Závazek zvyšovat energetické úspory, jak jej navrhuje Evropská komise, přinese bezpochyby vysoké náklady. Na této skutečnosti se ostatně shodujeme i s ředitelem aliance Šance pro budovy Petrem Holubem. Při uvažování o energetických úsporách se ovšem nelze spoléhat na to, že nároky občanů a firem se náhle přestanou zvyšovat.

Poslanecká sněmovna právě pracuje na novele plemenářského zákona. Českých včelařů se bolestně dotýká pozměňovací návrh poslance ing. Pavla Čiháka. Podle něj by se v ČR nesmělo chovat jiné plemeno než takzvaná kraňka.

V předvánočním čase plném shánění dárků, kdy jedním z dárků může být také nový psí člen rodiny, bychom si měli připomenout, že u nás stále přetrvává velký problém – množírny. Proč s takovým nepřívětivým tématem přicházet zrovna před Vánoci? Protože právě s koupí dárku v podobě psího kamaráda úzce souvisí. Při shánění takového dárku bychom měli pečlivě sledovat, z jakého chovu štěně pochází. Pokud se tím bude řídit více z nás, množírny nebudou mít komu štěňata prodávat. Zároveň chráníme sebe i své rodiny před potížemi, které můžou se zvířetem z množírny nastat, a na které upozorňují chovatelé i veterináři. Jde zejména o větší náchylnost k nemocem či vrozené vady a s tím pak související náklady na léčbu, ale jak známe všichni i ze svého okolí především velké trápení pro zvíře i rodinu.

O letošním suchu se mluvilo především v létě a zkraje podzimu. V souvislosti s novou Zprávou o stavu zemědělství v ČR za rok 2015, která je teď v Poslanecké sněmovně a jejímž jsem zpravodajem, mi však dovolte se k tomuto tématu vrátit a podívat se na problematiku sucha, tentokrát spíše pohledem zemědělství.

Ekolist.cz spatřil světlo internetového světa před devatenácti (slovy devatenácti) lety. Byla to doba vytáčeného internetu. Pokud nevíte, co to je, vygooglujte si. Byla to skvělá doba. Ty nervy, když jsme na Ekolistu objevili hrubku. Opravení trvalo nekonečně dlouho. To byly časy!

Myslíte si, že odborníci na klimatické zmeny poznajú skutočné príčiny klimatických zmien? Naozaj sú za klimatické zmeny zodpovedné skleníkové plyny?
O tom, koľko peňazí pôjde na vedu rozhodujú politici a preto vedci musia tvrdiť to čo chcú počuť politici. O vplyve CO2 na klimatické zmeny rozhodla iba malá skupinka amerických vedcov a celý svet to zobral ako samozrejmosť. Obchodovanie z emisiami je iba dobý biznis pre politikov, ktorý nemá nič spoločné z klimatickými zmenami.

Děkuji Pavlu Řežábkovi za již o poznání věcnější příspěvek ČEZu k debatě o českém postoji k cíli pro energetickou účinnost do roku 2030. Ano, určitě se shodneme, že chceme rozklíčovat čísla, co budou znamenat pro českou ekonomiku, sektor po sektoru, někdy i podrobněji. Mít jednu kolonku pro snižování spotřeby energie jako celek je jako mít jednu kolonku pro výrobu energie. Ale tam už jsme si zvykli, že vyrábět se může elektřina či teplo, může jít o výrobu v jaderné elektrárně, ve fotovoltaice nebo biomasovém kotli, kogenerační jednotku může vlastnit město nebo výrobní podnik. Stejně musíme začít rozlišovat různé komodity a sektory i na straně spotřeby energie.

Ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub obhajuje zvýšení cíle energetických úspor Evropské unie ze současných 27 na 30 %. Zároveň naznačuje, že ČEZ má zmatek v číslech – opak je pravdou. Je tu však důležitý moment, na kterém vládne obecná shoda: k debatě o české pozici ke stanovení cíle pro energetickou účinnost do roku 2030 je třeba přistupovat věcně a na základě dopadové analýzy specifické pro Českou republiku a pro její občany. To je totiž, oč běží a na co ČEZ v čele s generálním ředitelem na základě přesných dat a podložených faktů upozorňuje.

Dne 26. 9. 2016 byla šéfredaktorem časopisu Kajman Ing. Radkem Filipem založena internetová „Petice za záchranu candáta na Lipně“ ve znění „Zastavte vybíjení dravců! Žádáme vás o znovuzavedení opatření na ochranu candáta na Lipně zvýšením míry nástražní rybičky na 20 cm a zákazu lovu na její části.“

Klima celé planety se mění. Teploty v roce 2015 byly o 20% vyšší než průměrné teploty ve 20. století. Letošní červenec se stal tím nejteplejším měsícem v historii. Důsledkem oteplování zdaleka není jen rozšiřování pouští, tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů. Jejich stále ničivější dopady - extrémní počasí, sucha, povodně, neúrody a další humanitární katastrofy včetně válek - dnes již pociťujeme na vlastní kůži. Odborná veřejnost se takřka konsensuálně shoduje na tom, že naše planeta se rychle otepluje a lidská činnost – především spalování fosilních paliv – je toho hlavní příčinou. Pokud máme mít šanci vyhnout se katastrofálnímu oteplení o víc než 2 stupně Celsia, o což usiluje také loni uzavřená klimatická dohoda z Paříže, musí podle vědců víc než 80% všech známých zásob fosilních paliv zůstat pod zemí. Fosilní průmysl je ale plánuje vytěžit a spálit.