Příroda
![Foto: ČSOP Foto: ČSOP](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/20210619_115229a.jpg&w=424) Mokřadní lokalita u obce Dušejov na Jihlavsku se může nyní pyšnit potvrzeným výskytem cenných druhů vážek a dalších zajímavých organismů. O území se dlouhodobě starají ochránci přírody s cílem zachování mokřadů a cenných rašelinišť. Výskyt specializovaných druhů vážek na prameniště, rašeliniště a čisté štěrkové potoky dává zpětnou vazbu, že vynaložené úsilí do péče přináší výsledky. Mezi zaznamenanými druhy je i vážka jasnoskvrnná, druh chráněný v evropské síti chráněných území Natura 2000. Toto je hezký dárek k letošnímu vyhlášenému roku vážek.
![více](/img/_pix.gif)
![Turisté v brazilském lese Foto: Blake Maybank Flickr Turisté v brazilském lese Foto: Blake Maybank Flickr](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/turistika_2.jpg&w=424) Funící baťůžkáři pomalu postupující ve stlačeném zástupu na vrcholek hory; pláže v obležení slunících se výletníků, že přes lehátka, plavky a slunečníky nevidíte písek. Kolony u vjezdů parkovišť před branami národních parků. Když je turistů moc, poznáme to rychle. A máme vcelku jasno v tom, že takový předimenzovaný cestovní ruch nijak zvlášť přírodě neprospívá. Znamená tedy současně, že méně turistů je lépe? Ukazuje se, že se závadností turismu to není tak prosté, jak ostatně demonstroval celý loňský rok.
![více](/img/_pix.gif)
![Foto: Martin Kysela / ČSOP Foto: Martin Kysela / ČSOP](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/2-prostredi-iia.jpg&w=424) Ochránci přírody společně s vědci z Entomologického ústavu v Českých Budějovicích zkoumají plochy pod vedeními vysokého napětí. Jedná se o místa se specifickou péčí, která jinde v krajině nejsou. Díky tomu se zde daří vzácným druhům zvířat i rostlin. Byl zde objeven například i vzácný tesařík broskvoňový! Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.
![více](/img/_pix.gif)
9.9.2021 | PEC POD SNĚŽKOU
( ČTK)
![Foto: Alexandr Fedorov Flickr Foto: Alexandr Fedorov Flickr](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/krkonose_4.jpg&w=424) Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je proto nutné přísně chránit nejen tamní rostliny a živočichy, ale také geologické jevy. ![více](/img/_pix.gif)
6.9.2021 | NEW YORK
( ČTK)
![Kolibřík bělokrký Foto: Arley Vargas Flickr Kolibřík bělokrký Foto: Arley Vargas Flickr](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/florisuga-mellivora_1.jpg&w=424) Dospělé samičce kolibříka bělokrkého není neviditelná práce cizí. Když snese vejce, sameček kolibříka, který hrál rovnocennou roli při početí, není nikde k nalezení. Když se mládě vylíhne, krmí ho samička sama vyvráceným jídlem ze svého dlouhého zobáku. A pak je tu neustálé obtěžování. Zatímco tlumeně zelené samičky přilétají ke květinám, aby usrkávaly nektar, agresivní samečci s okázale modrou hlavou je pronásledují, narážejí do nich a klovou je. Některé samičky kolibříka bělokrkého proto mají eso v rukávu. Zelený háv vymění za modré peří a vypadají v podstatě stejně jako samečci, píše list The New York Times (NYT). ![více](/img/_pix.gif)
![Foto: Michal Köpping / Česká krajina Foto: Michal Köpping / Česká krajina](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/dsc07101-divoky-kun-a-cap-cerny-foto-alice-janeckova-cso-m.jpg&w=424) Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků v Milovicích a Národním parku Podyjí ušetří vlastníkům pozemků každý rok miliony korun, které by museli vydat na jejich údržbu. Údaj vypočítala ochranářské společnost Česká krajina na základě oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí. ![více](/img/_pix.gif)
![Mořský koník Foto: Vic DeLeon Flickr Mořský koník Foto: Vic DeLeon Flickr](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/hippocampus_1.jpg&w=424) Tvorové známí pod lidovým názvem mořský koník jsou dlouhodobě oblíbenou atrakcí ve veřejných akváriích, ale zůstávají záhadní. Jsou to ryby, které ovšem plavou ve vzpřímené, vertikální poloze. Mají ohebné krky a dlouhé, trubkovité rypce, které jsou skloněné dolů, což jim dodává vzhled koňské hlavy. ![více](/img/_pix.gif)
![Tropický horský les v Africe. Foto: Jiří Doležal / Botanický ústav AV ČR Tropický horský les v Africe. Foto: Jiří Doležal / Botanický ústav AV ČR](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/p1000858-copy.jpg&w=424) Tropické horské lesy v Africe vážou ve své biomase daleko vyšší množství uhlíku, než se předpokládalo. Podle zjištění vědců se v nich zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Zároveň vědce překvapila rychlost, jakou lesy mizí. Právě vzrostlé stromy a funkující ekosystém lesa jsou totiž pro ukládání uhlíku zásadní. ![více](/img/_pix.gif)
![Tvrdý luh. Foto: Jan Řezáč / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Tvrdý luh. Foto: Jan Řezáč / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/tz_clenovci-v-dubinach_foto3b-768x511a.jpg&w=424) Jaké domácí stromy mají perspektivu hrát významnou roli v dřevinné skladbě našich lesů příštích sto let? Vědci se domnívají, že mezi ně rozhodně patří duby a rozšiřují jejich výzkum o další aspekty. Dub se ukazuje jako jedna z dřevin, která poměrně příznivě snáší dopady klimatické změny v porovnání s ostatními dřevinami. Vědci proto předpokládají, že dub se rozšíří do vyšších lesních vegetačních stupňů oproti minulosti. Navíc podle prognóz by do roku 2075 měly klimatické podmínky nejvíc vyhovovat společenstvům dubů. ![více](/img/_pix.gif)
![Foto: Martin Matěj Foto: Martin Matěj](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/best4soil-foto-40-copy.jpg&w=424) Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství – vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty. Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Čirok se na farmě pěstuje úzkořádkově a jenom na těch několika hektarech, které jsou na rovině.
![více](/img/_pix.gif)
|
|