Se získanými zkušenostmi při projednávání novely mysliveckého zákona nám nezbývá než hořce konstatovat, že tvrdý boj kolem tohoto zákona, na jehož změnu čekáme (nejen) jako sedláci již mnoho let, jen ukazuje na nedobrý stav naší společnosti. Ačkoli se zdánlivě může jednat v kontextu celého státu o spíše podružnou záležitost, je naopak pravdou, že činnost, kterou nazýváme myslivostí, má velké ekonomické dopady na nejméně dvě zásadní odvětví národního hospodářství. Tím jsou zemědělství a lesnictví jako celky. V období stále silnějších projevů klimatické změny také potřebujeme rychle adaptovat krajinu na novou situaci, která nám svojí silou a rychlostí ne zcela představitelným rozsahem a projevy způsobuje ekologické škody. Dlouhodobě špatně nastavený systém myslivosti v České republice opakovaně způsobuje zemědělcům a lesníkům miliardové škody a minimálně v lesích jde o škody v krátkém horizontu zcela nenapravitelné. Bez jasných změn v české myslivosti je náprava ekologických i ekonomických škod absolutně nemožná.

Diskuse o elektromobilitě, tak jak ji u nás vedeme, je ukázka strategické slepoty. A nemyslím tím jen nářky klubu přátel psaní na hliněné tabulky, ale i pohled státu, který elektromobilitu vidí jako ohrožení pro průmysl.

Na každém životě záleží. Přesně tímhle heslem se řídí Pražská zvířecí záchranka. Má za sebou 25 let praxe a ročně vyjede k 1 000 případů. Osud této služby je nyní ve vašich rukou. Ke své práci potřebuje záchranný vůz, dosavadní totiž dosloužil. A její poslední nadějí jsou dárci.

Tři příběhy farmářů, které jsem slyšel během tohoto týdne, ukazují, že současný model produkce a zpracování potravin naráží na své limity. Perspektiva je špatná, stárnoucí hospodáři farmy prodávají a na venkově zůstávají převážně větší podniky s centrálami v Praze, které svou produkci dodávají do stále větších zpracovatelských závodů, a ty pak do stále hustší sítě supermarketů. Celý tenhle systém oligopolní produkce „levných“ potravin pak dotujeme z našich daní částkou přes 40 miliard korun ročně. Naše země opravdu nevzkvétá.

Ve čtvrtek 10. 10. 2024 byl obci Nižbor doručeno rozsudek Městského soudu v Praze. Obec Nižbor se na soud obrátila s žalobou proti rozhodnutí ministra životního prostředí Petra Hladíka o zamítnutí jejích námitek proti Záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

V roce 2005 začínal David Foster Wallace svůj proslov pro studenty příhodou s rybkami. Plavou si dvě mladé rybky a náhodou potkají starší rybu, která plave opačným směrem a říká: „Dobré ráno, chlapci. Jaká je voda?“ Dvě mladé rybky chvíli plavou, a nakonec se jedna z nich podívá na druhou a říká: „Co je to sakra voda?“

Dne 5. října 2024 byly v někdejším hornické městysi Langau v Horním Rakousku poblíž českých hranic uděleny Rakouské sluneční ceny asociace EUROSOLAR. Jejich přehled svědčí o tom, že obnovitelná energie je v Rakousku velkým tématem, především v lokálním rozměru obcí, měst a firem. Na slavnostním předání bylo přítomno asi 50 hostů z celého Rakouska. Bylo uděleno celkem 12 slunečních cen v 9 kategoriích. Ocenění mohou být inspirací pro česká města, obce, firmy, podnikatele i nevládní organizace.

Současný přístup k ochraně proti povodním pomocí polderů a přehrad nestačí. Místo toho musíme začít zadržovat vodu v krajině plošně, ne jen bodově. Klimatická změna zvyšuje riziko záplav, zatímco naše krajina stále méně zvládá hospodařit s vodou – meliorace, utužená pole, asfalt a lesní cesty přispívají k tomu, že srážky se mění v povodně dřív, než stačíme zareagovat, a rychle nabírají na energii.

Dnes je gorilí samičce Gaie přesně šest měsíců. Abych měl k této příležitosti její aktuální snímky, šel jsem ji s předstihem vyfotografovat.

Banálně „moudrá“ věta, jaké se dnes často používají: Stromy do lesa patří. Bodejť by ne, když stromy ten les tvoří, že. A mohou růst také někde jinde, kde budou užitečné, třeba v zemědělské krajině? Zde to tak jednoznačné není, stromy mezi poli u mnoha praktiků vyvolávají nesouhlasné reakce až odpor. Pomineme-li zábor půdy, kterou zemědělec mohl využít k produkci komodit, argumentují tím, že pod stromy a v jejich okolí plodiny špatně rostou z důvodu nedostatku vláhy.