Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Vladimír Wagner: U energetických zdrojů je vždy důležité srovnání28.3.2012
V poslední době se objevila na internetu řada článků, které se zabývaly bezpečností a riziky plynoucích z využívání jaderné energetiky a negativy či pozitivy různých výrob elektrické energie. Je to dáno i tím, že nedávno také uplynul rok od velkého zemětřesení v Japonsku a havárie Jaderné elektrárny Fukušima I. V těchto článcích však podle mého názoru často chybělo srovnání. Každá výroba elektrické energie i veškeré lidské aktivity nesou rizika. Každý energetický zdroj má své ekologické dopady. Svá rizika a ekologické a hlavně sociální dopady má i to, když elektřinu nevyrobíme a bude nám chybět. Proto bych se pokusil alespoň na některá porovnání s touto problematikou související upozornit. Nejdříve se podívejme na události v Japonsku z března minulého roku.
Jan Zrzavý: Případ bornejského slona aneb Věda a ochrana přírody, část šestá21.3.2012
Na Borneu žádní sloni nežijí, to každý ví. Slon indický se dnes vyskytuje v Přední a Zadní Indii, v jižní Číně, na Cejlonu a na Sumatře; až do historické doby přežil i na Středním východě, na Jávě a v severní Číně. Kromě toho ovšem žije slon coby zvíře polodomácí i leckde jinde – původnost výskytu se pozná podle kombinace fosilního záznamu a genetických informací: slon, který obývá území, kde chybějí (sub)fosilní kosti, a je geneticky příbuzný slonům žijícím někde v dálce, tam byl pravděpodobně dopraven lodí. Na Borneu chybějí i sloní fosilie.
Jan Huk: Švédsko bude do roku 2030 nezávislé na ropě, bez biopaliv to nepůjde, říká Carlgren19.3.2012
Pokud je v Evropě nějaká země brána jako velmoc ve vztahu k přírodě, je to Švédsko. Díky chytrým legislativním změnám a vysoké kultuře se této severské zemi daří posunovat hranice v rámci obnovitelných zdrojů energie. A ambice má nemalé. Do roku 2030 chce být nezávislé na ropě. Nejen o tom hovořil v rozhovoru bývalý švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren.
Tomáš Feřtek: Jak má vypadat správný dokument aneb Pod sluncem tma podruhé14.3.2012
Minulý týden jsme seděli v Brně s přáteli a bavili se o tom, co se bude promítat na místní odnoži festivalu Jeden svět. Jednoznačně nejvíc času jsme strávili debatou o Marečkově filmu Pod sluncem tma. Tematicky se to moc nelišilo od toho, co o něm na Ekolistu publikoval Martin Mach Ondřej. Ale zatímco z jeho textu je znát potlačované rozhořčení nad tím, že někdo neukazuje rozvojovou pomoc v Africe jako nezpochybnitelně prospěšné a bohulibé konání přijímané Afričany s bezvýhradným nadšením, nám se zrovna tohle na Marečkově filmu líbilo. Možná proto, že přesně odpovídá tomu, co jsme sami s rozvojovou pomocí zažili.
Jiří Zimola: Odpověď na pozvání Atomstoppu k výročí Fukušimy12.3.2012
Vážení představitelé sdružení Atomstopp,
dovolte mi, abych v odpovědi na Váš otevřený dopis, kterým jste mne pozvali na vzpomínkovou akci k ročnímu připomenutí loňského březnového zemětřesení a následné vlny tsunami, která vážně poškodila japonskou jadernou elektrárnu Fukušima, opětovně vyjádřil svou hlubokou osobní účast rodinám a blízkým všech, kteří tuto tragickou katastrofu nepřežili. Jan Zeman: Kartágo musí být zničeno, Horní Jiřetín vytěžen. Nebo ne?8.3.2012
„Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno!“ Touto větou, vyslovovanou samozřejmě latinsky, končil fanatický a závistivý senátor Cato starší ve starověkém Římě každý svůj projev. Má se za to, že svým štvaním přispěl ke skutečnosti, že Kartágo bylo roku 146 před naším letopočtem Římany dobito, obyvatelstvo z části povražděno, zčásti odvlečeno do otroctví, město bylo vypáleno, srovnáno se zemí a ruiny města posypáno solí, aby tam již nikdy žádné město nemohlo vzniknout a Římanům eventuálně konkurovat. Evropská civilizace, tehdy ve starořímském provedení, zase postoupila dopředu a s ní prý i prosperita. Prosperita se samozřejmě netýkala Kartaginců.
Pavla Skýbová a kol.: Otevřený dopis senátorům MSK ke změnám návrhu zákona o ovzduší6.3.2012
Vážená paní senátorko, vážený pane senátore,
dne 14. 3. 2012 budete v senátu projednávat ne zcela racionálně pozměněný návrh zákona o ovzduší, který navrhl poslanec Jan Bureš a který k našemu velkému zklamání podpořila většina poslanců. Jedná se o zrušení poplatků velkým znečišťovatelům za vypouštění vybraných znečišťujících látek. Moravskoslezský kraj patří vzhledem ke znečištění ovzduší mezi nejzatíženější regiony v České republice. V určitých lokalitách Moravskoslezského kraje jsou dlouhodobě a extrémně překračovány zákonné imisní limity znečištění a to zejména u jemných prachových částic PM10 a PM2,5, na které se váží zdraví nebezpečné látky. Jiří Nečas: Stromy a rozvoj železnice6.3.2012
Předloni na podzim začalo kácení krásných stromů v parku v centru Stuttgartu. Má tam vyrůst nové, "supermoderní" nádraží, které by bylo důležitým uzlem dálkové železniční dopravy. Skutečné potřeby města a city lidí jsou pro ty, kdo tuto stavbu prosadili a uskutečňují, vedlejší. Na prvním místě je vidina finančního zisku spolu s podílem na evropském dopravním trhu. Bude se cestovat rychleji. Ale za cenu oběti stromů.
|
komentáře nejnovější nejčtenějšíJindřich Petrlík26.4.2024 IRZ slaví dvacet let. K čemu slouží tento úspěšný nástroj na ochranu životního prostředí?
Eva Balounová a Hana Müllerová25.4.2024 Evropský soud pro lidská práva poprvé rozhodoval o klimatu: Spolek sdružující švýcarské seniorky uspěl, zbytek nikoliv
reklama |