Už jsme přišli o ptáky polní krajiny, potápivé kachny, sýčky a nepočítanou řadu dalších druhů. Ještě poměrně dobře jsou na tom například pěnice a některé druhy obývající křovinné biotopy. V našem malebně zarostlém a extenzivně obhospodařovaném pohraničí se křovinám a druhům v nich žijících roky dařilo a staly se významnými ostrůvky biodiverzity mezi polem nasáklým pesticidy a lesem, kde řádí harvestory.

Jmenuji se Jiří Černohorský a bydlím téměř od narození pod nádražím v obci Kolešovice na Rakovnicku. Pracuji jako strojař a na nádraží mám malou strojírnu. A protože je to strojírna malá, přikoupil jsem před deseti lety objekt skladů obilí Zemědělského zásobování a nákupu Rakovník (ZZN) na nádraží v Kolešovicích.

Veřejné diskuze se vždy liší od diskuzí, které probíhají ve vědeckých kruzích či vědeckých publikacích, a podle toho je člověk také obvykle posuzuje. Nicméně, i veřejné diskuze expertů na dané téma by měly mít charakter vyjádření či tvrzení, které se opírají v realitě. I proto jsem ze zájmem vzhlédl diskuzi na téma “Historie klimatu ve světle moderního vědeckého poznání“ z roku 2016 (video viz níže).

Otevřený dopis premiérovi České republiky ohledně přesunu Rady vlády pro udržitelný rozvoj na ministerstvo životního prostředí.

Minulý pátek to na mne dělalo dojem, že řada médií si v očekávání vítězství našich hokejistů nad Rusy předpřipravila titulky začínající slovy „Přepište dějiny…“ – a když zápas skončil naší porážkou, použila je pro jinou zprávu, která byla v tom okamžiku aktuální. Nejmenované noviny tak přepisovaly dějiny en bloc, jistá televize přepisovala dějiny evoluce a ostatní přepisovali dějiny koně. Ve všech případech bylo jádro sdělení takové, že podle časopisem Science právě publikované vědecké práce není kůň Převalského posledním divokým koněm, nýbrž „jen“ zdivočelým potomkem koně, kterého někdy před 5500 lety na území dnešního Kazachstánu domestikovala botajská kultura.

Českými médii probíhá informace o tom, jak v Kapském Městě dochází voda (pozn. red. i Ekolistem). Zprávy často zahrnují i katastrofické scénáře popisující situaci po „Day Zero“ – neboli den nula, kdy vláda v Cape Town udělá finální rozhodnutí a vypne městu vodu. Jak to tedy opravdu je?

Pokud se divíte, kdo to jsou černí pasažéři elektroodpadu, tak stejně jako v hromadných dopravních prostředcích se i zde jedná o subjekty, které zdarma využívají služeb, které jsou hrazeny těmi poctivě platícími. Zkrátka někdo si lístek koupil, a tím dotuje toho, kdo se zadarmo veze.

Tu tajemnou kombinaci černých čárek v bílém čtverci známe všichni. Denně jí přejíždíme očima, když bereme do ruky výrobky, na kterých je vytištěna. QR kódy se staly součástí našeho spotřebitelského života. V posledních letech na ně ale můžeme narazit i za hranicemi civilizace. Na panelech naučných stezek, na lavičkách či kůlech u cesty. Do naší přírody našla svoji cestu digitální interpretace.

Reaguji na nepřesnosti zveřejněné v článku „Ještě se nestalo, aby něco tak dokonale nefungovalo, říká český vědec. Bioplasty se měly v přírodě rozkládat, některé jsou ovšem nebezpečnější než ty obyčejné“. Autorka Šárka Mrázová zde uvádí tvrzení, která jsou zavádějící a považuji za nutné informace poopravit a doplnit.

Zppráva z monitoringu labutí velkých - Kynšperk nad Ohří – Liboc ze dne 10.02.2018