Recyklované plasty mohou být docela vážný problém. Mohou v něm být přítomny látky poškozující nervový systém, imunitu a ohrožující plodnost mužů. Škodlivé látky se objevují ve stavebním materiálu, kobercích, nádobí, kadeřnických pomůckách nebo hračkách pro malé děti tím, že zpracovatelé plastů použijí jako surovinu plasty, které tyto škodliviny obsahují kvůli omezení hořlavosti. Recyklaci toxických plastů firmám povoluje současná evropská legislativa. Informuje o tom Arnika. Řešením je podle ní zákaz využívání toxických plastů.

Za pár desetiletí ten šálek kávy, který si každé ráno užíváte - a jste na něm závislí - už nemusí chutnat stejně. Jak předvídá celá řada alarmujících studií, drahocenná kávová zrna ohrožují klimatické změny. Vědci i pěstitelé se proto snaží najít způsoby, jak by kávovník mohl být odolnější - ovšem aniž by klesla kvalita kávy. Jinými slovy se snaží zachránit samotný druh, a přitom uchovat v kávových zrnech tolik chuti, kolik je jen možné, napsal zpravodajský server Le Temps.

Je možné vinit z rizikového chování mládeže dospívání ve špatném ovzduší? Lehce kontroverzní studie Jihokalifornské univerzity (USC) tuto možnost připouští. Toxické částice ve znečištěném ovzduší se promítají do postupného poškození mozku a mohou podle autorů také negativně ovlivňovat emoce a rozhodnutí adolescentů. Informuje o tom Jihokalifornská univerzita.

V některých hračkách a hřebenech vyrobených z recyklovaných materiálů jsou nebezpečné látky, varoval dnes na tiskové konferenci ekologický spolek Arnika. Konkrétně jsou to takzvané bromované zpomalovače hoření, které se používají do plastů v elektronice nebo automobilovém průmyslu. Nebezpečné jsou zvláště pro děti, ovlivňují hormonální procesy v těle. Analýzu pro Arniku provedla laboratoř Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Smog v zimním období zaplavuje města. Jak se chránit před znečištěním ovzduší a jak omezit jeho škodlivé dopady na lidské zdraví, o tom píše italský deník Corriere della Sera.

Na následky infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům zemře v EU ročně přibližně 25.000 lidí. Náklady, které se vydají na léčbu těchto infekcí jsou 1,5 miliardy eur. Vyplývá to z informací, které k Evropskému antibiotickému dni, který byl stanovený na 18. listopadu, zveřejnil Státní zdravotní ústav.

Téměř 40 procent školních tříd je málo větraných a mají ve vzduchu vyšší hodnoty oxidu uhličitého. Vyplývá to z kontrol hygieniků v 32 třídách základních škol v prvním pololetí letošního roku. V kontrolách tříd hygienici pokračují i na podzim, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy.

Brno zpřísněním městské vyhlášky omezí pálení listí a jiných suchých rostlinných materiálů. Schválili to dnes zastupitelé. Vyhláška zkrátí počet dní pro pálení listí a zakáže pálení o nedělích a státem uznaných svátcích. Je to jedno z 20 opatření, která město připravilo pro zlepšení ovzduší.

V pražských domácnostech a veřejných budovách jsou lidé běžně vystaveni těžkým kovům včetně olova, kadmia a toxické rtuti, které se vyskytuje v prachu. Koncentrace olova v kancelářských budovách a na úřadech je dokonce desetkrát vyšší než v domácnostech. Zdrojem znečištění je zejména vnitřní vybavení místností. Důvodem vyššího zatížení některých budov mohou být také stavební materiály obsahující olovo nebo barvy s obsahem kadmia. Podíl průmyslových zdrojů se však nepodařilo odhadnout. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval spolek Arnika ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Analýza je k dispozici ke stažení z webu Arniky.

Britská pobočka Světového fondu pro ochranu přírody (WWF UK) představila na začátku října materiál, který se týká dopadů konzumace masa na životní prostředí. Byť jsou publikované informace vztaženy spíše k obyvatelům Velké Británie, její závěry se týkají prakticky všech. Produkce živočišných bílkovin se totiž neobejde bez pěstování rostlinného krmiva a tento model není prý dlouhodobě udržitelný. Píše o tom například server Mongabay.