Od ledna tohoto roku platí povinnost pro majitele bytů: při novém pronájmu bytu předložit průkaz energetické náročnosti budov. Až do nedávna se tato povinnost u bytů týkala pouze jejich prodeje. Majitel, který chce byt pronajmout, by si od Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ) měl průkaz vyžádat. Na to, jak SVJ vyhoví, se bude nově více zaměřovat Státní energetický inspekce.

Energetické štítky se na domácích spotřebičích objevily poprvé před dvaceti lety. Za tu dobu pomohly snížit spotřebu elektrické energie, spotřebu vody nebo snížit hlučnost výrobků. Jak? Prostě díky konkurenčnímu prostředí.

Je to dvacet let, co Evropská unie zavedla energetické štítky pro první domácí spotřebiče. Díky štítkům spotřebitelé vědí, jak úsporný spotřebič si kupují. Pro výrobce je štítek silnou motivací k inovacím a zlepšováním spotřebičů, protože spotřebitelé dávají přednost spotřebičům úsporným. Jenže energetické štítky u některých výrobků už nenesou jasnou informaci a ve skutečnosti spíš matou. Evropská komise letos v létě kvůli tomu předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh nařízení, který by energetické štítky aktualizoval a vrátil jim zpět jejich funkci rychlé a přesné informace.

V létě se sice netopí, náročné na spotřebu energií je ale i toto období. Náklady na elektřinu zvyšuje například tvorba námrazy v ledničce. Její pravidelné odmrazování, efektivní praní nebo odpojování nepotřebných spotřebičů ze sítě se však vyplatí praktikovat po celý rok.

Polovina výrobků v evropských obchodech s elektronikou nemá správný energetický štítek, prokázala rozsáhlá kontrola prodejen, kterou v první polovině roku 2015 provádělo konsorcium partnerů projektu MarketWatch. Kontroloři navštívili 20 prodejen v České republice a celkem 243 obchodů v 11 zemích EU a zkontrolovali přítomnost energetických štítků na více než 30 000 produktech. V internetových obchodech je situace ještě horší, správný štítek má jen třetina výrobků.

Energetické štítky se už dávno staly užitečnými pomocníky při výběru domácích spotřebičů. Výrobci spotřebičů své výrobky neustále zdokonalovali a původní škála A až G jim najednou byla těsná. Dočasným řešením mělo být, že kategorie A se rozšíří o A+. Jenže dnes tu máme už A+++. Evropská komise se však chce vrátit k původní myšlence a přenastavit škálu opět na jednoznačné A až G. Uvádí to server EurActive.

Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.

Ve farmářských prodejnách nebo na farmářských trzích nakupuje jídlo přímo od farmářů jen třetina (resp. 34 %) Čechů. Ukázal to evropský průzkum veřejného mínění. Česká republika tak má podle Hnutí Duha co dohánět, ve většině hlavních ukazatelů je ze sledovaných osmi zemí Evropy na posledním místě.

Podle průzkumu společnosti E.ON se snaží snížit spotřebu energií 95 % českých domácností. V drtivé většině je k tomu motivuje finanční úspora, ochrana životního prostředí je až na druhém místě. Pokud Češi šetří, nejvíce tak činí formou nákupu úsporných spotřebičů a svítidel.

V roce 2014 odhalila Státní energetická inspekce při kontrolách mnoho nekvalitně zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov. Během 3774 kontrol našla celkem 170 špatných průkazů. Nejčastějším prohřeškem byly některé chybějící zákonné náležitosti nebo byl průkaz špatně spočítán.