V právě proběhnuvších parlamentních volbách v Austrálii hrála ekologická témata prominentní roli, již z Evropy můžeme jen závidět. Austrálie patří k tenčící se menšině západních demokracií, kde přežívá „starý dobrý“ systém klasických stran na pravo-levém spektru (od koalice vedené Liberály po Labour Party a Greens) a kde ani do čela klasických stran ještě nevolí podivná individua. Politika není v rozvratu, neboť Austrálie již 27 let nezažila recesi. Vyváží totiž suroviny do stále rostoucí Číny a zpět dováží čínské studenty ke vzdělávání na svých univerzitách. Takto zaplacený australský způsob života je velmi atraktivní, ale má také jednu z největších uhlíkových stop na obyvatele, a to i když nezapočítáme první místo Austrálie v exportu uhlí. Gigantická uhlíková stopa sama o sobě nezaručuje, že se stane volebním tématem. To umožnila až absence silnějšího tématu, totiž ilegální imigrace.

Za začátek cesty vody, která na konci teče z vodovodů v našich domovech lze počítat dva rybníky v obci Zaječí (nadmořská výška cca 470m.n.m.). Potok, kterým odchází voda z horního rybníka, protéká obcí a pokračuje menším mokřadem jako Tisemský potok do osady Doloplazy. Spodní potok v Zaječí je poněkud stranou na konci obce a v současné době je vypuštěn a opravuje se. Z něj odtéká voda potůčkem mimo obec a pod obcí se spojuje s Tisemským potokem a jako Tisemský potok odcházejí oba dále.

Náš pan premiér Babiš se opět vypravil do světa, a to na zasedání hlav států a premiérů do rumunského města Sibiu. Před odletem se mu však podařilo říci takový, podle mne nesmysl, že jsem váhal uvěřit, že to může člověk s jeho postavením, vzděláním a tím, že o sobě někdy tvrdí, že je zemědělec, vůbec říci. Cože tedy pan premiér řekl? Řekl toto: "Ochrana klimatu nesmí být na úkor evropského průmyslu."

Hodně se dnes mluví o tom, jak zemědělské velkopodniky a neprozíravé lesní hospodaření přispívají k vysušování krajiny, MŽP spustilo kampaň proti sekání trávníků. Jsem přesvědčen, že je zde ještě jeden podstatný faktor a tím je způsob mysliveckého hospodaření.

My, učitelé SŠ a ZŠ, chceme touto otevřenou výzvou vyjádřit jednoznačnou podporu našim studentům, kteří vyzvali vládu a zákonodárce k neodkladnému a aktivnímu přístupu ke globálním změnám klimatu. A tak jako desítky tisíc studentů po celém světě začali i oni na svůj požadavek upozorňovat opakujícími se pátečními stávkami (Fridays For Future).

Podle smlouvy o dílo, uzavřené v roce 2015 mezi Ministerstvem dopravy ČR jako objednatelem a společností „Sdružení D-O-L“ (Sweco Hydroprojekt a.s., Aquatis a.s. a řada subdodavatelů: E+Y, SUDOP PRAHA, Vysoké učení technické v Brně - AdMaS a Ekopontis) jako zhotovitelem studie proveditelnosti (SP) projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L), bylo objednatelem za 22,297 mil. Kč (bez DPH) vyžádáno mj. i podrobné rozpracování dopadů výstavby kanálu D-O-L na životní prostředí. Ve smlouvě se doslova uvádí: „Vysoká pozornost a míra podrobnosti je vyžadována ve vazbě D-O-L na životní prostředí“. Jak to však dopadlo s hodnocením dopadů na životní prostředí v samotné SP?

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Na úvod bych rád řekl, že vůbec nechci nikoho přesvědčovat, kterou konkrétní stranu má volit. Jediné, co bych byl rád, kdyby svůj názor k volbám přišlo vyjádřit co nejvíce lidí – právě v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu hraje Evropský parlament (EP) určitě pozitivní roli, v posledních deseti letech je výrazně progresivnější, než Evropská komise.

Evropa, kde stav životního prostředí monitorují samotné včely. To není příběh z fantasy filmu. To je start nové včelařské iniciativy, na které spolupracuju s Evropskou komisí.

V neděli 12. 5. 2019 odpoledne mi telefonuje mladý muž: „Dobrý den, byl jsem si zaběhat v lese za psím útulkem na Borských polích a napadl mě dravý pták. Nevím, co mám dělat, na hlavě mám několik drápanců a vůbec si to nedokážu vysvětlit.“ Domlouvám si s pánem místo setkání u psího útulku a téměř obratem vyrážím směr Plzeň - Borská pole.