https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-lenart-overtourismus-v-ceske-prirode.a-co-dal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Lenart: Overtourismus v české přírodě. A co dál?

14.1.2021 | OSTRAVA
Turisté odpočívají a piknikují cestou na Sněžku.
Turisté odpočívají a piknikují cestou na Sněžku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / Archiv a Facebook Správy KRNAP
Mohutné davy turistů nejsou v naší přírodě nic nového. Už František Horečka popisuje ve sborníku Kniha o památném Radhošti (1931) zástupy tisíců poutníků směřujících na slavný beskydský vrchol u příležitosti svátků a slavností.
 

Novodobý overtourismus se začíná objevovat v souvislosti s bohatou a mobilní společností, pro kterou není problém přesouvat se na stakilometrové vzdálenosti během jediného dne.

Česká společnost začala overtourismus vnímat jako problém zhruba po roce 2000, kdy návaly motorizovaných turistů začaly omezovat životy v obcích a tyto události začaly plnit mediální prostor. Známé se stalo opakované uzavírání silnic od hraničních přechodů s Polskem poblíž Adršpašsko-Teplických skal, které se zejména o exponovaných víkendech stávaly prakticky neprůchozími. Policie tehdy tvrdila, že situace se bude muset řešit systémově.

Od té doby však nápory turistů na českou krajinu ještě mnohonásobně zesílily a první konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat. Ikonickým místem rostoucích problémů jsou šumavská jezera, kde turisté porušují snad všechny zásady ohleduplnosti k přírodě. V přísně chráněném jezeře se koupou, vstupují na led a zanechávají odpadky. Správa národního parku Šumava již rezignovaně vedle ledovcového unikátu hodlá přistavit popelnice a toalety.

Zakázaný pohyb po šumavském  jezeře.
Zakázaný pohyb po šumavském jezeře.
Zdroj | Facebook SPrávy NP Šumava
V létě 2020 správa Krkonošského národního parku nechala oplotit část vrcholu Sněžky, neboť lidé nemotorně sešlapávali vzácný biotop. Turistů na vrchol přichází až deset tisíc za den.

Vraťme se ale kousek zpět. Zásadní změnu v davovém chování turistů přineslo zkoncentrování turistických atraktivit do několika málo horských středisek. Ještě v nedávné minulosti byly v mnoha horských obcích drobné lyžařské vleky. Klima i ekonomická situace se však vyvíjely a po mnoha z nich zůstaly pouhé trosky. Jejich zbytky mapuje web https://zapomenute-vleky.cz/.

Naopak velká a z klimatického hlediska výhodně umístěná střediska se dále rozvíjela a ta okolní menší pohlcovala. Investice směřovaly zejména do zkapacitnění lanovek a rozšíření sjezdovek. Přibyly doprovodné služby – restaurace, bary, dětské atrakce.

Turisté cestou na Sněžku. Někteří piknikují na alpinských trávnících.
Turisté cestou na Sněžku. Někteří piknikují na alpinských trávnících.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Kašpar / Archiv a Facebook Správy KRNAP

Aby střediska vydělávala i v létě, prosadila se lanová centra a bikeparky. Posledním počinem ve stále se rozrůstajícím průmyslovém odvětví byla stavba stezek v korunách stromů a posléze stezek v oblacích. Tyto monumentální a zdaleka viditelné vyhlídkové komplexy vznikly v Lipně (2012), Dolní Moravě (2015) nebo na Pustevnách (2019).

Přesto, že odborníci upozorňovali na blížící se problémy, stavby těchto kapacitních rozhleden se již nepodařilo zastavit a tak jsme se mohli v roce 2016 dočíst, že „…se odehrává něco, co nikdo nečekal. Stezka se stavěla kvůli stabilizaci návštěvnosti, byli jsme jen zimním střediskem. Nevěděli jsme, že se z toho stane cirkusová atrakce,“ uvedl starosta Dolní Moravy Richard Novák pro iDnes ve chvíli, kdy obec bez potřebných parkovišť zavalovaly tisíce automobilů denně.

Podobné problémy začaly na beskydských Pustevnách. K problémům s parkováním se přidalo obrovské množství odpadu, který návštěvníci rozptylovali po širokém okolí. Ačkoliv se davy turistů dosud pohybovaly po horském hřebeni především západním směrem k soše Radegasta a na vrchol Radhoště, nová atrakce jejich proudy nasměrovala na východ k národní přírodní rezervaci Kněhyně-Čertův mlýn.

V letmém přehledu nesmíme opomenout ani Lysou horu. V roce 2015 otevřel Klub českých turistů na nejvyšším vrcholu Beskyd rekonstruovanou Bezručovu chatu. O rok později otevřela o pár metrů vedle monumentální chata Emil Zátopek – maraton. Objekt nabízí kromě běžných služeb i bowling. Od roku 2005 jezdí navíc na vrchol pravidelná autobusová linka. Velkým problémem jsou v posledních letech narůstající davy pěších turistů.

Lysá hora se stala tréninkovým kopcem, na který doslova vybíhají denně až tisíce osob. Na přeplněných a stále se rozšiřujících stezkách vznikají již tradiční konflikty mezi běžci, pejskaři a pomalejšími turisty.

Stezky jsou zdrojem disperze obrovského množství odpadu, který lidé trousí třeba nechtěně, když si šáhnou do zadní kapsy od kalhot pro kapesník. Později odpoledne se z vrcholu táhne větší množství přiopilých lidí, kteří po cestě odhazují plastové kelímky v okamžiku, kdy dopili poslední pivo. Určitá část turistické populace nemohla již takovou situaci snášet a přesunula se na sousední dosud téměř pustou horu Smrk.

Prázdná taška rovná se odpadkový koš cestou na Růžovou horu.
Prázdná taška rovná se odpadkový koš cestou na Růžovou horu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Facebook Správy KRNAP

Zatímco v roce 2013 prošlo po červené značce od Malého smrku na jeho vrchol 23 000 lidí, o čtyři roky později to bylo už 33 000 osob (Zpravodaj CHKO Beskydy 2/2018).

Zatím poslední zprávy o kolapsech dopravy a infrastruktury pod nápory turistů přicházejí v době koronavirové krize z Jesenické Ovčárny nebo jizerskohorského Bedřichova.

Jak jsem uvedl na příkladech, situace v turistických střediscích není příznivá ani z hlediska udržitelnosti ochrany přírodního prostředí, ani z hlediska jistého turistického komfortu. Přestože mnoha lidem musí být zákonitě pohyb v davu nepříjemný, turisté stále více vyhledávají ta stejná místa. Hledání příčin takového sociálního fenoménu je poměrně komplikované. Zastavme se u některých z nich:

Marketingová past. Mnoho centralizovaných středisek má dnes propracovaný systém reklamy, která má za úkol konstantně udržovat vysokou návštěvnost. K takovým kampaním přistupují překvapivě také sociální sítě krajů. Příkladem je facebook Moravskoslezského kraje, který 2. ledna odpoledne apeloval, aby se lidé na horách neshlukovali. Přitom jen o pár hodin dříve tato stránka propagovala často přeplněný Praděd a 29. prosince také Pustevny. Stránku sleduje více než 30 tisíc uživatelů.

Neznalost a nezkušenost. Mnoho lidí, kteří se nevěnují pravidelně turistice a nedisponují podrobnými mapami, zkrátka neví, kam zamířit. Volí tak cestu na místo, které je všeobecně známé a propagované a na které vede již známá a „probádaná“ cesta.

Fear of missing out syndrom. Strach z toho, že něco důležitého propásneme, popisují psychologové z on-line prostředí sociálních sítí. Je možné, že se vyvinul také u lidí, kteří mají potřebu navštívit místo s co největší koncentrací lidí?

Příroda jako kulisa. Zatímco v dřívějších dobách měli lidé z divoké přírody respekt a před túrou se zapisovali do sešitu pro případ potřebné pomoci, dnes se pouští do lesů a hor jako do spektakulárních kulis, v nichž je dovoleno vše. Horští běžci si pustí do sluchátek taneční hudbu, čtyřkolkáři se jedou odreagovat do územního systému ekologické stability, skialpinisté atakují adrenalinovým průjezdem lavinový svah. Již nejde o to přírodu poznávat, jde jen o to zaznamenat tepovou frekvenci a spálené kalorie nebo se vyfotit na Instagram na místě, kde už to udělali všichni. Jde pravděpodobně o skutečný posun paradigmatu vnímání přírody.

Motoristé v lesním prostředí na haldě Ema v Ostravě, patřící do územního systému ekologické stability.
Motoristé v lesním prostředí na haldě Ema v Ostravě, patřící do územního systému ekologické stability.
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Výsledkem bude stále narůstající počet konfliktů mezi ochranou přírody, samosprávami a turisty. Předvoje takových konfliktů se už delší dobu projevují na soukromých pozemcích, přes které po dlouhé roky vedly tradiční turistické trasy. Jejich majitelé přestávají narůstající počet neukázněných lidí snášet a turistické stezky stále častěji blokují.

Mediálně známý je případ uzavření Smetanovy vyhlídky u Prahy se zdůvodněním hromadění odpadu a bezohledného parkování na loukách. Jde však jen o špičku ledovce.

Na úpatí Lysé hory musel Klub českých turistů přesunout zelenou značku ze Zlatníku, neboť procházela původním zemědělským dvorem. Cesta na vrchol se tak prodloužila o 1 km. Setrvání stezky si nepřáli ani majitelé pozemků malebné beskydské enklávy Nytrová, nově je zablokován zeleně značený průchod kolem bývalého mlýna v oblíbeném nízkojesenickém údolí Seziny.

Že mnoho turistů soukromým vlastnictvím přímo opovrhuje a napomáhá tak budoucím restrikcím, dokladuje fotografie z podbeskydského Kojetína, kam turisté vyjeli za sněhem.

Ilegální turistické parkoviště v Kojetíně u Nového Jičína.
Ilegální turistické parkoviště v Kojetíně u Nového Jičína.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Pokud bychom blíže zkoumali chování jedinců v davu, zjistíme, že pokud počty lidí na daném místě překročí kritickou masu, mění se jejich chování ve stylu: „Už tady odhodilo odpadky plno lidí přede mnou, tak ty mé už tomu neuškodí; Už tady parkuje na té louce 5 aut, tak já se jenom přidám; Touhle zkratkou přes rezervaci jde docela dost lidí, tak já se přidám také“. Takové hromadné jednání pak lze již jen těžce zastavit a vlastníci pozemků, samospráva, policie i ochrana přírody se dostávají do role přihlížejícího komparzu.

Řešení problému zkoncentrovaného davu chovajícího se jako slon v porcelánu se zatím nalézt nepodařilo. Snahy o řízené přerozdělení turistů pomocí pobídek a restrikcí naráží na konflikt liberálních svobod a řízených regulací chování společnosti.

Bylo by zřejmě zapotřebí lepší edukace společnosti a pěstování jistých základních hodnot, které naše společnost po určitou dobu považovala za samozřejmé díky dnes již chybějícímu přirozenému strachu z divoké přírody. Uvidíme, jak se situace bude dále vyvíjet.


reklama

 
foto - Lenart Jan
Jan Lenart
Autor působí jako odborný asistent na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 06:35
Velice pěkný a obsažný článek, tuším jeden z mála,který se problematikou overtourismu zabývá na stránkách Ekolistu.

Je to obrovský problém a určitě by stál za důkladnou analýzu, která by také řekla , co se s tím dá dělat.

Z mého pohledu mají na hlavě máslo zejména samosprávy. Konkrétně právě v Dolní Moravě odkývali vše o co investor žádal a žádá. Teď budou bečet.
To už je pozdě.

Svůj díl viny nesou také stavební úřady , které jsou velice vlažné při posuzování dopadu nové stavby na území z pohledu ochrany přírody.

Máslo na hlavě má také Ústavní soud ČR, který přes 3 roky suší senátorský návrh na zrušení novely stavebního zákona - vyloučení spolků na ochranu přírody ze správních řízení. Řada nových staveb typu "kochej se přírodou v komerčním pojetí" by vůbec nestála.

Mám také špatné zkušenosti s odbory ŽP na obcích , inkousti až na půdu,smysl a účel zákona č.114/1002 Sb. o ochraně přírody a krajiny je velkým obloukem obchází

Svoji roli hraje také pokrok v mobilitě -- čtyřkolky a elektrokola -- která spolehlivě dejchavičné Buchtíky vytáhnou do míst, kam by v životě nedošli.

Odpadky v přírodě - tak to je garda. Obrovský nárůst a hovada začínají být bohužel i tzv. sportovci - obaly od energetických nápojů kam se podíváš.

Je to skutečně veliký problém , a zarážející je , že i za této situace MŽP ČR povolilo stavbu rozhledny na Králickém Sněžníku polské straně. V srdci NATURA 2000 a další ministerstvo MMR ČR to Polákům financuje.
To je hnus, velebnosti !
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.1.2021 07:17
Debilům všeho druhu se dnes prostě přestává klást odpor a nechává se je dělat co se jim zlíbí. Tito jsou si pak vědomi své nepostižitelnosti a chovají se jako ještě větší hovada než předtím.....

Já osobně nechápu, jak se s tímto může někdo smířit... natožtak, že se s něčím smiřuje správa chráněných oblastí nebo dokonce policie.... kde to jsme??

Já bych v tomto podnikal tvrdé kroky proti těmto nezodpovědným hovadům... protože kde není soudce, není ani "zločin" a z takové společnosti se stává nekontrolovatelná tlupa všeho schopných a bezohledných dementů, která jen ničí vše kde se dostane....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.1.2021 09:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
O kom to mluvíte pane Kašpárku? Že by tou nekontrolovatelnou a všehoschopnou tlupou měli být různí ochranáři? Vidím to tentokrát úplně stejně.
Pěkný článek s střízlivě pojmenovanými problémy. Doufám, že argumentaci o tom, že například vznikem NP vzroste prestiž oblasti a přitáhne to více turistů, už z úst různých ekospolků a ochranářů neuslyším.
Jinak problém vidím v "krátkodobých" turistech. Ti ubytovaní přinášejí do regionu přeci jen něco navíc. Samozřejmě zase by byl problém s nedostatečnými ubytovacími kapacitami a nutnosti stavět atd. Tohle není na pár řádků.
Turisté do hor prostě a jasně za přírodou budou proudit. Jde o to co je lepší. Pokud se koncentrují do pár míst a stezek nebo pokud by se rozptýlili po celé ploše. Já dám přednost těm pár stezkám. Sto metrů od stezky je většinou již klid. Větší problém vidím potom právě v masívním nárůstu různých sběračů hub, borůvkářů , cyklistů a běžců co se pohybují mimo tyhle "magistrály". V příhraničí s Polskem je tu navíc obrovský problém různých sběračů právě z Polska.
No a ještě jedna maličkost. Když o nárůstu turismu a rušení vlastně všeho živého v lese začne mluvit myslivec s požadavkem omezit v některých lokalitách či v některých ročních obdobích vstup do lesů, jsou to právě různí ochranáři a hlavně ekospolky , mnohdy až z druhé strany republiky, co proti tomu nejvíce bojují. No alespoň je vidět o co komu jde a jak se mění z různých důvodů priority.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.1.2021 18:18 Reaguje na Jarek Schindler
Máte v tom pěkný zmatek. Prostě hypertrofovaný turismus, ať ho způsobuje cokoliv je svinstvo a neměly by to volené orgány, ani najatí úředníci, jakkoliv podporovat. Zejména ne v rámci jinak správné iniciativy Poznávej přírodu,ani kvůli oživení regionu, a už vůbec ne jako podporu svobodného podnikání.
My jsme jezdili pod stan, moje děti jezdili pod stan, moji vnuci jezdí pod stan i s našimi pravnoučaty a tak by to mělo zůstat, mnoho z těch taky turistů, kteří nadělají největší škody, by chodili maximálně do parku a na hrady a zámky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.1.2021 20:33 Reaguje na Jiří Daneš
No ať se vám v těch kempech pod tím stanem líbí.
Já v první řadě reagoval na sliby které ekologové tak rádi dávají, Rozvoj regionu, jestli jste to ještě neměl možnost slyše, díky turistům které přitáhne značka CHKO či NP je jejich běžnou rétorikou.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.1.2021 18:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Souhlas. Tak třicet let jsme masírováni reklamou ke konzumu, požitkářství, nekoukat vpravo ani vlevo...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.1.2021 07:01 Reaguje na Jakub Brenn
A bohužel se ukazuje, že se to lidem v ČR velice rychle zalíbilo a velice rychle tu lidé zapomněli na jakékoliv jiné hodnoty než JÁ a MOJE, atd.... je to smutné...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Škoda, že lidem nikdo neříká, že existuje něco jako duchovní svět, který je nekonečně bohatý. Je plný pokory, úcty k druhým i přírodě, vděčnosti, touhy po harmonii.
Těžko to pochopí někdo, kdo to nezažil(asi mě napadá slovo "vhled"), snad leda až na smrtelný posteli. Škoda toho nevědomého života, kde smyslem života je honit a točit prachy. Pak celý svět podle toho vypadá.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.1.2021 17:40 Reaguje na Jakub Brenn
Ano, škoda "toho nevědomého života, kde smyslem života je honit a točit prachy", ale to jsme přece v listopadu 1989 chtěli a po něm toužili a "hrdině" vyhnali ty komouše.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

16.1.2021 15:58 Reaguje na Jiří Daneš
Tenkrát to boj za svobodu a demokracii nebo?
Málokdo by asi dokázal domyslet, jaké negativní vlivy to s sebou přinese. I když moje babička tenkrát ten vývoj docela dobře odhadla(inu, zažila první republiku, ta holt měla taky svoje) . Můj táta jí nevěřil a až teď po její smrti řekl, že měla pravdu.
Nebo jak to myslíte Vy?
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.1.2021 08:16
diskuse na ekolistu je takové akvárko. to že se třeba pan Kašpárek s panem Šimůnkem (abych náhodně vytáhl dva extrémy) na spoustě věcí neshodnou a šijou do sebe ještě neznamená, že by se na spoustě jiných a zásadnějších věcech neshodli, v perspektivě pohledu zvenčí oba mají "přírodu" rádi a jejich pojetí turistiky se asi nijak zásadně lišit nebude. v té naší bublině si tak nějak svorně postěžujeme, že nechápeme, jak někdo může do přírody přinést tatranku a neodnést obal, proč někdo potřebuje stánky s langoši a suvenýry a proč má kdo potřebu chodit v zástupu nešťastníků na nejprovařenější atrakce. nicméně většinová poptávka je jinde. dost veliká kupní síla pojetí přírody jako velkého lunaparku potřebuje a vyžaduje, a možná (a to nejspíš spekuluji z neznalosti) se tam projevuje stejný princip, jako proč lidi chodí sledovat fotbal na stadiony a koncerty popových hvězd naživo, místo aby si to shlédli v televizi nebo pustili na hifině - že jako cítí tu energii davu.

overtutistovaná (to je pěkný novotvar) příroda má v zásadě několik možných řešení:
1. nelámat si s tím hlavu a nechat ji zdupat a zlunaparkovat. někde to prostě jinak nejde. vrchol sněžky či lysé hory, jakož i grossglockner jsou holt obětované.
2. zakázat a hlídat. to je ovšem rozumné udělat jen u pár nejcenějších lokalit, provedeme-li to plošně, zdiskredituje ochranu přírody a nebude to dlouhodobě udržitelné a první schopnější populista na tom udělá desítky procent.
3. placené permity rezervované dlouho dopředu. z pohledu pravicově konzervativního je to fér, ale v dnešní většinově levicové evropě je to neobhajitelné. a je tam samozřejmě riziko, že všechny přeplatí pár zazobaných motokrosařů. touhle cestou jde obecně švýcarsko, výstup na matterhorn s poviným a kurevsky drahým noclehem na hörnlihütte (nově přejmenované na hotel matterhorn) rezervovaným rok dopředu je typickým příkladem.
4. regulace návštěvnosti nepohodlím. návštěva přírody musí stát pár deci potu a pár hodin štrapáce bez bufetů. zaparkuješ v údolí a dál jen pěšky/na kole/na lyžích. když je horský masiv dostatečně rozlehlý, tak to má šanci fungovat. u nás dost problematické; nedovedu si představit vykoupení a rozboření 95% horských bud/chalup a přeměna 5% zbylých na stanici horské služby s prodejem čaje z okénka. v mokrých snech vidím ve vrchlabí u kruháče a v dolném maršově odstavné parkoviště a dál jen po svých - ale jen tak se to nepodaří.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2021 09:44 Reaguje na Lukas B.
4. řeší elektrokola a jste tam, kde být nechcete.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.1.2021 10:14 Reaguje na Jiří Svoboda
ano, to je moje další oblíbené flejmovací téma. kýžená legislativní úprava, která ve velkoplošných chráněných územích staví elektrokolo (elektrokoloběžku) na roveň motocyklu s možností vyhrazení výjimek pro některé cyklotrasy pro vjezd elektrokola.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.1.2021 10:17 Reaguje na Lukas B.
ostatně, co takhle petice diskutérů z ekolistu?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2021 11:34 Reaguje na Lukas B.
Hm, to už je, myslím, lepší povolit jen pěšmo. Koneckonců při jízdě na (elektro)kole moc tu přírodu nevnímáme (koukáme se na cestu). Prostě tam, kde jsou návaly, kola vůbec nepovolit, ať se na nich jezdí na výrazně méně frekventovaných místech.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.1.2021 11:51 Reaguje na Jiří Svoboda
jistě. od jisté frekvence pěších je jakýkoli cyklista v prime-time víkendů škodná.

na výrovku, voseckou nebo vrbatku vyjet by fair means není sice nic převratného a zaznamenáníhodného, ale solidní fyzický výkon to je. a zrovna taková místa by se dala zregulovat na desetinu zákazem vjezdu elektrokol velmi snadno.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 10:19 Reaguje na Lukas B.
Na první místo preferencí bych dal 4/ . Už jsem zažil situace,kdy rodinka zhýčkaná vším možným pohodlím po zjištění, že by museli po svých a nahoře není posez s bufetem , odtáhla jinam .

Dobrou horskou stezku nezvládnou ani cyklisté na horácích a tady by se mohlo jít právě regulací turistických cest

Museli by se ovšem probudit páprdové na AOPK a MŽP a problematiku masové turistiky v přírodě společně s KČT, ekospolky a samosprávami dát do kupy.
A protože každá práce mimo zaběhnuté koleje úředníkům smrdí, nic z toho nebude :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2021 10:10
V prvopočátku byla dobrá myšlenka vyznačit bezpečné a co nejmíň přírodě
škodící trasy. Přibyly nouzové útulny pro případ špatného počasí, které
je lépe přečkat v bezpečí. Pak se z nutnosti stal kšeft, který se už ubírá
zcela jinou cestou. Místo útulny hotel, místo stezky cesta nebo lanovka.
Čím větší kapacita lanovky a dostupnost po silnici, tím větší navýšení
stravovacích a ubytovacích kapacit. Velké investice potřebují stabilitu svých aktivit a tak přidají ty stezky v korunách stromů atd. No a začíná
nový kolotoč s parkovišti a s kapacitou lanovek. Pyramida je postavena
na vratkém vrcholu a pomalu se hroutí. Její základnou byla kdysi příroda, ale ta je dnes druhořadá a prvořadá je dostupnost a kapacita. Obecní úřady
okupují díky nezájmu obyčejných obyvatel ti, kteří jsou na tom podnikáni
nějak zainteresováni. Mnohé obce mají ekonomiku na to silně závislou a je
to zase kolotoč příjmů a výdajů. Taktéž správy CHKO a NP zaťaly své drápy do tohoto byznysu. Naoko je vedení proti, ale tiše vše hlavním viníkům tolerují. Nepovolit vrty na pitnou vodu, tak jsou hotely i sjezdovky k ničemu, zakázat vjezd v období rozmnožování zvířat a nebo v době, kdy zvěř potřebuje klid(zima), tak je tam minimum návštěvníků. Povolit pouze lanovky s původní kapacitou bez jejího navyšování mohou taky a lze to zdůvodnit neúnosným nárůstem návštěvníků ohrožujících přírodní rovnováhu na vrcholu
(Sněžka). Bohužel mnohdy to je "horská" mafie, která to vše umožní a pro zviditelnění "zasáhne" proti banálním aktivitám, které se beze změn konají desítky let. Pak je tu ta negativní zkušenost s těmi CHKO a odporem při zřizování nových. Místní revírník se byl schopen dohodnout na nějakém tom táboření v místech, kde to bylo únosné, ale CHKO to striktně odmítá, ale pár stovek metrů vedle vydá povolení na stavbu penzionu s vyasfaltováním přístupové cesty, vrtu vody napájející v létě bazén a v zimě k zasněžení sjezdovky. To je ten rozdíl v pohledu na ochranu přírody mezi místními správci a někým, který rozhoduje z ústředí. Výsledek? Z mnoha míst se stal lunapark, kde nyní podnikatelé brečí, že krachují. Být tam jako kdysi ty útulny, tak by srdcaři, kteří je často celý život provozovali, nebrečeli
jako ti velkopodnikatelé s miliónovými obraty, kteří si přijedou pro
"podporu" v bouráku se zlatým řetězem na krku. Před krizí vykázali
na mráz obyčejného turistu s tím, že mají plnou kapacitu. V zahraničí
je nouzové ubytování podmínkou provozu mnoha zařízení a odmítnout lidi
v nouzi si nikdo nedovolí. Podobně hoteliéři ve městech, kteří než
razantně snížit ubytovné, tak hotel raději zavřou a natáhnou státu dlaň.
Je to sprosté rýžování a příroda je pouze jako stafáž tomuto podnikání.
Ve stávající atmosféře to vidím na další rozvoj "zážitkové" turistiky
s navyšováním zástupů lidí ve střediscích, kam jezdí snobi pouze proto,
aby se předvedli, kolik tam utratili a jak tam byli obskakováni. Příroda
je pro ně něco jako kulisa(často stačí jako kulisa samotný hotel) před kterou se vyfotí, aby se mohli pochválit, kde byli. Proto o oblíbených
místech nikomu nežvaním a užívám si klidu a souladu s přírodou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Naprostý souhlas , je vidět že víte o čem mluvíte ! Poklona.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.1.2021 10:49 Reaguje na Břetislav Machaček
No a nebude to spíš tak, že ti co jim stačí ta kulisa hotelu a dokáží strávit týden "tůrou" mezi restaurací , barem, saunou a vířivkou, v lepším případě dvěstěmetrovým vlekem za hotelem čí promenádou po středisku, jsou vlastně k té přírodě nejšetrnější a pro region nejpřínosnější?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 11:07 Reaguje na Jarek Schindler
Z pohledu ekonomiky určitě. Otázkou je, kde tohle zařízení stojí a právě tady se salámovou metodou ukrajuje z přírody.
Benevolence stavebních úřadů je přímo kriminální, těm nevadí ani hotel vražený do CHKO ,NP nebo přírodní rezervace jako nová stavba.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2021 14:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
A věřte mi, že bude hůře. Ono to zjednodušení
stavebních povolení nepotěší pouze obyčejné zájemce
o stavbu RD, ale i těch staveb v CHKO a NP. Než se
někdo rozkouká, tak místo louky bude hotel a
bude to pouze " nechtěná chyba" ouřady. Stavebník
stavěl v dobré víře a nebude hrozit zbourání.
Pak se dodatečně povolí vrt vybuduje silnice na náklady státu či obce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2021 11:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co se tak podívat na zaniklé osady a usedlosti v horách. (Sudety) V minulosti ta zástavba mnohde zasahovala do těch hor různými osadami a samotami podstatně více.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2021 14:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tímto směrem se ubírají mé myšlenky i v kontextu navyšování kapacit letecké dopravy, byl jsem za to označen za šílence a extrémistu, tudíž počítejte s podobnými reakcemi. Vydělávat je totiž třa, bez ohledu na následky.
Jen si dovolím upozornit na ještě jeden aspekt a tím je vlastnická struktura těch různých hotelů a "atrakcí". Ve většině případů patří různým šíbrům z měst, tudíž argument, že to přináší benefity místním jsou na vodě, místní z toho mají zpravidla pouze "podřadné" špatně placené zaměstnání, hroutící se infrastrukturu a nervy s návalama turistů, zisky tečou jinam.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2021 14:25 Reaguje na Jakub Graňák
To máte sice pravdu, ale často se na byznysu podílejí tím,
že jsou vlastníky pozemků, které umně převedou na parkoviště
a nemalé částky rýžují i z toho. Já už se těmto místům zcela
vyhýbám, protože mi leze na nervy nejen ta klientela, ale
i samotní provozovatelé, kteří se chovají jako novodobí
feudálové na svém panství.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2021 14:37 Reaguje na Břetislav Machaček
To máte sice pravdu :-), ale vlastníci těch pozemků se většinou rekrutují ze sorty různých místních šíbrů, starostů, místostarostů...

Jinak to mám taky tak, třeba na vodopádech Bílé Opavy jsem byl naposled tak někdy před patnácti lety v zimě, když tam byly dva metry sněhu, dřina jak prase, ale nikde nikdo
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:18 Reaguje na Jakub Graňák
Většina starostů je za, aby se co nejvíce investovalo, a nepochybně mají s těmi šíbry velice úzké vazbičky.
No vlastně se těm lidem trochu divím, že jim nevadí jít na vejšlap v jednolitém davu. Nejspíš by mě už stresoval příjezd na přeplněný parkoviště.
Bílou Opavu jsem šel v 2009, nejvíc mi tam utkvěly v paměti ty papírové kapesníčky, které byly v lese kolem cesty jeden vedle druhého až do Karlovy Studánky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.1.2021 17:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Taky obchody se suvenýry, butiky apod.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.1.2021 18:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Výstižný, pravdivý, není co dodat. A ještě se tihle podnikatelé(vlekaři, hoteliéři,apod.) budou dožadovat ušlého zisku
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.1.2021 15:58 Reaguje na Jakub Brenn
To je naprosto správně. Když jim stát znemožní podnikat...
Odpovědět

Jirka Černý

14.1.2021 13:06
Měl jsem takové heslo že vše pěkně podělají peníze. Při troše snahy se to dá vystopovat i v tomto, ano turistika a peníze z ní jsou fajn, ale najednou je těch lidí njak moc a ještě tady ty peníze nemůžou utratit tak to je problém. Problém to byl už před tím ale turisté mohli utrácet a tak se přimhouřilo očíčko.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.1.2021 17:36
"Později odpoledne se z vrcholu táhne větší množství přiopilých lidí, kteří po cestě odhazují plastové kelímky v okamžiku, kdy dopili poslední pivo."

Tohle sem viděl u skupiny !německých! "turistů" v první zóně národní parku České Švýcarsko. Bylo to asi hodinu po obědě cestou nahoru k Pravčické bráně po červené z Hřenska. Bohužel se jedná o nejznámější cestu, která je také extrémně přetížená a všichni chodí nahoru a zase zpět stejnou cestou. Musím říct, že nebýt přítelkyně, tak bych se tenkrát neudržel jak to ve mě vřelo. Psychicky jsem se připravil na hodně lidí, ale na tohle tedy ne. Cestou zpět jsem samozřejmě zvolil jinou cestu, kde jsme "překvapivě" potkali i v sezoně 1O lidí a já si užil klid a to, proč na taková místa chodím. Od té doby se těmto "stezkám" a místům vyhýbám jak čert kříži a přítelkyni jsem oznámil, že pokud chce jít na nějaký podobný Václavák mnohdy evidentně plný všemožných idio*ů, pak buď beze mne a nebo aspoň mimo sezonu a nejlépe za deště.

Pravdou ale je, že i v Krkonoších, kde je spousta extrémně přetížených míst, jsou cestičky, kde nepotkáte nikoho nebo max. pár turistů milujících hory. Jizerky to samé, tam je těch míst taky ještě spousta a o Lužických horách ani nemluvě. Kdo chce, taková místa si najde úplně všude. Já je vyloženě vyhledávám, protože si chci užít klid a atmosféru daných hor a ne se prodírat mezi milionem lidí a poslouchat hlučný (e)mentály.

Masový turismus bohužel dokáže zničit vše, kam se dostane a ta místa ztrácí úplně své původní kouzlo. Proto jsem pro, aby se zavedl rezervační systém a tahle místa byla zpoplatněna. Spoustu "jakože turistů" to odradí a normální lidé to pochopí. Bohužel je to asi jediná možnost. Na ostatních místech, pokud nechceme, aby se z toho stalo to samé, tak prostě nesmíme dovolit postavit hospodu nebo jakoukoli atrakci. Ona i obyčejná rozhledna, pokud se to rozkřikne, dokáže udělat své. Nemusí se z toho stát nutně masová záležitost, ale těch lidí tam víc potkávat prostě budete.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 18:05 Reaguje na Slovan
Odpovídá realitě, souhlas.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.1.2021 18:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak to vůbec vypadá nyní s Králičákem? Je tam nějaký pohyb směrem ke zrušení stavby té rozhledny?
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.1.2021 18:33 Reaguje na Slovan
Pro Němce žádný zákazy neplatí!Ty si na Kladský vyrejpli i nějakou sazenice, taky se cachtali v Černým jezeře, a vyklopí plnej kufr odpadků,chodí na míste, kde je zákaz, když neni v okolí dřevo na oheň, pokácí několik stromů, atd. atd.A co je nejhorší, oni to dělají před zraky kolemjdoucích, jako kdyby nic.
Poláci jsou zase známí výše zmíněném sběrem borůvek a dělají, že nerozumí
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 18:38 Reaguje na Jakub Brenn
Jsou Němci a Němci. Nejvíce bordelu dělají Ost , ti klasičtí z prohnilého Západu se alespoň tady vždy chovali kultivovaně.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně!
U spousty Němců zase naopak vídím hluboký obdiv k přírodě...Tady mě spíš fascinovala ta nepokrytost, kdy
přijede Němčour k přehradě a před zraky lidítam začne vyndavat z kufru asi deset igelitových tašek s odpadem a s úsměvěm odjede.
Nebo vytáhnou pilu a uříznou čtyři vzrostlý břízy
u té samé přehrady(vlastně ne na oheň, oni si je nařezali a odvezli domů)....
Nevím, jestli to byly Sasové nebo Bavoři, my máme obé hned za kopcem.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně!
U spousty Němců zase naopak vídím hluboký obdiv k přírodě...Tady mě spíš fascinovala ta nepokrytost, kdy
přijede Němčour k přehradě a před zraky lidítam začne vyndavat z kufru asi deset igelitových tašek s odpadem a s úsměvěm odjede.
Nebo vytáhnou pilu a uříznou čtyři vzrostlý břízy
u té samé přehrady(vlastně ne na oheň, oni si je nařezali a odvezli domů)....
Nevím, jestli to byly Sasové nebo Bavoři, my máme obé hned za kopcem.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně!
U spousty Němců zase naopak vídím hluboký obdiv k přírodě...Tady mě spíš fascinovala ta nepokrytost, kdy
přijede Němčour k přehradě a před zraky lidítam začne vyndavat z kufru asi deset igelitových tašek s odpadem a s úsměvěm odjede.
Nebo vytáhnou pilu a uříznou čtyři vzrostlý břízy
u té samé přehrady(vlastně ne na oheň, oni si je nařezali a odvezli domů)....
Nevím, jestli to byly Sasové nebo Bavoři, my máme obé hned za kopcem.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:48 Reaguje na Jakub Brenn
..byli...měl bych si to po sobě víc číst
Odpovědět
BL

Blanka Lednická

14.1.2021 18:39
Musím říct, že právě v článku popisované jevy mě už nějakou dobu odrazují od toho, abychom na některá místa vyráželi v turistické sezóně. Když chci dětem ukázat Sněžku, Lysou horu, Devět skal, Pravčickou bránu, Adršpašské skály nebo kteroukoli další turisticky vysoce oblíbenou lokalitu, vyrážíme květen/červen a pokud možno v týdnu.

Bohužel nevím, jak situaci řešit tak, aby k řešení došlo pokud možno rychle. Velice oceňuji odvahu (ano, odvahu, protože s tím, kolika lidem se to nelíbilo, to odvahu chtělo - i když to možná bylo spíš zoufalství) správy KRNAP k umístění plotů, které bránily turistům ve vstupu do chráněných lokalit. Myslím, že podobných kroků by měly správy nejen NP, ale i CHKO udělat více, a to se zaměřením na ty nejohroženější lokality.

Dovedu si pak představit například placené exkurze do daných lokalit, kam se jinak člověk nedostane, nebo nějaký podobný krok. Není nezbytně nutné vybírat "vstupné" do celého NP, ale u těch nejvýraznějších míst by to nebylo od věci.

Z dlouhodobého hlediska je pak velmi podstatné vzdělávání - takové ty běžné věci, jako že odpadky si odnášíme, nevstupujeme tam, kam je to zakázané, neparkujeme, kde se nám zlíbí... Vím, že je tohle vždycky o povaze konkrétního člověka, mám ale za to, že ta základní pravidla je prostě potřeba opakovat pořád dokola.

Samozřejmě když člověk ta pravidla není ochoten respektovat, pomohla by i represe, věřím, že pokuty za vstup na šumavská jezera leckterého dalšího návštěvníka odradily od toho, aby si to taky zkusil... Jenže tady zase narážíme na personální poddimenzovanost a další problémy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2021 19:48 Reaguje na Blanka Lednická
Nedávno jsem sledoval francouzský dokument o Islandu.
Tam to udělali tak, že na turist. exponovaná místa dali maximální počet návštěvníků/den a navíc to kontrolují.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2021 20:15 Reaguje na Blanka Lednická
Víte ono ani to vybírání vstupného to nevyřeší, protože ti,
co na to mají, si zaplatí i výlet vrtulníkem, pokud ho bude
někde provozovat a rušit zvířata. Dnes jsou auty ochotni za
cenu pro ně směšné pokuty vjet kamkoliv do zákazu. Kdysi už
jednomu nebožtíkovi ochranáři ruply s nájezdů houbařů nervy
a šídlem jim probodal pneumatiky. Příští víkend tam byla aut
desetina a další ani kolo. Mít čtyři gumy prázdné odradí i
zbohatlíka, který se vysměje pokutě. To ale nemělo každé auto
kameru, on měl hbité nohy a znal dokonale okolní les.
Vím, že to není řešení, ale zoufalá situace vyvolá zoufalé činy.
Většina "překrvených" míst je pouze díky dostupnosti a jejím
omezením se dá snížit počet návštěvníků. Nač tolerovat parkování
v zákazech, nač navyšovat počet parkovacích míst, nač zvyšovat
kapacitu lanovek a počet míst k ubytování. No protože tu jde
v prvé řadě o kšeft a až na druhém místě se pak staví někde
ploty a po dvou ochranářích chceme aby zahnali stovky
"takyturistů". Když se tam budou muset po vlastních dostat
10 km, tak jich zbude pár. Tomu věřte a budou to opravdoví
milovníci přírody. Pro invalidy mohou být výjimky, ale zde
je třeba posoudit čeho se handicap týká. Zažil jsem totiž
i výjimku ze zákazu vjezdu pro neslyšícího, který ale
chodil stejně křepce jako řidič, který ho tam přivezl. Pak
taky jednoho ochranáře s povolenim k vjezdu, který tam ale
jezdil na ryby místo kontrolní činnosti. To není asi zrovna
dobrý příklad pro ostatní.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.1.2021 21:39 Reaguje na Blanka Lednická
Mě zaplatit i za vstup do NP smysl dává. Získané finance lze použít na ochranu parku. Funguje to tak na spoustě míst světa tak proč ne u nás.
Dovedu si představit systém podobný tomu v Kanadě - pokud si člověk koupí tzv. Discovery Pass, který stojí v přepočtu 1200 Kč, můžete chodit po celý rok do každého z Kanadských národních parků. U nás by cena byla samozřejmě nižší, máme méně parků a je to obecně jiné. Pokud chcete jít do národního parku Jasper, zaplatíte si v přepočtu 170 Kč jednorázový vstup (zase, tohle je na české poměry zbytečně moc, stačilo by třeba 30 Kč).K tomu samozřejmě rezervační systém na ona extrémně přetížená místa (Sněžka apod.) s tím, že Čechovi bude stačit obyčejná rezervace a cizinec bude muset dát 1 éčko/osoba. To je obdoba, která funguje v Indii (jen tam je to ohledně samotného vstupu do parku - cizinec si výrazně připlatí oproti Indovi).

Problém je, že jakmile by se něco takového zavedlo, naše "inteligentnější" část společnosti by začala mít kecy typu, že ochranáři začínají zase něco zakazovat anebo že ochranáři to chtějí jen pro sebe apod. Ale na to bych v zájmu ochrany vůbec ohledy nebral.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

15.1.2021 17:42 Reaguje na Slovan
Smysl to dává - platí se za vstup na hrady, zámky, koupaliště, není moc důvodů, proč by to mělo být u přírodních klenotů jinak. Problém je, že v českých podmínkách to je nerealizovatelné, s výjimkou pár specifických oblastí, kde lze vstup hlídat na pár místech. U většiny ale není možné obsadit každou cestu, vybírat od rána do večera a ještě případně hlídat uvnitř...
Odpovědět
ig

14.1.2021 22:38
Takhle to už bude napořád. Žít je velmi snadné, práce se sháněním potravy odpadla, jakákoliv nebezpečí byla téměř odstraněna, ale lidé potřebují něco dělat a potřebují mít občas aspoň iluzi nebezpečí a námahy, proto se vydávají na túry do přírody. Napadají mě jen dva způsoby jak tomu zabránit - významné snížení životní úrovně, - přesvědčit lidi že víkend strávený u počítačových her je to pravé.
Odpovědět
va

vaber

15.1.2021 09:39 Reaguje na
mě napadá ještě jeden způsob, nepodporovat nesmyslné množení lidí a oslavování mnohonásobných matek
platit rodině na děti je zrůdnost a měla by to být urážka každého rodiče, ukazuje to na neschopné a nezodpovědné rodiče ,kteří si nadělají děti a chtějí, aby je živil někdo jiný
,to je ovšem utopie
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.1.2021 11:58 Reaguje na vaber
Tak tohle se v ČR týká povětšinou jednoho nejmenovaného etnika. Tři roky bydlí v bytě nade mnou a kulturně mě obohacují tak, že jsem jednou nohou v Dobřanech.
Ale nutno jim k dobru přičíst to, že je ani nenapadne, aby jezdili někde po lesích či po horách.
Odpovědět
va

vaber

15.1.2021 12:47 Reaguje na Jakub Brenn
není to úplná pravda, Evropa má nejvíce lidí na 1km2,
kromě některých míst v Asii
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.1.2021 11:18
Přečtěte si Huxleyho "Brave new world" (u nás vyšlo jako "Konec civilizace" někdy hluboko v 70. letech). Tam, mimo mnoha jiných věcí, ke kterým naštěstí ještě nedošlo (ale pracuje se na nich), předpovídá i tohle.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

15.1.2021 18:06
Otevřete hypermarkety a obchodní centra a zase budou lidi chodit tam a nechodit do přírody.
S přírodou je to těžký, když člověk potřebuje ten výkon, ten cíl, a to není ten les u nás za strží, to se musí dobít Sněžka nebo podobný kopec.
Odpovědět
BL

Blanka Lednická

15.1.2021 20:24 Reaguje na Katka Pazderů
No, v létě, kdy k přetížení zhusta docházelo, byly hypermarkety a obchodní centra otevřená. :) Takže tím to nebude.

Jinak to ale souvislost určitě má, třeba ptačí park Josefovské louky měl na jaře v době, kdy byl lockdown, násobně vyšší návštěvnost, než má v nejvytíženějších letních víkendech. Protože lidi neměli kam jít - a tak chodili do přírody...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2021 04:58
Může mi někdo říci čím, pokud vstoupím na led jezer, poškozuji přírodu? Ohrožuji tak akorát sám sebe. Nebavím se o koupání a odpadcích. Ty zůstávají všude kam člověk zavítá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2021 09:35 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud v nich žijí ryby, tak hlavně při bruslení vzniká ve vodě velký
hluk, který ruší ryby zimující v hlubších místech a ty mají větší
spotřebu zásobních látek a taky kyslíku. Pak jsou tu nezamrzlé přítoky, kde choulostivější druhy vyhledávají kyslíkatou vodu a
rušení může být devastující. Něco jiného jsou velmi hluboké
a obrovské vodní nádrže typu Lipna, kde to nehraje takovou roli.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2021 10:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Brusle tam na tůru asi nikdo netahá. Na fotce není žádný bruslař vidět. No a na nezamrzlé přítoky také asi nikdo neleze. Naopak bych řekl, že nezamrzlá místa každý velkým obloukem obchází. No a nakonec ty jezera mají maximální hloubku mezi 35 až 40m. Lipno mám dojem jen 25m a průměrná hloubka je tam kolem 6 m. Samozřejmě rozloha je neporovnatelná.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.1.2021 19:15
Chce to vice pragmatismu na vsech stranach. Uvedu priklad Snezky. Pry tam roste pampeliska krkonosska a nejaky rozrazil. Tyhle kytky, tamni vyznacne - pry - endemity jsou ale pro bezneho navstevnika (resp. pro 99.99% vsech navstevniku nepocitame li povinne skolni vylety studentu botanickych a ekologickych oboru cetnych universit) tak malo napadne a atraktivni, ze fotku te pampelisky na wiki ani nenajdete (!) a tamni rozrazil zas dosud nenasel zadneho sveho Vitezslava Nezvala. Treba se ale na Krnapu uz nejaky postupne rodi...
Na Snezce by mi prislo rozumne reseni nasledujiciho typu. (Plati jen pro ceskou cast. Co se privalu polskych navstevniku, jejichz vztah k prirode byva jeste podstatne horsi (vzpominam na polske trampy, v esusu a na ohni ohrivajici si bigos ve skalach Violiku 1471 m n m predloni o velikonocich) nez u prece jen kulturnejsich Cechu - tam jsem bezradny

Pustit lanovku na Snezku na maximum kapacity(= trikrat vice, nez Krnap povolil dosud.). Cena jizdenky nahoru 500 Kc (slevy pro deti, rodiny atd.) za podminky, ze se tam nezdrzite vice, nez 5 minut. Jinak 100 Kc za kazdych dalsich 10 minut pobytu nahore pro kazdeho navstevnika, at jiz prijde pesky nebo lanovkou.. Lanovka dolu zadarmo. Velkoryse vydlazdit
rozsahlou plochu na vrcholu, s kamennymi lavickami a a ohranicujici zdi.
Zlikvidovat pokud mozno vsechny budovy na vrcholu, tamni kapli prodat jako atraktivni suvenyr vhodnemu zajemci nekam "do kraje" - treba na Ceskou Sibir (uz tam maji starou Postovnu) ponechat jen budovu lanovky. O architektu polskycxh taliru jsem cetl sympaticky clanek v casopise Krkonose - ale asi by se to melo taky casem zbourat... Ta - neprilis kvalitni - meteo mereni, co tam delaji zvladne i maly automat. Popdobne na vrcholech dalsich slavnych hor: Praded, Kralova hola,... (Pozn. Na tema Jested se zde v teto souvislosti neodvazuji psat, architekta Hubacka jsem - byl to pritel mych rodicu - vzdycky velice ctil :)

V pripade prilis velke atraktivity daneho mista je fakt lanovka idealnim resenim z hlediska ochrany prirody. Je to videt napr. v Gran Sassu oblibenem to miste papezu (a Mussoliniho) nad Rimem pobliz tamniho mizejiciho ledovce - kde z lanovky vidite naprosto neporusenou prirodu dole s bohatou a neposkozenou kvetenou, zadne rozdupane vetvici se cesty od turistu, kteri cestou dolu unaveni nici vegetaci podel cesty daleko vic, nez cestou nahoru...
Odpovědět
RM

Richard Machát

19.1.2021 10:20
Je to paradox. Jezdíme pravidelně do Beskyd a na běžných turistických trasách bez "komerčních" cílů není většinou ani noha. Stejně tak při volbě výšlapu na Pustevny po značce potkáte za tu hodinku jednu až dvě skupinky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist