Předpokládané dlouhotrvající regulace spojené s prevencí rizik šíření koronaviru budou mít kromě celé řady jiných oborů negativní dopad také do oblasti zemědělství. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) proto vyzývá všechny dotčené instituce a Ministerstvo zemědělství, aby se v rámci přijímaných opatření kompenzující negativní dopady pandemie na ekonomiku zemědělství soustředily zejména na taková opatření, která umožní další existenci také menších a středních zemědělských podniků, rodinných farem a OSVČ.

Nestává se často, aby prestižní vědecký časopis sáhl k bezprecedentnímu kroku a již uveřejněný odborný článek stáhl a distancoval se od něj. Ve vědeckém světě se lidově řečeno jedná o skandál a takto postižený odborník si již v další vědecké kariéře obvykle ani neškrtne.

Nejprve je třeba si ujasnit, že zemědělství je v zásadě lokální záležitostí a že je více ovlivněno krátkodobými výkyvy počasí, než vlastní klimatickou změnou. Vliv klimatu na zemědělství je tak spíše na úrovni změny pěstovaných plodin, chcete-li od pšenice ke kukuřici, od kukuřice k čiroku, a od čiroku k citrusům v horizontu 50 a více let.

Poslední roky trpí naše zem a nejen ona, ale i některé jiné země nedostatkem vody způsobené tím, že z jedné strany neprší a z druhé strany jsou úmorná vedra. S tím spojený je i kritický nedostatek spodních vod.

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace, nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících 2-3 týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je ale vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů ještě neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017-2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření.

Nechtěl jsem v těchto pohnutých dnech blogovat, protože bloguji o změně klimatu a na stole jsou aktuálně podstatně důležitější věci. Šíření epidemie, zdraví nás všech a, přiznejme si to, zajištění zásobování a nouzového stavu naší ekonomiky. Ne všichni se chovají tak jako já a můžeme tedy číst články o dobrodiní COVID-19, protože klesly emise nejen skleníkových plynů, ale i dalších škodlivin. Ano, to je super, ale vděčnost necítím. Situace před pár týdny v Číně, dnes v Itálii a zítra někde jinde, byla a je natolik vážná, že i ty skleníkové plyny považuji za menší zlo. Lze však najít články a vystoupení i opačná, která nám říkají, že tlak na snižování emisí bude muset ustoupit před nezbytným zotavením ekonomiky.

Také často slýcháte, že zatímco Evropa jde po krku uhlí a utápí biliony v obnovitelných zdrojích, tak Čína, Indie či USA se smějí a sází na uhlí? Tak nositele těchto názoů odkažte na nejnovější globální statistiku k výrobě elektřiny (Global Electricity Review), která obsahuje nejen aktuální údaje za rok 2019, ale také trendy.

V posledních dnech, týdnech a měsících, díky různým mediálním zjednodušením, dochází snad každému, že je s našimi lesy něco v nepořádku. A snad každý souhlasí s tím, že by společnost, tedy stát měl vlastníkům lesů a lesním hospodářům v těžké situaci nějak pomoci. Ale jak? Co by měl stát podporovat? Měl by přispívat na okamžitou finanční situaci vlastníků lesů a tím vlastně vytvářet budoucí problémy? Anebo by měl podporovat to, co chce a potřebuje celá společnost? Neměl by veřejné prostředky vynakládat především na naplnění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů a především na to, aby se podobná kritická situace už v budoucnu neopakovala? (Anebo aspoň jsme proti tomu udělali, co jsme věděli a udělat mohli). Projděme si zatím poskytované podpory na hospodaření v lesích.

Otevřená výzva ministrům životního prostředí a zemědělství a jejich odpovědným náměstkům: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání.

Téměř 300 hektarů oplocených lesních pozemků v údolí řeky Moravice by mělo být již brzy uzavřeno pro návštěvníky lesů mezi Hradcem nad Moravicí a Vítkovem. Příjemce miliardových státních zakázek Jindřich Grosser zde chce bez přítomnosti turistů a houbařů nerušeně provozovat intenzivní lov nepůvodních druhů býložravé zvěře. Přitom právě nyní, v době celostátní karantény, se ukazuje, jak důležitý je volný přístup do přírody pro širokou veřejnost.