Jako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí vyjadřujeme nesouhlas s předloženými pravidly a preferenčními kritérii pro připravované 10. kolo Programu rozvoje venkova.

Líbí se vám pohled na Milešovku a České středohoří z tohoto úrodného pole mezi Rtyní a Modlany nedaleko obce Suché? Mně moc.

Celá staletí usilujeme o vysušení krajiny. Byla prostě taková doba a vody bylo hodně. Tehdy jsme se také přizpůsobili daným podmínkám. Mezitím se ale podmínky změnily, respektive jsme si je změnili sami.

Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru v Hospodářských novinách na obhajobu kroků vlády a ČEZ směřujících k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech použil prapříčinu většiny argumentů pro jádro - potřebu energetické soběstačnosti a obecně soběstačnosti Česka. „Současná situace s rouškami nám ukázala, že když je kritická situace a jde opravdu do tuhého, i ti největší spojenci si mezi sebou roušky kradou. Představte si, že by nebyla elektřina. Jediné, co můžete udělat, je to, že se nespolehnete na svoje nejlepší kamarády, ale na sebe," říká v rozhovoru pro HN Daniel Beneš a jen zmíním, že ideu soběstačného státu by pak logicky měl naplnit od začátku jasně definovaný státní projekt, který není důvod propůjčovat na nespecifikovanou dobu a za nespecifikovanou cenu obchodní společnosti ČEZ a který je realizován českými dodavateli.

Havárie jaderné elektrárny Černobyl z 26. dubna 1986 je jedním z nejtragičtějších momentů lidské historie. Toto neštěstí změnilo vnímání mnoha mýtů kolem jaderné energetiky. Podívejme se na některé z nich dnešním pohledem z Česka.

K šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit hned a rovnou 31 nových přehrad mám následující:

Jedno z mála témat, která společnost spojují, je obava ze sucha. Vidina budoucího lepšího hospodaření s vodou je univerzálně oblíbená, podobně jako Zdeněk Svěrák nebo řízek. I takhle neurčitý společenský souhlas je cenný, i když možná způsobený tím, že krize ještě nespáchala zatím nepoznané a fotogenické katastrofy, například lesní požáry, něco, co náhle znemožní pokračovat v zajetých kolejích. Náhlé pohromy vzniklé ignorováním dlouhodobého problému jinde způsobují společenskou paralýzu.

To ptáče mě zaujalo na první pohled. Jeho hnědé prachové peří kontrastovalo s holou, namodralou kůží na hlavě, s růžovým ozobím dravčího zobáku a jemně modrými linkami na očních víčkách. Nyní, když povyrostlo, už ztrácí svou roztomilost a začíná naplňovat mou představu plivníka známého ze slovanských pověstí. Pro sebe jsem si ho tak i pojmenoval: Plivník.

Možná si někdo myslí, že zemědělství ve městech prakticky není a pokud tam nějaké zemědělské pozemky ještě zbývají, tak spíše nedopatřením, a není třeba se o ně starat. Bohužel vedení řady měst k tomu tak i přistupuje. Zemědělské pozemky byly a jsou často na okraji jejich zájmu a město bývá spokojeno, že je někdo obhospodařuje, často i zadarmo.

Nízkoenergetika je hitem od vstupu České republiky do EU a nároky na snižování energetické náročnosti se postupně zvyšují spolu se zpřísňující se legislativou a normami. Požadavky na snižování energetické náročnosti budov ale musí jít ruku v ruce také s náklady na jejich výstavbu. Je třeba chápat jejich ekologický dopad v širším kontextu. Nemá smysl „módně” dosáhnout minimálních nákladů na energii, ale zároveň způsobit ekologické škody jinde. Jak můžeme vidět například u kauzy životnosti a likvidace starých větrných elektráren, u kterých po dvaceti letech, kdy vyrábí energii udržitelně, může dojít k neekologické likvidaci, a tak je ve výsledku napácháno na životním prostředí více zla než dobra.