Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
David Storch: Vojen Ložek jako prorok antropocénu8.9.2020
15. srpna tohoto roku zemřel ve svých pětadevadesáti letech Vojen Ložek, nestor české přírodovědy. Psalo se o tom všude možně, vesměs v duchu článků publikovaných vždy u příležitosti jeho předchozích kulatin – že jde o posledního opravdového polyhistora, který se dokonale vyznal v zoologii a v botanice, stejně jako v geologii a archeologii. Že publikoval přes 1500 odborných prací na obrovské spektrum témat, od biologie plžů až po čtvrtohorní historii Evropy nebo dějiny pravěkého osídlení Čech. Že svůj kurs Příroda ve čtvrtohorách přednášel na pražské Přírodovědecké fakultě více než 50 let a ovlivnil celé generace přírodovědců, kteří v jeho šlépějích začali detailně zkoumat historii naší přírody v měřítku posledních stovek, tisíců a desetitisíců let. Přesto se domnívám, že v nekrolozích něco chybělo. Totiž vysvětlení, čím byl tak jedinečný, že ovlivnil nejen své žáky, kteří studují historii přírody, ale i generace přírodovědců oborově značně vzdálených (včetně autora těchto řádků, který se zabývá makroekologií a ekologickou teorií, což jsou oblasti, k nimž se Vojen Ložek nikdy nepřiblížil). Co bylo vlastně jeho poselství, kterým oslovoval přírodovědce tolika generací a nejrůznějších specializací?
Oldřich Syrovátka: Česká krajina po koronaviru. Jak se z krize moudře proinvestovat?7.9.2020
Epidemie nastoupila v době již vznikající ekonomické krize. Nastoupila také v době, kdy u nás přetrvávalo kritické sucho. Velmi hlasitě se tehdy vedly diskuse jednak o potřebě zadržet vodu v krajině, jednak o tzv. Zelené dohodě (Green deal). Jejím cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Plán zahrnuje ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o 50–55 %. (Ač jde o v podstatě rozumnou myšlenku, ani konkrétní postupy, ani ekonomické či sociální dopady tohoto záměru dosud nejsou vyhodnoceny a je zjevné, že jen tak od stolu bez hlubších analýz mohou být jen dílčí opatření velmi sporná. Česká vláda kladoucí, bohužel, jednostranný důraz na ekonomickou stránku života společnosti, ovšem po koronaviru tento záměr odmítá; což také není moudré.)
Jan Moravec: Pár poznámek k tomu, proč se stavební právo stále vyšší rychlostí řítí do pekel6.9.2020
Jan Zeman: Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě5.9.2020
Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě nepřestávají plnit stránky polských médií. Prakticky za jeden rok a dva týdny tečou opět varšavské odpadní vody z levobřežní Varšavy do Visly a způsobují tam ekologickou katastrofu. Na vině není ani tak samotná relativně nová čistírna odpadních vod Čajka, jak se také lze dočíst, jako přivaděče splaškových vod z levobřežní Varšavy v úseku pod Vislou. Proevropské vedení varšavského magistrátu včele s vůdcem proevropských sil primátorem a nakonec neúspěšným kandidátem na prezidenta Polska Rafalem Trzaskowskim z Občanské platformy (OP) s tím má problém. Opět. Problém ekologický, ekonomický, politický. Současně se vyrojila řada teorií, nejednou i podivných.
Karel Zvářal: Architektonické pasti – tichý zabiják ptáků4.9.2020
Nemálo papíru bylo popsáno o tomto šlendriánu, kdy lidská hloupost a lhostejnost zabíjí. Jestli pro něco platí pořekadlo o házení hrachu na stěnu, tak pro dané téma zcela nepochybně. V následujících příspěvcích se může širší veřejnost seznámit s problematikou, která se objevovala dříve na stránkách ornitologických periodik, avšak kýžený efekt se stále nedostavuje. Snad vyhlášení Záchranného programu pro sýčka povede k potřebným změnám v legislativě, a potažmo i k omezení zcela zbytečné mortality ptáků.
Robert Hrdina: Vývoj v letectví je nejistý, dotovat další provoz a rozvoj letiště je nezodpovědné3.9.2020
Zelení požadují zastavení investic prostředků kraje do nové infrastruktury i do provozu letiště. Požadují, aby se kraj zbavil podílu v dlouhodobě ztrátovém letišti Pardubice. Samotná logická konstrukce, že se bude po krizi letecká doprava rozvíjet ještě více než před krizí a tudíž bude potřeba navyšovat kapacity letišť, je podle Zelených chybná.
Roman Andres: Lživá cena dálnice jako argument pro její výstavbu?1.9.2020
Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ve své snaze protěžovat problematickou středočeskou dálnici D3 opakovaně uvádí výrazně nižší cenu této stavby, než jaká odpovídá realitě. Proti 38 miliardám, o kterých mluví hejtmanka, totiž stojí reálný odhad realizačních nákladů ve výši 62 miliard. Tuto částku uvádí Národní investiční plán, a usvědčuje tak hejtmanku z účelové lži.
|
komentáře nejnovější nejčtenějšíreklama |