Úvodem bych se chtěl omluvit za přílišnou délku mého nedávného příspěvku na Ekolistu. Chápu, že Miroslav Bobek coby ředitel Zoo Praha a navíc ještě na výpravě do Afriky neměl čas si jej celý přečíst, proto bych mu rád připomenul některé pasáže, které evidentně přehlédl.

Každá společnost (komunita) lidí, žijící na určitém geograficky vymezeném prostoru a sdílející společné hodnoty, potřebuje mít v čele lídra - osobnost s přirozenou autoritou a vůdčí schopností prosazovat společné zájmy v podobě rozvojové vize, uskutečňované se souhlasem a podporou naprosté většiny obyvatel své entity. Z veřejných debat a průzkumů nálad společnosti, zobrazující se ve všech typech sdělovacích médií, nejen u nás, v České republice, ale na celém světě, vyplývá, že osobnosti velkého formátu chybějí jak ve světové politice, tak ve veřejném životě obecně. Lidé na celém světě jsou, v setrvalém trendu, více bohatí, zdravější a vzdělanější. Proč jsou ale, paradoxně, také nervóznější a nespokojenější?

Evropský trh s biometanem zažívá výrazný růst. Podle nové mapy biometanu Evropské asociace biometanu (EBA) má instalovaná kapacita potenciál pokrýt energetické potřeby pěti milionů evropských domácností. Tento růst přispívá k výrazné redukci emisí CO2 a je krokem vpřed k naplnění evropských klimatických cílů.

Až na nejjižnější cíp Afriky ke mně doléhá halas českých názvoslovných válek. Ty neutichly ani po zrušení Názvoslovné komise ČSO.

Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) se poslední dobou stává jedním z velmi vyhledávaných stromů pro městské výsadby. Důvodem jsou zejména uváděná vysoká odolnost proti vysokým teplotám a suchu v kombinaci s tolerancí dočasnému zamokření. Květy přitahují hmyzí opylovače. Dále se uvádí tolerance k průmyslovým a dopravním emisím s poměrně vysokou odolností vůči půdám s extrémním pH.

Respektovaný mikrobiolog a ornitolog prof. Zdeněk Hubálek nedávno vyjádřil svůj podiv nad tím, že na poli českého ptačího názvosloví se vedou ty nejlítější řeže. To bylo ovšem ještě v poměrně klidných časech, kdy na sociálních sítích a dalších médiích nekolovaly výroky o předsedovi Názvoslovné komise České společnosti ornitologické (NK ČSO), že je tupoun a názvosloví je zparchantělé nebo ironické úvahy, že lze brzy očekávat přejmenování vrabců(18) a tučňák by se měl jmenovat „jihoameričan“(1).

Myslivost je krajinotvornou profesí, která by měla udržovat rovnováhu mezi množstvím zvěře a stavem krajiny. K tomu má přispět chystaná novela zákona o myslivosti, která zdůrazňuje odpovědnost uživatelů honiteb za stav krajiny, ale také nastavuje snadnější možnost vymáhání škod způsobených zvěří a v neposlední řadě posiluje i práva vlastníků pozemků.

Co to vlastně jsou antibiotika? Jedná se o léčivé látky, které bakterie usmrcují nebo potlačují jejich růst. To znamená, že s nimi můžeme léčit pouze bakteriální infekce. Stále se však v praxi stává, že jsou antibiotika podávána nesprávně, například na infekce virové.

Přečerpávací vodní elektrárny (PVE) zaujímají v české energetické soustavě důležitou roli, proto také stát řeší jejich výstavbu v nových lokalitách, jak připomněl ve svém komentáři Petr Palacký. Současně nesmíme zapomínat, že tyto projekty vyžadují specifické místní podmínky a jsou investičně i časově velmi náročné.

Nerad to dělám, ale tady se musím dopředu „vyvinit“: jakékoli energetické úvahy musí mířit do dost vzdálené budoucnosti, kterou nikdo nezná. Jsou tak postavené na předpovědích, ba věštbách, a pokud budete argumentovat, že se to bude vyvíjet jinak, dávám vám dopředu za pravdu: určitě bude, ale nikdo neví jak. Ale přesto je nutné tyto úvahy vést.