Vláda amerického státu Maine jako první na světě plošně zakázala používání perfluorovaných látek (PFAS) ve všech prodávaných výrobcích od roku 2030. Informoval o tom list The Guardian. PFAS jsou druhem chemikálií, které se podle expertů dostávají přes jídlo a pitnou vodu do lidského organismu a můžou způsobit například rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů.

V malé obci Myslovice na Klatovsku se v sobotu a v neděli otevře veřejnosti ukázková přírodní zahrada U malíře s plochou 1000 metrů čtverečních, na níž už čtyři roky intenzivně pracuje místní obyvatelka Věra Dvořáková. Dlouhodobě odmítá chemické postřiky a hnojiva i rašelinu a její zahrada slouží také volně žijícím zvířatům. Nejvíc krásných přírodních zahrad je v Jihočeském kraji a na Vysočině, kam se myšlenka dostala z Rakouska, které s nimi v Evropě začalo. V Plzeňském kraji se zájem zvyšuje poslední dva roky, řekla ČTK Dvořáková, která si nechala zahradu certifikovat jako ukázkovou a dnes už sama zahrady schvaluje.

Američtí konzervativci minulý týden hltali falešnou zprávu, podle nichž chce prezident Joe Biden zavést přídělový systém na konzumaci masa. Kongresmanka z Colorada Lauren Boebertová Bidenovi vzkázala, aby "se klidil z její kuchyně". Guvernér Texasu Greg Abbott na twitteru napsal vzkaz, v němž varoval, že se Biden snaží "lézt do grilování". Zprávy nebyly pravdivé - Biden nic podobného neplánuje. Ukázaly však, že republikáni stále více používají jídlo jako zbraň v takzvaných kulturních válkách, napsala agentura AP.

Vědeckému týmu z americké Duke University se podařilo vyvinout algoritmus, který umí za pomoci satelitních snímků a dat o počasí najít místa, v nichž se vyskytují prachové částice PM2,5. Technologie by mohla znamenat přelom ve snaze omezovat zdroje těchto nebezpečných částic a také by mohla výrazně přispět k dalšímu studiu vlivu částic PM2,5 na lidské zdraví. Informuje o tom žurnál Remote Sensing.

Dlouhodobý trend zvýšeného zájmu o léčivé rostliny a z nich vytvořené bylinné čajové směsi posílila koronavirová pandemie. U některých druhů se to odráží na rozloze osázených ploch a v současné době i na nedostatku semen. Zájem o osivo byl letos nejméně třikrát větší ve srovnání s minulými roky. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety, uvedla Helena Pluháčková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci z amerického Centra mořských savců právě dokončili několik desítek let trvající výzkum lachtanů kalifornských. Výzkum mimo jiné ukázal, že u lachtanů došlo k výraznému nárůstu rakoviny. Důvodem je dlouhodobé vystavení toxickým látkám v mořském prostředí. O studii zveřejněné v žurnálu Frontiers in Marine Science informuje Centrum mořských savců.

Prožívání depresivních stavů je v současnosti častější než kdy dřív. Obzvlášť ve větších městech. To, že má prostředí, v němž žijeme, vliv na naše mentální zdraví, už prokázaly studie v minulosti. Ty ale svá zjištění o pozitivním vlivu městské zeleně zakládaly na sebepozorování respondentů a ne na měřitelných datech. Vědci z Univerzity v Lipsku na to šli ale v nové studii jinak.

Veterináři varují před krmivem z USA Sportmix. Podle amerických úřadů může mít konzumace souvislost s více než stovkou uhynulých psů. Do prodeje se dostalo šest tun krmiva, sdělili ČTK zástupci Státní veterinární správy (SVS). Dalších deset tun krmiva se podařilo zadržet před expedicí do obchodů. Kolik se ho prodalo lidem, se zatím neví.

Jednorázové roušky pomáhají zachraňovat životy lidí, když je chrání před koronavirem. Mohou být ale i smrtelně nebezpečné pro některá zvířata. Podle expertů se vyskytly případy živočichů udušených rouškami či ptáků zamotaných několik dní v gumičkách roušek, takže bez pomoci lidí by uhynuli. Nevládní organizace Oceans Asia, která sídlí v Hongkongu, vyzvala vlády všech zemí, aby trestaly odhazování roušek v přírodě a podpořily roušky látkové.

Jemný polétavý prach se nejvíce podílí na úmrtnosti v oblastech v Itálii, České republice a v Polsku. Uvádí to srovnávací studie, kterou vydal barcelonský Ústav globálního zdraví (ISG). Tato forma znečištění ovzduší má naopak nejnižší dopad na podíl zemřelých v populaci v severských zemích Evropy. Zlepšení kvality ovzduší by podle studie mohlo v Evropě vést k poklesu úmrtí v řádu několika desítek tisíc ročně.