V mnoha článcích z poslední doby se objevila informace, že vláda schválila nařízení, jímž byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok. Řada lidí, nejen profesionální ochránci přírody, ale i různí nadšení přírodomilové, si povzdychli „to to trvalo“. Někde se dokonce píše o letitém dluhu ochrany přírody. O tom, proč je tato část naší země jedinečná a úžasná nejen v našem českomoravském rybníčku, ale nejméně pohledem celé Evropy, se rozepisovat nebudu, to zaznělo už dříve. Jen se připojím k těm, kteří mají radost, že tento jedinečný kousek země je konečně plošně chráněn. Není tak docela pravda, jak argumentovali odpůrci tohoto záměru, že území je dostatečně chráněno i bez vyhlášení CHKO. Ono totiž není chráněno vůbec.

Evropská unie každé dva roky vybírá evropské kulturní památky, kulturní krajiny, kulturní místa a památníky pro udělení označení "Evropské dědictví" (European Heritage Label – EHL). Tyto památky představují nejvýznamnější a mezinárodně uznávané zdroje evropské identity. Evropská komise udělila dne 17. IV. 2024 toto prestižní označení skupině vybraných 17 cisterciáckých klášterních krajin z 5 evropských zemí. V České republice se jedná o krajiny formované cisterciáckými kláštery Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Velehrad a Plasy.

Nově navržená směrnice EcoDesign2027 může přinést extrémně negativní dopady na české spotřebitele. Směrnice se bude projednávat v rámci EU již 12. února. Pokud by ji zákonodárci schválili v současné podobě, uživatelé by čelili výraznému nárůstu cen krbů a kamen. Zařízení by zároveň musela být nově připojená k elektrické síti, ztratila by tak výsadu energetické nezávislosti. Prakticky by však zmizel zájem lidí nahrazovat stará neekologická topidla moderními kamny a krby. Nedařilo by se tak ani naplnit cíl snižování emisí.

V posledních letech sadaře trápí nečekané jarní mrazy. Znamená to pro ně ztráty na úrodě, které jsou někdy téměř stoprocentní. Na stromech se při teplém březnovém počasí nalévají pupeny, začátkem dubna už mnohé kvetou, zvláště pak v intravilánu. Jsou-li několik týdnů za sebou vyšší teploty, stromy začínají kvést všude a rozbalují se i listy.

Ve Francii bylo před třemi lety zahájeno soudní řízení proti francouzskému gigantu provozujícímu maloobchodní síť na základě namítaného nedostatku náležité péče v jeho dodavatelském řetězci, konkrétně při prodeji hovězího masa a dopadu těchto aktivit na odlesňování v Brazílii a Kolumbii. Tento případ (Envol Vert et al v Casino Guichard-Perrachon) nezapadá do tradiční definice strategické klimatické litigace, ale je významný tím, že poukazuje na vzájemnou provázanost environmentálních, lidskoprávních a klimatických otázek a rovněž ukazuje, kam až může dosáhnout povinnost náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti. Případ se opírá o francouzský zákon o náležité péči podniků z roku 2017 (Loi de vigilance), který posloužil jako významný zdroj inspirace pro nedávno přijatou evropskou směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, již bude muset i Česká republika implementovat do právního řádu nejpozději do léta 2026. Francouzský zákon o náležité péči podniků mimo jiné vyžaduje, aby společnosti se sídlem ve Francii, které zaměstnávají více než 5 000 zaměstnanců, přijaly přiměřená a účinná opatření k prevenci závažného porušování lidských práv, zdraví a bezpečnosti osob a životního prostředí související s jejich činnostmi v celém svém dodavatelském řetězci. Pokud tak neučiní, mohou být právně odpovědné, včetně povinnosti náhrady škody. Z tohoto pohledu je spor nadmíru zajímavý, i když v něm zatím nepadlo konečné soudní rozhodnutí.

Uprostřed zimy by se mohlo zdát, že parné léto je nenávratnou minulostí. Opak je však pravdou. Na přelomu roku spolek Bieno publikoval systém podpory, který umožní městům zlepšit někdy obtížně uchopitelné vnitrobloky. A zlepšit mikroklima pro příští vlny veder.

Poslanecká sněmovna měla dnes v prvním čtení projednat dlouho očekávanou a velmi potřebnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, na kterou se však kvůli obstrukcím hnutí ANO a SPD nedostalo. Obdobně už minulý týden ANO a SPD zablokovali projednání novely zákona o myslivosti, bez jejíhož schválení se nepodaří obnovit pestré lesy.

Prakticky po celém území České republiky budou ve velkém množství vznikat fotovoltaické elektrárny. To je fakt, se kterým je nutné se smířit.

Vláda po téměř dvou letech příprav schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který určuje, jak by Česko mělo do roku 2030 dosáhnout cílů v ochraně klimatu a transformaci energetiky. Plán je v mnoha ohledech krokem vpřed - obsahuje například cíl ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo zateplování budov. Vláda se však rozhodla nahradit dříve dohodnuté jasně formulované klimatické cíle vágními formulacemi.

Vrácení novely energetického zákona Lex OZE III zpět do poslanecké sněmovny k projednání znamená další odklad její platnosti. Důležitou a pozitivní zprávou ale je, že se senát tímto krokem vyslovil proti kontroverzním pozměňovacím návrhům ministra financí Stanjury na krácení provozní podpory pro solární zdroje – zvláště zamítnutí individuálních kontrol solárních elektráren.