Hrdličku divokou zná málokdo, a to navzdory skutečnosti, že Karel Hynek Mácha ji zmiňuje hned v úvodních verších svého Máje. Máchova hrdlička, jejíž „zval ku lásce hlas“, bývá většinou považována za mnohem známější hrdličku zahradní – jenže ta se na naše území začala šířit až víc než sto let po prvním vydání Máje.

Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014–2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace činí 2 900 Kč. Dotace přitom podporují především průmyslové zemědělství, které devastuje krajinu, vyčerpává půdu a podporuje sucho, potvrdila to nová analýza zemědělských dotací a stavu půdy a krajiny. Ekologické organizace žádají změnu nastavení dotací a jasná pravidla pro zemědělce tak, aby při hospodaření chránili půdu, vodu a rozmanitost krajiny.

Současné odumírání lesních porostů je přisuzováno dlouhotrvajícímu suchu a šíření podkorního hmyzu. V souvislosti s tím se v médiích hovoří především o smrku, jehož problémy přerostly v celorepublikovou kůrovcovou kalamitu. Lavina zpráv o lesnicko-dřevařském sektoru neunikla ani nejvyšším politickým špičkám. Z tohoto důvodu se kůrovci stávají politickým tématem.

Když mi ve čtvrtek ráno 9. 5. 2019 volali chlapi z údržby silnic Ředitelství silnic a dálnic divize Ostrov u Stříbra, bylo mi hned jasné, že pro mě mají nějaký mimořádný případ. „Ráno jsme našli na 80. km dálnice D5 u sjezdu na Plzeň Bory a Klatovy sraženého dospělého výra, je po něm, ale na noze má kroužek.“ Zjišťuji další podrobnosti a možnosti předání.

Péče o vzrostlé stromy je široké téma, o kterém by se dalo hovořit dlouze. Doby, kdy se v oblasti péče o vzrostlé stromy více méně tápalo a chyběli zkušení odborníci, jsou naštěstí dávno pryč. Stejně jako v řadě dalších ekologických problémů jsou naše znalosti, ze kterých můžeme čerpat, na velmi vysoké úrovni.

Maso divoce žijících zvířat z buše nebo pralesa je ve velkém objemu dováženo na území Evropské unie. Český europoslanec Pavel Poc, člen Skupiny pro ochranu zvířat ve volné přírodě, protestuje a chystá v Bruselu opatření.

Hodně se píše dnes, a vlastně stále, o studentech, v jejichž čele je švédská dívčina Greta Thunbergová, která upozorňuje na nepříznivou situaci v klimatu naší země. Škoda, že se nevzpomíná již druhá výzva 15 000 vědců ze 184 zemí světa, která též upozorňuje na změnu klimatu, odlesňování, ztrátu přístupu k čerstvé vodě, vymírání živočišných druhů na straně jedné a nekontrolovatelný růst lidské populace na straně druhé.

V úterý zasedala vládní "Koalice pro boj se suchem". Slyšel jsem několik výstupů, ať už od ministra zemědělství Miroslava Tomana, který mluvil hodně o přehradách, nebo od premiéra Andreje Babiše, který, když bude sněmovna jednat o ústavní ochraně vody, tak bude pro.

Šetřit vodou má rozhodně smysl, pokud uvažujeme například o napouštění rodinných bazénů. Málokdo ale ví, že radikální snížení spotřeby vody má z pohledu provozovatele infrastruktury dalekosáhlé dopady. Podívejme se spolu na několik vodních mýtů.

Na dnešní den připadá Den Evropy. Při této příležitosti chceme připomenout, že díky Evropské unii má Správa Krkonošského národního parku příležitost prostřednictvím řady projektů, které realizuje, zlepšovat život a podmínky návštěvníků Krkonoš i místních obyvatel. S pomocí evropských financí rovněž chráníme křehkou přírodu národního parku. Jen v současném plánovacím období od roku 2014 se nám pro Krkonoše podařilo získat 533 132 254 korun. A to hovoříme pouze o našich vlastních projektech – se započítáním projektů obcí a dalších žadatelů by objem pomoci byl ještě mnohem vyšší.