Iniciativa Zálohujme.cz reaguje na nedávnou tiskovou zprávu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která oznámila rozšíření sběru kovů, včetně nápojových plechovek, do žlutých kontejnerů na plasty. Podle zprávy ČAOH by se to mohlo týkat až půl milionu kontejnerů po celé republice. Avšak zásadní informace o časovém harmonogramu chybí a obce ani třídičky na tento krok nejsou dosud připraveny.

Možnost vhazovat plechovky do žlutých kontejnerů spolu s plasty nezlepší míru jejich vytřídění a už vůbec nezajistí jejich recyklaci. Česko totiž pro vytřídění tzv. multikomoditního odpadu nemá připravenou infrastrukturu, ze 140 třídicích linek v ČR je na dotřiďování kovů od plastu připraven pouze zlomek. Tato změna tak nezvýší míru třídění, ale především nezajistí opakované využití PET lahví a plechovek do nových nápojových obalů. Většina materiálu bude dále končit na skládkách, ve spalovnách či odhozená v přírodě. Tento krok je pouze maskováním skutečného problému, který leží někde jinde - má odvést pozornost od stávajícího nefunkčního systému třídění.

Zatímco břehuli říční už lze považovat bez nadsázky za mediální hvězdu, o rybákovi říčním se prakticky nemluví. Přitom má jeho příběh podobný scénář i sílu: Po regulaci řek přišel o přirozená hnízdiště, s dopomocí těžařů a ochránců přírody si však našel náhradní prostory, a to zejména v pískovnách. Zkušenosti ze Slovenska potvrzují, že tak jako břehulím vyhovují neustále obnovované kolmé stěny, svědčí rybákům umělé ostrovy vybudované na těžebních jezerech.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,
obracím se na Vás jako předseda České komory architektů ve věci návrhu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), který Vám byl vrácen ze Senátu Parlamentu ČR.

Když kráčíte pěšky (a s otevřenýma očima) naší krajinou, narazíte co míli na staré ekologické zátěže, či naopak na záměry nových průmyslových areálů ukusujících obrovské části krajiny.

Ten pohled mě potěšil. Mladá gorilí samička Barbie se přišla podívat, kdo je to za plotem, ale za chvíli si již opět hrála s o něco starší Nouji, od níž se vracela ke své adoptivní matce Luci. Působila na mne jako normální zdravé mládě.

Od letošního 20. února mění Státní fond životního prostředí (SFŽP) podmínky programu Nová zelená úsporám. Původně plánoval snížit podporu pro FVE na rodinných domech na 100 tis. Kč a výkon 5 kWp. Po rozsáhlé kritice odborné veřejnosti zvýšil fond dotaci na FVE až na 140 tis. Kč pro instalace, jejichž součástí je chytré řízení a zapojení do systému sdílení. Limit 5 kWp pro výkon FVE byl zrušen.

Aktuální vývoj ohledně problematiky maření elektřiny je důsledkem dlouhodobě chybějící legislativy v oblasti akumulace a nedostatečné transpozice evropského designu trhu do českého právního rámce. Na problematickou situaci dlouhodobě upozorňují energetičtí experti, včetně Sdružení pro agregaci flexibility (SAF), fungující v rámci Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. SAF předkládá i několik návrhů řešení.

V mnoha článcích z poslední doby se objevila informace, že vláda schválila nařízení, jímž byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok. Řada lidí, nejen profesionální ochránci přírody, ale i různí nadšení přírodomilové, si povzdychli „to to trvalo“. Někde se dokonce píše o letitém dluhu ochrany přírody. O tom, proč je tato část naší země jedinečná a úžasná nejen v našem českomoravském rybníčku, ale nejméně pohledem celé Evropy, se rozepisovat nebudu, to zaznělo už dříve. Jen se připojím k těm, kteří mají radost, že tento jedinečný kousek země je konečně plošně chráněn. Není tak docela pravda, jak argumentovali odpůrci tohoto záměru, že území je dostatečně chráněno i bez vyhlášení CHKO. Ono totiž není chráněno vůbec.

Evropská unie každé dva roky vybírá evropské kulturní památky, kulturní krajiny, kulturní místa a památníky pro udělení označení "Evropské dědictví" (European Heritage Label – EHL). Tyto památky představují nejvýznamnější a mezinárodně uznávané zdroje evropské identity. Evropská komise udělila dne 17. IV. 2024 toto prestižní označení skupině vybraných 17 cisterciáckých klášterních krajin z 5 evropských zemí. V České republice se jedná o krajiny formované cisterciáckými kláštery Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Velehrad a Plasy.