Diskuse o elektromobilitě, tak jak ji u nás vedeme, je ukázka strategické slepoty. A nemyslím tím jen nářky klubu přátel psaní na hliněné tabulky, ale i pohled státu, který elektromobilitu vidí jako ohrožení pro průmysl.

Na každém životě záleží. Přesně tímhle heslem se řídí Pražská zvířecí záchranka. Má za sebou 25 let praxe a ročně vyjede k 1 000 případů. Osud této služby je nyní ve vašich rukou. Ke své práci potřebuje záchranný vůz, dosavadní totiž dosloužil. A její poslední nadějí jsou dárci.

Tři příběhy farmářů, které jsem slyšel během tohoto týdne, ukazují, že současný model produkce a zpracování potravin naráží na své limity. Perspektiva je špatná, stárnoucí hospodáři farmy prodávají a na venkově zůstávají převážně větší podniky s centrálami v Praze, které svou produkci dodávají do stále větších zpracovatelských závodů, a ty pak do stále hustší sítě supermarketů. Celý tenhle systém oligopolní produkce „levných“ potravin pak dotujeme z našich daní částkou přes 40 miliard korun ročně. Naše země opravdu nevzkvétá.

Ve čtvrtek 10. 10. 2024 byl obci Nižbor doručeno rozsudek Městského soudu v Praze. Obec Nižbor se na soud obrátila s žalobou proti rozhodnutí ministra životního prostředí Petra Hladíka o zamítnutí jejích námitek proti Záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

V roce 2005 začínal David Foster Wallace svůj proslov pro studenty příhodou s rybkami. Plavou si dvě mladé rybky a náhodou potkají starší rybu, která plave opačným směrem a říká: „Dobré ráno, chlapci. Jaká je voda?“ Dvě mladé rybky chvíli plavou, a nakonec se jedna z nich podívá na druhou a říká: „Co je to sakra voda?“

Dne 5. října 2024 byly v někdejším hornické městysi Langau v Horním Rakousku poblíž českých hranic uděleny Rakouské sluneční ceny asociace EUROSOLAR. Jejich přehled svědčí o tom, že obnovitelná energie je v Rakousku velkým tématem, především v lokálním rozměru obcí, měst a firem. Na slavnostním předání bylo přítomno asi 50 hostů z celého Rakouska. Bylo uděleno celkem 12 slunečních cen v 9 kategoriích. Ocenění mohou být inspirací pro česká města, obce, firmy, podnikatele i nevládní organizace.

Současný přístup k ochraně proti povodním pomocí polderů a přehrad nestačí. Místo toho musíme začít zadržovat vodu v krajině plošně, ne jen bodově. Klimatická změna zvyšuje riziko záplav, zatímco naše krajina stále méně zvládá hospodařit s vodou – meliorace, utužená pole, asfalt a lesní cesty přispívají k tomu, že srážky se mění v povodně dřív, než stačíme zareagovat, a rychle nabírají na energii.

Dnes je gorilí samičce Gaie přesně šest měsíců. Abych měl k této příležitosti její aktuální snímky, šel jsem ji s předstihem vyfotografovat.

Banálně „moudrá“ věta, jaké se dnes často používají: Stromy do lesa patří. Bodejť by ne, když stromy ten les tvoří, že. A mohou růst také někde jinde, kde budou užitečné, třeba v zemědělské krajině? Zde to tak jednoznačné není, stromy mezi poli u mnoha praktiků vyvolávají nesouhlasné reakce až odpor. Pomineme-li zábor půdy, kterou zemědělec mohl využít k produkci komodit, argumentují tím, že pod stromy a v jejich okolí plodiny špatně rostou z důvodu nedostatku vláhy.

Dnešní doba je vysazená na výsadbu nových stromů. S tím problém není. Problém bývá s povýsadbovou péčí, na kterou se kašle.