Koupaliště s vodou bez chlóru, kde se o čištění vody starají přírodní procesy. A v Praze. Jak se tato koupaliště, u kterých se trochu zmatečně zažilo označení biotop, provozují a udržují?

Produkce potravin v současném zemědělství je jednou z nejvýraznějších činností, jakými lidstvo ovlivňuje přírodní cykly fosforu a dusíku na planetě. Dostupnost těchto dvou prvků limituje, kolik a kde se podaří vypěstovat, a proto je do půdy zanášíme uměle, formou hnojiv. Není to čistý ani laciný proces a určitě by to šlo jednodušeji. Svou zásobu hnojiv si totiž nosíme s sebou. O jejím zužitkováním píše Conversation.

V Zoologické zahradě a botanického parku v Ostravě je rozmístěno celkem 300 ptačích budek nejrůznějších typů. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí zoo, je každý rok zhruba 250 z nich obsazeno.

Ministerstvo pro místní rozvoj letos pro velký zájem žadatelů navýšilo evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na zateplování bytových domů a další energetické úspory. Původní 2,5 miliardy byly navýšeny na finálních 5,5 miliard korun. Zájemci o tuto finanční podporu mohou podávat své elektronické žádosti do 29. listopadu 2020 do 14 hodin. Informuje o tom Svaz českých a moravských bytových družstev.

Stavební činnost se podílí na jedné třetině veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba 10x víc než veškerý letecký provoz. Přesto se rychle rozrůstající sektor stavitelství zatím pokouší jen o malé změny v zaběhlém režimu. Skutečnou, radikální změnou by mohlo být širší zapracování dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Píše o tom ScienceDaily.

S velkou dávkou nepochopení a rozčarování sledujeme celospolečenskou debatu nad distanční výukou v základních i středních školách. Celé to působí dojmem, že zásadní je vybrat správné on-line prostředí, mít všichni všude připojení, každé dítě jeden počítač, webkameru a sluchátka. Že když učitel umí ve správné chvíli vypnout mikrofony, přes internet i hodnotit, tak má vlastně vyhráno. Ale tohle přece není na distanční výuce to zásadní. Copak pedagogické fakulty učí, jak správně držet křídu, jak rozsvítit ve třídě a když tohle učitel umí, tak umí učit? Samozřejmě ne. S tipy přichází iniciativa Učíme se venku.

Studie uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change nabízí neotřelý pohled na naši budoucnost. Mohla by mít udržitelnou podobu a to i při zachování decentního standardu kvality života pro všech 10 miliard obyvatel planety Země. I v roce 2050 by pak lidem stačilo o 60 % méně energie než dnes. Co by bylo třeba změnit a jak by to mělo vypadat? O tom píše Leeds.ac.uk.

Od března příštího roku budou některé kategorie elektrospotřebičů označeny novými energetickými štítky. Zařazení výrobků do energetických tříd podle jejich spotřeby elektrické energie tak bude přehlednější. Energetické štítky už 25 let pomáhají evropským spotřebitelům v orientaci při výběru úspornějších elektrospotřebičů. Informuje o tom SEVEn.

Uzavřením restauračních zařízení ze dne na den vyvstal pro provozovatele problém, co s přebytečnými zásobami potravin. K jejich smysluplnému využití jim pomůže nová odpadová aplikace www.KAMsNIM.cz. V mapě projektu mimo jiné naleznou místa, kde lze potraviny předat k charitativním účelům. Informuje o tom spolek Ukliďme Česko.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy před několika dny vydalo Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Z něho vyplývá doporučení učit se také venku, což je podle propagátorů tohoto způsobu výuky prospěšnější pro děti i pedagogy. Informuje o tom vzdělávací centrum TEREZA.