Dne 3. září 2019 byla v médiích zveřejněna zpráva o přislíbení pozemků ve vlastnictví Středočeského kraje k rozšíření pastvin pro velké herbivory – exmoorské ponny a zubry - provozované společností Česká krajina v Milovicích. Jde o krok, který následoval po mediální kampani společnosti Česká krajina, ta byla postavena na „nutnosti“ vybít část stáda, pokud kraj pozemky neposkytne. Situace kolem pastvy v Evropsky významné lokalitě Milovice-Mladá není po odborné biologicko-ochranářské stránce, ale i ze společenského hlediska, zdaleka jednoznačná. Takto závažnému rozhodnutí by měla předcházet odborná i společenská diskuse a nemělo by být reakcí na nátlak zájmové skupiny.

Otevřený dopis a výzva ve věci klimatické krize apeluje na to, aby Junák jako největší česká organizace dětí a mládeže, stojící na hodnotách aktivního občanství a výchovy pro lepší svět, uchopil hrozbu klimatické krize s vážností, jakou si zaslouží. Vyzývá k možným konkrétním krokům nejen a zejména Náčelnictvo a Výkonnou radu Junáka jako vedoucí orgány organizace, ale také další složky Junáka a všechny skauty a skautky.

Potenciál obnovitelných zdrojů a zejména fotovoltaiky je v České republice násobně vyšší, než udává současný návrh klimaticko-energetického plánu Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle nové studie Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky, která má podporu Solární asociace, lze do roku 2030 navýšit instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách ze současných 2,2 gigawattů na 6,85 až 9 gigawattů.

Někteří klimatičtí aktivisté se netají tím, že by rádi cenzurovali media i jednotlivce, která dávají prostor názorům, faktům i postojům, které 100 % nesouzní s jejich verzí příběhu. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit na vlastní oči několikrát na sociálních sítích, kdy mé diskuze s aktivisty končily tím, že se se mnou nebudou bavit, protože jsem podle nich popírač toho, v co oni bezmezně věří. A přitom jsem si pouze ochoten připustit, že o klimatických změnách nevíme zdaleka tolik, jak oni tvrdí.

Pověstný pátek třináctého a poslanecká sněmovna schvaluje novelu vodního zákona, která má zjednodušit povolování výstavby “malých” rybníků, jejichž plocha nepřesáhne 2 ha a výška hráze 2,5 m. Návrh připravený na ministerstvu zemědělství měnil původně stavební zákon, vzhledem k nesouhlasu ministerstva pro místní rozvoj však poslanci zaimprovizovali, přesunuli změnu do vodního zákona a celou agendu ze stavebních úřadů na úřady vodoprávní.

Učitelka Veronika si na Den Země připravila nový program pro páťáky. Žáci si sami najdou na internetu informace o různých globálních problémech. Pak se o nich společně budou v rámci projektového dne bavit, promítat si k tomu filmy a žáci nakonec vyrobí postery.

Po volbách v roce 2014 jsem očekával, že přerovská veřejnost se dostatečně poučila z arogantní vyčuranosti minulého spojení stranických klanů ČSSD, ODS, TOPky a dalších "umělců". Bohužel, nestalo se tak.

Když jsem se probíral na internetu zprávami z benešovského městského úřadu, narazil jsem na velice zajímavou zprávu. Jedná se o dokument z Krajského úřadu Středočeského kraje s jednacím číslem 088707/2019/KUSK, a to o „Rozhodnutí - závěr zjišťovacího řízení, kde se dozvídám, že Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství rozhodl podle § 7 odst. 6 zákona, že záměr „Severovýchodní obchvat Benešova I+II etapa“ nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona.

V rámci pozměňovacích návrhů novely zákona o lesích, kterou se mění i zákon o myslivosti, vyústil v ostré reakce Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. (ČMMJ). Lesníci a myslivci jsou na jedné lodi, ale řada z nich o tom neví. Proč? Protože díky vlivným skupinám se daří vrážet mezi ně klín. O co vlastně jde v sektoru ovládaném lesnicko-myslivecko-dřevařským byznysem? O moc nad českými lesy, o zbytek smrků a lesní pozemky po kůrovcových těžbách a o budoucí byznys, až rozpad smrkových porostů odezní a vzniknou nové lesy. Není tajemstvím, že mocní pánové ovládající dřevařský sektor mají blízký vztah k myslivosti. Nejsou to jen zemědělské a potravinářské koncerny.

Gréta Thurnbergová dorazila na plachetnici do USA, kde se má v září zúčastnit klimatického summitu OSN. Vstříc jí vypluje sedmnáct plachetnic a účast této celebrity bude jedním z vrcholu tohoto setkání. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že směr, kterým se vydala jí symbolizovaná kampaň, není dobrý a ke zlepšení životního prostředí i snížení emisí nepřispěje.