Na území České republiky dochází k plošnému rozpadu především smrkových porostů. Postiženy jsou však porosty prakticky všech hospodářsky významných dřevin, bez ohledu na vlastnictví nebo způsob obhospodařování. Tato situace vznikla nejen v důsledku probíhajícího vlivu klimatických extrémů, nevhodné druhové skladby prorostů, nevhodně zvoleným způsobem obhospodařování nebo i nešťasně provedenou reorganizací modelu státem obhospodařovaných lesů. V neposlední řadě je ale také příčinou neprovedení zásadních změn v našich zákonech a vyhláškach. Stávající legislativa je dnes již v mnoha směrech překonaná a neodpovídá moderním trendům hospodaření v lesích, využívajících tvořivých sil přírody k zakládání lesů druhově a strukturně bohatých.

Největší evropská petice za zlepšení života hospodářských zvířat se právě uzavřela. Evropská občanská iniciativa Konec doby klecové skončila 11. září úderem půlnoci a přesně za jeden rok získala přes 1,5 milionu podpisů. To představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v celé historii hnutí za ochranu zvířat.

Od roku 2015 zaznamenáváme periody sucha a horka. Jedná se o fenomén přisuzovaný globální klimatické změně (GZK), kvůli němuž plošně chřadnou smrkové i borové lesy. Oslabené porosty následně napadají druhotní škůdci – především kůrovci. V důsledku toho se těží souše nebo škůdci napadené stromy, které zahlcují pilařské podniky v tuzemsku i v zahraničí (kalamity různého charakteru působí po celé Evropě). Nasycenost trhu s takovým dřívím způsobuje zhroucení odbytu dříví a pád cen. Vlastníci lesů se kvůli tomu ocitají v ekonomické krizi. Na samotné lesy pro změnu dopadá krize ekologická. Z jiného úhlu pohledu lze konstatovat, že les se přizpůsobuje na nové růstové podmínky prostředí. U dřevařského průmyslu, jehož denním chlebem je jehličnaté dříví, lze také očekávat problémy, jak bude postupně ubývat jeho zastoupení nejen v českých lesích. Naše lesní krajina postupně prochází proměnou. Z ryze lesnaté krajiny se stává „stepní“ krajinou, která bude mít dočasně snížené mimoprodukční funkce lesa. Lesníci postupně odumřelé lesy obnovují lesem novým. Ovšem úspěšně zalesněné plochy jsou poškozovány přemnoženou býložravou zvěří, která brání v jeho odrůstání.

Českomoravská myslivecká jednota ve své argumentaci uvádí, že změny nejsou potřebné, přičemž bagatelizuje míru poškození lesů, uvádí, že cílem novely je vybít zvěř na celém území, hovoří o genocidě zvěře, straší omezením či vyvlastnění práv vlastníků pozemků a upozorňuje na hrozící poškození myslivosti.

15 % na spotřebě paliva, 8 % na investicích do osiv a sadby, až 100 % redukce ztrát. Agenda a výkaznictví snížené na 10 % - 15 % původního času. Takové jsou plody digitalizace českého zemědělství, která je podle průzkumu Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na vzestupu a může být vzorem pro zbytek průmyslu. Má to jednu potíž - není to tak úplně pravda. I přes velké investice do nových technologií zůstává průměrný český zemědělec v jejich skutečném využívání daleko za světovou špičkou. Přitom stačí málo - chtít tento přístup změnit, třeba i na základě větší orientace státu na tuto problematiku. Jinak přinese digitalizace úspory a růst jen malé části hospodářů.

Zdá se, že kůrovcová kalamita v České republice nebere konce a její následky bude řešit zřejmě několik generací po nás. Mediální kampaň spojená s tímto tématem se zatím zaměřuje spíše na komentování všech možných příčin a široce tuto problematiku paušalizuje. Řešení jsou velmi obecná, široká a často možná až moc abstraktní. Výjimku tvoří zvěř. Ta byla označena za škůdce lesa, viníkem jsou myslivci a řešení je jednoduché… redukce stavů zvěře.

Letošní přemnožení hraboše polního není nic neobvyklého a bylo možné jej očekávat. Rozmnožování tohoto hlodavce probíhá více méně v pravidelných 3 – 5 letých cyklech a zhruba vždy po 10 – 12 letech je gradace silnější. Vysoké stavy jedinců, které ve vrcholu dosahují až 1300, výjimečně 2000 jedinců na 1 ha plochy, nejsou plošné, ale týkají se jen některých lokalit nebo oblastí. Situace spojená se snahou o co nejširší použití pesticidu se v pravidelných intervalech opakuje nejméně 50 let.

Zatímco už několik let se mluví i píše o tom, že jednou z nejdůležitějších otázek blízké budoucnosti je adaptace na klimatické změny a že klíčovou roli v tom hrají mimo jiné stromy, zatímco probíhají kampaně na „výsadbu milionů stromů“, pozměňovací návrhy drážního zákona poslanců Ferance (ANO) a Matušovské (KSČM), právě projednávané Poslaneckou sněmovnou, jdou zcela proti tomuto proudu. Otevírají možnost zbytečného kácení statisíců stromů.

Lesy České republiky vyhlásily na den 19. 10. 2019 kampaň na sázení lesa nové generace pro dvacáté druhé století. Na akci prý pracují přes půl roku stovky lidí ve všech krajích. Výrobní ředitel doplňuje, že projekt pro každou kalamitní plochu je zpracován zvlášť, s použitím tří hlavních dřevin, které budou tvořit kostru porostu, a zbytek bude vysazen mixem převážně listnatých dřevin. Nové lesy budou z větší míry listnaté, druhově pestré, prostorově i věkově bohaté. A díky pestrosti budou za 60 či 100 let, které je čekají, odolnější. Jak idealistické předsevzetí! Nezrealizovatelné. Práce dobrovolníků přijde vniveč. Takto se les nezakládá!

V sobotu jsme si připomněli Mezinárodní den supů a kondorů. O několik dnů dřív jej předznamenala zpráva, že zahynula samice supa mrchožravého, která se vylíhla ve zlínské zoo a začátkem srpna byla v bulharských horách vysazena na umělé hnízdo. Hned během svého prvního letu narazila do drátů elektrického vedení.