Vlci a rysi v Beskydech jsou, přítomnost medvědů se nepotvrdila. Takové jsou výsledky únorového mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty. Potvrdila se přítomnost rysů a vlků, pobytové znaky medvěda se nalézt nepodařilo. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Na konci června 1908 došlo uprostřed Sibiře v dnešním Krasnojarském kraji (Ruská federace) k mohutné explozi, která zničila 2000 km2 místní tajgy. Dodnes se vede debata o příčinách této exploze, nicméně její možné environmentální důsledky byly dosud opomíjeny. Týmu složenému převážně z pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podařilo zjistit, že tato tzv. tunguská událost měla vliv na charakter místních vodních ekosystémů. Prvními autory nové studie jsou Radana Kavková z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Daniel Vondrák z Ústavu pro životní prostředí. O tématu informuje Univerzita Karlova.

Letošní rok v obou návštěvnických centrech Národního parku Šumava nezačal šťastně. Ve výběhu rysů v Návštěvnickém centru Kvilda uhynul rys David a na konci dubna byla ve vlčím výběhu na Srní nalezená mrtvá vlčice – samice Pandora, která odchovala několik generací vlčat. Přesné příčiny úhynu by se měly zjistit z pitvy. Informuje o tom Správa Národního parku Šumava.

Ochránci přírody vypustili zpět do přírody 45 zachráněných netopýrů rezavých. Jednalo se o zvířata z Plzeňska, která na podzim omylem zalétla do soukromého bytu, kde shodou okolností na delší dobu uvízla. Díky spolupráci správce budovy, záchranné stanice DESOP Plzeň a České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) se po zimě strávené v umělém zimovišti podařilo tyto výkonné lovce hmyzu navrátit do volnosti.

Nahlédnout pomocí fotopastí do života rysů v česko-rakouském pohraničí umožnil projekt RysLuchs.

Jednou z nejdůležitějších funkcí lesů je jejich úloha při tvorbě klimatu. Lesy mají vysokou schopnost vyrovnávat teploty (snižovat i zvyšovat) ve svém okolí, a to v závislosti na meteorologických podmínkách, dostupnosti vody a zdravotním stavu. Jejich chladicí účinek se projevuje zejména v teplých bezoblačných dnech. Vertikální patrovitost lesních porostů způsobuje inverzi teploty a umožňuje udržovat vlhkost. Klimatická funkce lesů se však po kůrovcové kalamitě výrazně zhoršuje.

Vakoplch trpasličí patří k nejvíce ohroženým vačnatcům Austrálie. Jeho situaci ještě zhoršily rozsáhlé požáry na přelomu let 2019 a 2020. Na pomoc zvířatům postiženým těmito požáry zaslala česká veřejnost na účet Zoo Praha postupně více než 23 milionů korun – a za část těchto prostředků bylo v Lithgow v Novém Jižním Walesu vybudováno speciální chovné centrum pro vakoplchy trpasličí. O Velikonocích ho otevřeli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Informuje o tom Zoo Praha.

Zaměstnanci Správy KRNAP několik desetiletí provádí pravidelný monitoring sněhové pokrývky na trvalých plochách a transektech ve vrcholových partiích Krkonoš.

Je konec dubna a na mnoha místech v nížinách dokvétají nebo kvetou ovocné stromy. Na hřebenech hor je ale sněhu stále dost. Tam téma sněhových lavin bude ještě několik týdnů aktuální.

Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor. Objem napadených stromů v některých regionech přesáhl zpracovatelské kapacity a odumřelé smrky zůstávají v lesních porostech i několik let. Co by se mělo stát s tímto kůrovcovým dřívím? Je nutné jej ihned po napadení kůrovcem vytěžit, aby byly zachovány základní mechanické a fyzikální vlastnosti? Co se stane s kvalitou tohoto dřeva, když je „uskladněno“ nastojato v lese? Odpovědi na tyto otázky zajímaly vlastníky lesů v době, kdy ceny dřeva klesaly na minimum (tedy v letech 2018–2019). Zůstávají však aktuální i dnes, kdy ceny všech sortimentů dříví ve středoevropských podmínkách rostou a zároveň jsou aktuální i do budoucna, kdy může být v některých regionech dříví nedostatek.