Netradičním způsobem chce jihlavská radnice propagovat třídění odpadu. Někteří obyvatelé města na své nádobě na směsný odpad možná už tento týden najdou barevnou papírovou cedulku s postavičkou detektiva a informací, zda odkládají do popelnice to, co do ní patří, či nikoliv, informuje tiskový mluvčí Jihlavy Radek Tulis. Jejich počínání zhodnotí detektiv, který buď poděkuje za vzorný přístup k životnímu prostředí, nebo majitele informuje, že jeho popelnice obsahuje odpad, který ještě má další využití. Více v příloze.

Popelnice se budou o vánočních svátcích v Praze vyvážet stejně často jako v běžných dnech. Mimořádně budou ve vybraných oblastech vyvezeny kontejnery na tříděné sklo. Podle statistik Pražských služeb (PSAS) obyvatelé hlavního města vyprodukují o Vánocích až o 60 procent papíru a 15 procent skla a plastů víc. Nárůst směsného odpadu je jen asi pětiprocentní.

Zjednodušit třídění odpadu a snížit náklady na jeho likvidaci má lidem nový vícekomorový pytel na odpadky, jehož výrobu zřejmě jako první na světě zahájila v Olomouci společnost PlanetCare. Lidé díky novému pytli s dvěma oddělenými komorami mohou v jednom odpadkovém koši od sebe snadno oddělit směsný odpad z domácnosti od plastů. Na první pohled jednoduchý nápad už zaujal některé velké obchodní řetězce, jako je například americký WalMart. Společnost PlanetCare na nový pytel získala evropský průmyslový vzor.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek odmítli návrh koaličního hnutí ANO na změny v miliardovém tendru na svoz a likvidaci odpadu. Navrhované rozdělení zakázky by podle radní pro infrastrukturu Jany Plamínkové (Trojkoalice) ohrozilo vyvážení kontejnerů z ulic a donutilo by Prahu znovu bez soutěže prodloužit stávající smlouvy. Problematický desetiletý tendr za 13 miliard korun zastupitelé těsnou většinou schválili na začátku roku. Vítěz by se měl o odpad starat od příštího roku.

Pražské služby se potýkají s neobvyklým problémem: tisícovkami tun plastů, kterých se nemohou zbavit. Jako jediný z velkých hráčů v oblasti odpadu totiž nemají vlastní třídičku plastů. Svozené plasty dosud prodávaly obchodním firmám, které jej vyvážely ke zpracování do zahraničí. Aktuálně ale není pro netříděné plasty skoro žádný odbyt, informuje server Hospodářské noviny.

Minimálně jednou měsíčně vyhodí jídlo do popelnice polovina českých domácností, nejméně jedenkrát týdně pak likviduje potravina třetina z nich. Nejčastějším důvodem je pocit, že už jsou potraviny zkažené. V kontejnerech takto končí především pečivo. Většina lidí se zároveň snaží plýtvání jídlem snížit a nakupovat jen to, co skutečně potřebují nebo potraviny, které vydrží déle čerstvé. Zjistil to průzkum společnosti Tetra Pak, který realizovala agentura STEM/MARK.

Čtyři pětiny českých domácností mají doma minimálně jeden starý mobilní telefon, který nepoužívají. Vyplývá to z průzkumu, který pro Vodafone zpracovala společnost STEM/Mark. Staré mobilní telefony přitom mohou pomoci například lidem v rozvojových zemích, pro výuku nebo posloužit třeba k výrobě šperků.

V několika jihlavských parcích, na dětských hřištích a sportovištích přibudou na začátku prázdnin odpadkové koše na tříděný odpad. Stojany se žlutými plastovými pytli umožní lidem třídit plasty a nápojové kartony, stejně jako jsou zvyklí třídit do žlutých kontejnerů, sdělil tiskový mluvčí města Radek Tulis.

Nejméně odpadu na obyvatele a rok vyhodí v Dalešicích v Libereckém kraji. Jeden obyvatel tam v průměru vyprodukuje za rok 43 kilogramů. Mezi většími obcemi do 5000 mají nejmenší produkci Moravany v Pardubickém kraji se zhruba 55 kily, mezi městy nad 5000 obyvatel vyhrála Kdyně v Plzeňském kraji, jejíž obyvatelé průměrně vyhodí do směsného odpadu za rok 99 kilogramů.

Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.