Víte, že mořské želvy na mnoha místech světa už úplně zmizely? Jejich situace je nejhorší v Indickém oceánu. V Indonésii klesla za posledních 70 let populace karet obrovských o 91 %.

Ovocnářství bylo jako součást zemědělství po staletí jedním z hlavních faktorů utvářející českou krajinu. Až do jeho intenzifikace na počátku 20. století hospodáři používali „měkké“, extenzivní technologie a hospodářské postupy, které se do venkovské krajiny vtiskly pestrou mozaikou drobných produkčních ploch, mezí, remízků a polních cest. Tato „produkční síť“ zajišťovala obživu a zdroj potravin a hrála stěžejní roli při zajištění ekologické stability kultivované krajiny. V neposlední řadě se její viditelné aspekty podílely na utváření způsobu, kterým dnes krajinu vnímáme a hodnotíme. Agrární struktura krajiny je tak také nositelem důležitých kulturních a historických hodnot - tzv. paměti krajiny.

V Poslanecké sněmovně byl v druhém čtení (dne 28. 2. 2017 na 55. schůzi) projednán vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „stavební zákon“). Během projednávání tohoto zákona bylo načteno mnoho pozměňovacích návrhů. Toto stanovisko se vyjadřuje k pozměňovacímu návrhu poslance Františka Adámka a Jaroslava Foldyny k tomuto sněmovnímu tisku č. 927 (pozměňovací návrh č. 5904).

Czechia místo Czech Republic. Takový je nyní způsob prezentace naší země v zahraničí, který se nedávno projevil například i na oblíbených mapách internetového giganta Google. Má jít o zjednodušení národní prezentace a překlad tuzemského názvu Česko. Tímto krokem, nově registrovaným v oficiální databázi OSN, se však vypustil důraz na naše státní řízení, republiku. Republika, zatím historicky nejúspěšnější forma uspořádání státu, která poskytuje lidem svobodu a možnost podílet se na státní moci. Však také název vychází z notoricky známého slovního spojení res publica, což se z latiny překládá jako „věc veřejná“. V poslední době se ovšem zdá, že po vzniku nového názvu přestávají být i některé oblasti běžného života onou veřejnou věcí.

Jelikož se oko veřejnosti soustředí spíše na dopady legislativních změn na životní prostředí, snadno přehlédneme jiný faktor, který výrazně prohlubuje klimatickou krizi: systém produkce potravin a také naše každodenní stravovací rozhodnutí. Člověk, který chce pomoci zažehnat celosvětovou ekologickou krizi, musí začít nejprve od sebe a při tom vzít v úvahu i svoji stravu. Rozborem příčin a důsledků nakonec zjišťujeme, že k devastaci přírody přispívá vlastně každá sekaná v housce. Může to znít jako přitažené za vlasy, ale vynořuje se stále více důkazů, že tomu tak je.

„Zábavná“ pyrotechnika škodí zvířatům i lidem. Ohňostroje stojí spoustu peněz. Přesto však již dávno nejsou spojené jen s oslavami Nového roku či narozenin papalášů. Postupně zaplevelují další a další tradice. I na nadcházejícím pálení čarodějnic jsou ohňostroje mnohde naplánovány. Bohužel, je to v době, kdy hnízdí ptáci a rozmnožují se savci. V důsledku zábavných ohňostrojů zahynou tisíce zvířat. Podle úřadů jsou to jen domněnky. Máme prý předložit důkazy.

Byla jsem šokovaná! Bydlím ve městě, kde každoročně v jarním období na dlouhé stráni ve stínu vysokých stromů vyrážejí tisíce rostlinek medvědího česneku.

Poslanecká sněmovna na svém zasedání dne 5. 4. 2017 schválila vládní návrh novely stavebního zákona, jejímž účelem má být urychlení řízení stavebních úřadů při povolování staveb. Spolu s vládním návrhem byl schválen i pozměňovací návrh poslance Jaroslava Foldyny, jehož podstatou je bezprecedentní omezení práva ekologických spolků na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny. Zmíněný pozměňovací návrh se týká klíčového ustanovení § 70 odstavce 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, které je v našem právním řádu od roku 1992. Návrh novely stavebního zákona bude nyní předložen Senátu.

Na úvod bych rád zdůraznil, že tento text reflektuje moje zkušenosti, které jsem s aplikací § 70 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny nabyl během 18 let ve veřejné správě na úrovni obcí s rozšířenou působností v Podkrkonoší a budu se snažit vyhnout jakékoliv paušalizaci. Nemohu tvrdit, že v jiných regionech je tomu stejně.

Povolovací procesy v České republice, zejména jejich délka a nepředvídatelnost, se v poslední době stávají zásadním problémem pro zahraniční investory, kteří se rozhodují o umístění investice na našem území. Délka povolovacích procesů je v současné době v porovnání s okolními státy, které jsou našimi konkurenty v rozhodování o umístění investice, prakticky dvojnásobná a stáváme se v tomto směru nekonkurenceschopnými a to především u tzv. hightech investic, kde jsou, vzhledem ke složitosti investic, použití nových, v mnoha případech neověřených technologií, povolovací procesy, zejména s ohledem na ochranu veřejného zájmu velmi složité.