Až do 17. století se na mapách dají vystopovat změny říční krajiny v okolí Vltavy. A právě o jejich zviditelnění se snaží vědci z ČVUT výstavou „Vltava – proměny historické krajiny“. Tím, že zmapovali změny podél toku Vltavy od pramene až po soutok s Berounkou, představují i původní říční krajinu, dnes zatopenou vodními nádržemi. Historickou krajinu ukazují pomocí starých fotografií, videí, velkoformátových 3D modelů i virtuální reality.

Buk lesní byl v minulosti nejvýznamnější dřevinou přirozené druhové skladby našich lesů (40,2 %). V dnešních porostech jeho zastoupení činí pouze 8,8 %. V posledních letech sice jeho podíl trvale stoupá, ale dosažení doporučovaných 18 % je při dosavadním tempu ještě dosti vzdálené. Zvýšení výměry bukových porostů pravděpodobně urychlí mimořádná kalamitní situace, která je spojena s rozsáhlou potřebou umělé obnovy lesů, při níž by se měly v porovnání s minulostí v mnohem větší míře uplatnit listnáče. K obnově lesa je však třeba využívat reprodukční materiál z vhodných zdrojů. Také potřebujeme informace o dlouhodobém růstu dřevin na lokalitách vzdálených od místa jejich původu.

Záleží na tom, jak moc důsledně počítat budeme, ale křivolaká pobřeží vykreslují délkou svých linií na mapě světa něco mezi 1,16 až 1,63 miliony kilometrů. Dalším encyklopedickým faktem pak je, že nejdelší linií pobřeží disponuje sestupně Kanada, Norsko, Indonésie a Grónsko. Z těchto obecných a popisně souhrnných informací už ale nevyčteme, v jakém stavu ona pobřeží jsou, a jak dalece plní svou ekologickou roli. A právě na to se nyní zaměřila první studie svého druhu, uveřejněná v žurnálu Conservation Biology.

Na Zemi roste přibližně 73 000 druhů stromů, včetně přibližně 9 200 druhů, které dosud nebyly objeveny. To jsou výsledky nové globální studie, na které se podílelo více než 100 vědců z celého světa a které byly zveřejněny v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. Vědci z Botanického ústavu AV ČR do mezinárodní studie přispěli unikátními daty z výzkumných ploch, které dlouhodobě sledují.

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Dosud to prokazovaly pouze laboratorní nebo zahradní experimenty. Teď poprvé jev potvrdil česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR v přirozeném prostředí – ve 40 metrů vysokých korunách stromů lužního lesa v německém Lipsku. Chemické volání stromů o pomoc je tak účinné, že významně určuje složení hmyzího společenstva v korunovém patře lesa. Tyto znalosti by mohly v budoucnu posloužit při přirozené ochraně proti škůdcům v zemědělství a lesnictví. Objev vědci publikovali v aktuálním čísle časopisu Ecology Letters. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Stromy jsou sice pevně kořeny přichyceny k podkladu, ale za dobu své existence vyvinuly celou řadu způsobů, jak šířit svá semena a plodenství do větších vzdáleností. Proč? Třeba proto, aby jejich vlastní semenáčky nemusely bojovat o světlo a živiny ve stínu mateřské rostliny. Klasikou takového příhodného transportu je například anemochorie, šíření tisíců lehoučkých semen s pomocí větru. Jiné stromy sází na to, že jejich přezrálé plody doslova puknou, a tím vymrští svá semena do dálek. Zhruba polovina všech dřevin ale přenechává práci s šířením semen na zvířatech.

Prase divoké je aktuálně rozšířené po velké části světa a jeho početní stavy v posledních desetiletích významně narostly jak v oblastech jeho přirozeného rozšíření, tak tam, kde bylo uměle vysazeno, případně samo rozšířilo svůj areál. Významně tak ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev. Aktuálně je největší hrozbou jeho podíl na šíření afrického moru prasat, který při zavlečení do chovů prasat domácích způsobuje zásadní ekonomické ztráty.

Pořádání ornitologických exkurzí pro veřejnost v roce 2020 omezila a později i zatrhla vládní opatření proti šíření covidové epidemie. Koncem roku 2020 bylo jasné, že i v následujícím roce to může dopadnout podobně a tak vznikl nápad na pořádání malých ornitologických exkurzí. Zveřejněn byl 20. 12. 2020 na webu Moravského ornitologického spolku (MOS) a na webu BirdWatching.cz.

Málokdo věřil, že se vrátí na nebe – popálený a následně autem sražený orel mořský se léčil v záchranné stanici Falco na Litoměřicku. Podle vedoucího stanice Václava Tomšovského se tento majestátní dravec v péči záchranné stanice Falco objevil vůbec poprvé. Po intenzivní léčbě se vrací na svobodu opatřen vysílačkou. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

O tom, že sloni v Africe kvůli pytlačení zažívají drastický úbytek se tak všeobecně nějak ví. Ovšem o tom, že ve stínu tragédie mohutných chobotnatců mizely i další pro Afriku neméně ikonická zvířata, žirafy, se už moc nemluvilo. Pro mnohé proto může být překvapením, že na každou započítanou živou žirafu dnes připadají čtyři sloni. A překvapivě je tohle ona dobrá zprávou. Znamená totiž, že žiraf je o něco více než před šesti lety.