Původně jsem nechtěl vstoupit na tenký led diskuse o tom, koho volit do Evropského parlamentu. Nerad bych ale, aby diskuse na Fóru Ekolistu začala a skončila dvěma příspěvky na podporu jedné strany. Narozdíl od autorů předcházejících dvou příspěvků na toto téma sice nejsem (a nikdy jsem nebyl) v žádné politické straně, přesto - vzhledem k mé současné práci na MŽP - může být můj příspěvek chápán jako zaujatý. S tímto rizikem bych rád něco poradil ctěným čtenářům a potenciální voličům.

Často slýcháme: Zase si dělají, co chtějí, na nás nedají. Je marné jim něco říkat. Na koho si to občan stěžuje? Na ty, co zvolil, aby ho zastupovali při řízení obce či kraje.

Vážení přátelé, blíží se volby do Evropského parlamentu, což je pro zelenou politiku příležitost spíše domácí než evropská. Předvolební kampaň je obdobím, kdy zelenou politiku vytahují v různé míře a s různou věrohodností mnohé politické strany. V minulých letech Zelený kruh zkoumal postoje stran k životnímu prostředí a své výsledky pak vždy s trochou nadsázky publikoval v brožuře „Pověz mi, kdo je nejkrásnější“.

Odvysílání debaty s kandidáty na poslance do Evropského parlamentu v rámci včerejšího ekologicko-publicistického pořadu „Na větvi“ zamezila bývalá členka Rady České televize Jana Dědečková. Ta považuje za nepřípustné odvysílat debatu deset dní před volbami bez účasti ODS, jejíž je členkou. Generální ředitel veřejnoprávní ČT Jiří Janeček námitce Dědečkové vyhověl a přesunul vysílací čas „volební“ debaty do týdnu po evropských volbách.

Tak zase máme na krku červen. Tedy podle gregoriánského kalendáře. Podle indiánů je to měsíc jahod, Židé tento měsíc nazývají Sivan, musulmani džumádal-thni, podle mne je to měsíc voleb. Tedy přesněji prohraných voleb. Co pamatuji, tak se v Čechách volí v červnu. Co pamatuji, tak mí favorité v červnových volbách prohrávají.

Pořádat tiskovou konferenci při příležitosti vydání knihy je v našich poměrech věc pokud ne nevídaná, tak alespoň značně neobvyklá. Pokud bychom chtěli tento krok rovnou odsuzovat, můžeme prohlásit, že jde o poněkud zoufalý pokus, jak upoutat média (a skrze ně i širší veřejnost) na událost, o kterou ve skutečnosti nikdo kromě několika odborníků nestojí. Nicméně kniha "Přírodní kapitalismus", o kterou se jedná, vyvolává podle všeho vlnu nadšení, prostupující i zdánlivě neslučitelnými obory - a to především svým netradičním pohledem na ekologii, kterou dokáže provázat s ekonomií a vytvořit tak jakýsi model kapitalistické společnosti, kde se (již) vyplatí šetřit přírodu. Zní to jako protimluv, ale je to tak. Navíc autoři bodují i tím, že tento model dokáží oživit uvedením již existujících příkladů. Takže abychom to zjednodušili: tato kniha je zjevně pro současný svět potřebná jako ona příslovečná sůl.

Firma MAX BŐEGL & JOSEF KRÝSL, stavební firma, výroba prefabrikátů a kamenolomy, Plzeň-Dobřany, kom. spol., požádala MŽP o „Stanovení dobývacího prostoru Přemyslovice a povolení hornické činnosti“ v lokalitě Přemyslovice – Habrky. Hodlá zde těžit drobu a slepenec – stavební kámen. Takového stavebního kamene je přebytek a podobné lomy pracují na 30 % svojich možností. Jakostní skladbou hornin je ložisko zařazeno do 2. skupiny ložisek mezi ložiska složitá, zrnitostně a jakostně nestálá. Uváděná zásoba daného ložiska je odhadována na 93 let při roční těžbě 200 kt.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych omluvil nepřítomnost ministra průmyslu a obchodu Ing. Milana Urbana, který právě absolvuje dříve dohodnuté neodkladné jednání v Moravskoslezském kraji, a představil se jako ředitel sekce koncepční MPO, se zodpovědností za resortní hospodářskou politiku a za průmyslovou, energetickou a surovinovou politiku ČR, tedy koncepce se silnou vazbou na udržitelný rozvoj.

Koncept udržitelného rozvoje ve svém vývoji urazil již dlouhou cestu. Jeho počátek lze spatřovat již před třiceti lety, kdy ve Stockholmu, na vůbec první celosvětové konferenci o životním prostředí, vyplynula naléhavá nutnost reagovat na problém poškozování životního prostředí. Posléze na zasedání Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 byla uznána skutečnost, že environmentální problémy světa jsou úzce spojeny s ekonomickými a sociálními podmínkami.

Člen Strany zelených Pavel Pečínka v minulosti vydal kromě publikace Zelená zleva? též knížky Od Guevary k zapatistům o latinskoamerických guerillových skupinách a Pod rudou vlajkou proti KSČ o historii českého trockismu. Svými poznatky se inspiroval při psaní recesivního textu, kterým informuje o svém svérázném protestu proti vyloučení Milana Horáčka ze Strany zelených.