Nová studie mezinárodního týmu vědců poukázala na významné, ale dosud přehlížené riziko pro životní prostředí. Vědci zjistili, že půda, zejména v obydlených a industrializovaných oblastech, není jen pasivním úložištěm polycyklických aromatických sloučenin (PAC). Škodlivé látky se z ní mohou znovu uvolňovat a šířit i do vzdálených lokalit. Výzkum publikoval vědecký časopis Science of the Total Environment.

Slovensko potvrdilo výskyt invazního druhu komára tygrovaného, který přenáší na člověka viry horečky dengue a chikungunya, žluté zimnice či ziky. Informovala o tom Slovenská akademie věd, podle které byl tento komár opakovaně zjištěn v Bratislavě.

Kvůli mimořádně teplému počasí rozkvetly v těchto dnech lísky, podle meteorologů tak v Česku začala pylová sezona. Její posunutí do února pozorovali i v předchozích letech. Pokud vysoké teploty vydrží, brzy rozkvete i další pylový alergen - olše, uvedla Lenka Hájková z oddělení biometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Češi kvůli rostoucím cenám zeleniny v obchodech stále častěji pěstují na svých zahrádkách a políčkách mrkve, okurky, rajčata či papriky pro vlastní spotřebu, aby v době rostoucích výdajů za potraviny aspoň částečně ulevili svým peněženkám. Čerstvou zeleninu pěstuje už více než půl milionu domácností, jejichž produkce má takřka pětinový podíl na celkové tuzemské sklizni, která například v roce 2022 obnášela 303.034 tun zeleniny. Samozásobení zeleninou je na vzestupu nejen na venkově, ale díky komunitnímu pěstování i ve městech. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy zaměřené na zeleninu, kterou zpracovaly ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).

Včelařům po covidové pandemii ubyla pravidelná klientela. Lidé k nim přestali jezdit. Včelaři, kteří mají včelaření jako koníček, tak mívají přebytky, řekl předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Chrudim Marcel Gregor.

Dne 8. února se uskutečnilo trialogové jednání o revizi evropského Nařízení o rtuti, týkající se postupného ukončení používání zubního amalgámu a zákazu výroby, dovozu a vývozu několika produktů obsahujících rtuť, včetně určitých typů světelných zdrojů. Návrh se zaměřuje na zbývající použití rtuti v produktech s cílem zcela vyřadit rtuť z použití v rámci Evropské unie. Informuje o tom Arnika.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.