodobým suchem. Podle údajů ministerstva zemědělství jsou v některých oblastech rozdíly v objemu vody až 1000 m3. I proto je vítaná každá iniciativa ze strany ministerstev životního prostředí a zemědělství, které se suchem snaží bojovat. V minulém týdnu do médií „protekla“ zpráva o tom, že vláda uvolnila miliardu korun na boj proti suchu. Je ale nad čím jásat?

Čeští myslivci v roce 2019 založili více než 700 napajedel pro zvěř, vypustili více než 1200 chráněných koroptví a vysadili více než 13 000 stromů a keřů. Myslivci ve svém volném čase a často i na své náklady konkrétně pomáhají české přírodě.