Květen a červen jsou měsíce, kdy se rodí srnčata. Srny je nejraději „pokládají“ v lukách, které jim poskytují přehledný prostor a dobrý úkryt pro jejich mláďata. Květen a červen jsou měsíce, kdy do luk najíždí zemědělská technika a začíná senoseč. V některých lokalitách jde však spíš o srnoseč. Mnoho srnčat se dá přitom zachránit jednoduše a levně. Prostě se den před sečením loukou projde člověk. Srny chtějí pro svá mláďata klidné místo a po takovém vyrušení si své potomky odvedou jinam.

Tento týden odstartovala celoevropská iniciativa nevládních organizací s názvem Klenoty přírody v ohrožení. Ochránci přírody tak reagují na plánované změny v evropské legislativě na ochranu přírody. Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích totiž spadají do programu revize evropské legislativy Evropskou komisí (REFIT).

Kontrola na kožešinové farmě odhalila tajný prostor s klecemi, které neodpovídají legislativě. Podle veterinářů to není možné postihnout, protože v klecích v době kontroly nebyla žádná zvířata. Podle ochránců zvířat je toto odhalení dokladem toho, že podmínky v českých chovech nejsou pro zvířata dobré a měly by se zakázat.

Během posledních dvaceti let se v Evropě zvýšila spotřeba hovězího masa na osobu o padesát procent. Trend ve světě je stejný: čím dál větší počet lidí jí čím dál větší množství hovězího. Podle Davida Bryngelssona z Chalmers University of Technology jde narůstající spotřeba hovězího proti snahám zabránit oteplování planety. A pokud se nechcete vzdát masa zcela, pak doporučuje dát přednost kuřecímu masu a vejcům.

Domov jedné z nejohroženějších šelem na Zemi, levharta sněžného, také známého pod jménem irbis, ohrožují plány tamních představitelů na výstavbu nového sportovního komplexu a vysokohorského města. Hory poblíž kazašského hlavního města Almaty jsou totiž jedním z kandidátů na konání Zimních olympijských her v roce 2022. Uskutečnění zmiňovaných plánů by znamenalo nejspíše vyhubení levharta na území Kazachstánu a nevratnou devastaci panenské přírody národního parku Ile Alatau, uvádí ekologické sdružení Arnika.

Právě v tomto období migrují žáby na svá trdliště. Putování je to pro ně často nebezpečné, protože musí překonávat i frekventované vozovky. Každoročně skončí mnoho obojživelníků pod koly aut. V místech, kde žáby migrují, je dobré jet opatrně a zpomalit. Nejen kvůli žábám, ale i kvůli bezpečnosti řidičů.

Pracovníci záchranných stanic se opět musí postarat o mnoho malých zajíčků. Mláďata se podle nich do stanic dostávají většinou zdravá, lidem je často přinesl pes nebo kočka. Někdy ale seberou mladého zajíce sami lidé.

Ročně zabijí v Česku pytláci desítky vyder. Alespoň to vyplývá z výzkumů a odhadů ochránců přírody. A ještě více dalších šelem nebo ptáků. To se negativně projevuje na obnově nebo návratu populací těchto chráněných zvířat do Česka. Vypátrat viníky je velmi složité, policie proto prosí veřejnost, aby byla k těmto případům vnímavější.

Plýtvání potravinami není jen vyhazování jídla do koše, ale i krmení zvířat tím, co by mohli jíst lidé, říká Philip Lymbery, ředitel organizace Compassion in World Farming. V současné době provozované intenzivni zemědělství není podle jeho názoru efektivní, etické ani udržitelné. A můžeme se bez něj obejít.

Už po deváté budou mít děti z některých krkonošských škol možnost pečovat přes zimu o ježka z Útulku pro hendikepovaná zvířata ve Vrchlabí. Projekt Bodlinka u nás, který organizuje Správa KRNAP, má děti učit zodpovědnosti a kladnému vztahu ke zvířatům a zároveň pomoci malým ježkům přečkat zimu.