Praha buduje už šest let něco, co vlastně nikdo nevyužívá? Desítky miliónů v popelnici? I tak by se dala popsat aktivita, která by měla vést pro nastavení a úpravy četnosti svozů separovaného odpadu. Tento stav bude trvat ještě více než rok? V roce 2026 by se měla změnit situace se smlouvou, kterou město uzavře se svozovými společnostmi v rámci plánované přínosu pro životní prostředí v Praze.

Článek Lucie Kubesy Letecky, nebo železnice? je na aktuální téma. Klade spíše otazníky a obavy. Považuji za nutné ale k obavám jeho autorky pár věcí napsat.

Málokdo pochybuje o tom, že žijeme v éře bezprecedentního úbytku biologické rozmanitosti. Silná tvrzení však vyžadují silnou oporu v datech – v tomto případě ve spolehlivých ukazatelích změn biodiverzity.

S mírnou nervozitou jsem vyrazila na vycházku v Praze 15 s mladými propagátory výstavby vysokorychlostní trati, odborníky, kteří mají na starosti projektování trati a za úkol vytvořit pozitivní náladu ze stavby a samotné existence VRT. Vzpomněla jsem si po absolvování na slova jednoho z mimopražských kolegů.

Letos jsme se vydali za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a modro-zelené infrastruktury přes Moravu do Vídně, která je v současné době jednou z nejúspěšnějších metropolí v oblasti udržitelných inovací. Není tomu jinak ani v oblasti adaptace a mitigace na změnu klimatu. Kromě aktivního rozvoje modro-zelené infrastruktury vsadila Vídeň na koncept „sponge city“. Ve městě vytváří síť tzv. sponge stones neboli houbových kamenů (Schwammstein), které zadržují dešťovou vodu, čímž pomáhají snižovat povrchovou teplotu a zlepšovat kvalitu ovzduší, a tak regulují mikroklima ve městě a minimalizují dopady klimatické změny. Multifunkční plochy modro-zelených opatření vytvářejí zdravější a pobytově kvalitnější veřejné prostory pro vídeňské obyvatele.

Vážený pane ministře Výborný, vážený pane ministře Hladíku, vážený pane hejtmane Grolichu, vážení pánové ředitelé Pelci a Šafaříku,
dovolte nám, signatářům „Stanoviska k pokračující těžbě a obnově lesních porostů ve Ždánickém lese a Chřibech“, reagovat na nejnovější vývoj v kauze Ždánického lesa a Chřibů – jmenovitě na kampaň Lesnicko-dřevařské komory „Hospodaříme s odpovědností“, jejíž hlavní tváří je pan ing. Jan Václavík. Tato iniciativa byla oficiálně podpořena LČR s.p. a státním podnikem je i spolufinancována.

V poslední době došlo k oživení diskuze ohledně českého názvosloví ptáků, kterou jsem osobně uvítal (viz články v Ekolistu v prosinci, lednu a dubnu). Přesněji řečeno došlo k oživení ze strany birderské komunity, protože ze strany Názvoslovné komise České společnosti ornitologické (dále NK a ČSO) žádné veřejné reakce do té doby nepřicházely.

Novela zákona, kterou připravuje Ministerstvo životního prostředí, a po jejímž schválení má být nastaven systém zálohování nápojových PETek a plechovek od nápojů, budí emoce zjevně napříč politickým spektrem. Je však třeba se zabývat tím, jak moc jde o obyčejnou opoziční revoltu, bez hlubší znalosti reality, a jaká jsou odborná stanoviska.

Ministerstvo životního prostředí připravuje právní úpravu, kterou má být v Česku zaveden zálohový systém na vybrané nápojové obaly z PET lahví a plechovek. K zálohování nás pravděpodobně tak jako tak donutí právní úprava na úrovni EU, ze které by se v horizontu následujících pěti let měly postupně aktivovat poměrně vysoce nastavené požadavky, jak na vysbírání minimálního počtu těchto nápojových obalů, tak na minimální obsah recyklovaného materiálu v nově produkovaných nápojových obalech.

Účastníci tendru, na jehož základě hodlá Česká republika a ČEZ investovat stovky miliard korun do výstavby jednoho až čtyř nových jaderných bloků, rozhodně nejsou v optimální kondici. Experti, kteří EDF, KHNP a Westinghouse dlouhodobě sledují v jejich domovských zemích, soudí, že firmy dosud nevyřešily zásadní problémy, které zkomplikovaly jejich nedávné projekty.