Zatímco v Praze vyjížděla záchranná stanice k raritě v podobě vzácného rorýse velkého, na druhém konci republiky se ve stejný den o pozdvižení postaral pták, který si pro pomoc došel zcela sám.

Na dispečink Národní sítě záchranných stanic se dovolal člověk, který tvrdil, že za ním přihopsalo podivně zbarvené ptáče a nechtělo se od něj hnout. Identifikovat nalezence byl trochu ornitologický oříšek – o pomoc se totiž přihlásil mladý ořešník kropenatý.

Losa evropského si většina z nás spojuje se skandinávskými zeměmi. Toto majestátní zvíře žije rovněž na jihu Čech. V současnosti je jeho populace na našem území velmi ohrožena, může dojít už podruhé v historii k jeho vyhubení. Jaká tedy čeká losa evropského budoucnost? Jaká opatření či výzvy mohou vést k opětovnému zvýšení počtu jedinců?

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Velký úspěch si připsal tříčlenný tým vědců z Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity. Prestižní časopis Animal Cognition jim vydal článek přinášející překvapivé výsledky ve výzkumu chování koní, konkrétně v otcovském chování hřebců.

Dnes dopoledne vzniklo v Česku nové chovné stádo zubrů evropských. Do přírodní rezervace nedaleko Rokycan byl totiž přivezen zubří býk Tábor. Připojil se tak ke třem samicím, které do rezervace přijely letos v lednu. Tříletý samec, který nese jméno města, kde se narodil, se vydal na cestu před desátou hodinou dopoledne. Transport býka proběhl bez jakýchkoli problémů.

V době, kdy klademe stále větší důraz na kvalitu veřejného prostoru a krajiny, ve které žijeme, na mnoha místech Česka vyvstává otázka, jak naložit s prostory po dobývání surovin. Typickou krajinou po těžbě je Ostravsko.

Na jaké vzdálenosti se pohybují v řekách a potocích lososovité ryby lipani podhorní? Vědci, kteří je na Šumavě zkoumali, zjistili mnohem větší vzdálenosti, než očekávali. Lipani migrují šumavskými toky i desítky kilometrů ročně.

Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu.

K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science.

Stádo zubrů v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se rozrostlo o první letošní přírůstek. Mládě přišlo na svět včera v podvečer.

Sčítání vymírajících jasoňů dymnivkových v oboře Bulhary v Milovickém lese v minulém týdnu ukázalo, že oproti loňsku se tu počet poletujících motýlů výrazně zvýšil. Z iniciativy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Pálava se totiž část zdejších lesních porostů výrazně prosvětlila. Právě takové lesy jasoňům vyhovují. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.