Od roku 2012 sledujeme samce orla skalního, který byl vypuštěn v rámci našeho projektu „Návrat orla skalního do ČR“. Jde o samce Wabiho, který je jeden z 27 mláďat získaných pro účely tohoto projektu ze Slovenska. Odebíráno bylo vždy mladší mládě, které by jinak zahynulo v rámci vrozeného kainismu, dlužno dodat, že to bylo několikrát na poslední chvíli.

Vombat, klokan, koala, ježura, quoll, pštros emu. A samozřejmě stovky dalších, ne až tak ikonických druhů živočichů, nejrůznějších hadů a ještěrek, ptáků a drobných savců. Právě z nich se měli rekrutovat nejčastější oběti tzv. Černého léta, série drastických požárů australské divočiny tři léta nazpět. Australští badatelé nyní informaci o dopadech požárů na místní faunu přehodnocují.

Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.

Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. A připomněla nám velmi názorně, že přírodu kolem nás nemáme stoprocentně pod kontrolou, a že stále ještě nedokážeme pořádně předvídat, kudy se její destruktivnější spády mohou ubírat. Na mnohé proto s jistým odstupem zafungovaly události 17. až 19. ledna 2007 jako zvonek ranního budíku. Který jsme ovšem znovu zamáčkli a spali dál.

Africký mor prasat (AMP) na sebe v posledních měsících opět strhává pozornost široké veřejnosti. Zraky myslivců, ale i chovatelů domácích prasat, se obracejí do oblasti německo-polského pohraničí, odkud hrozí opětovné zavlečení AMP na území České republiky.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie (zde a zde) publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry (Parus major) podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu. Na mezioborovém výzkumu, který trval bezmála deset let, se podíleli výzkumníci také z dalších českých akademických pracovišť: z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Co činí přírodu unikátní? Její pestrost a rozmanitost. Výsledky první globální analýzy rostlinné diverzity nicméně naznačují, že flóra kolem nás se postupně stává uniformnější, a to i v odlehlých oblastech a na izolovaných kontinentech, jako například v Austrálii.

V úterý 4. ledna byly na Šumavě zvýšené stavy vody, některé zdroje předpovídaly na Vydře a Otavě i dvacetiletou povodeň. Zaměstnanci Správy Národního parku Šumava zdokumentovali, že kouzlo šumavských křivolakých potoků ve vrcholových partiích pohoří nespočívá jen v potěšení ducha, ale rovněž v tlumení síly povodňových vln. Mimo jiné se jim povedlo zachytit tzv. vybřežení, tedy okamžik, když voda opustí koryto potoka.

Kompletní a neporušený kořenový systém rostlin obvykle nemáme možnost zahlédnout, takže je pro většinu z nás dost těžké si představit, jak to tam dole vlastně vypadá. Profesoři botaniky a ekologie, Lore Kutscherová a Erwin Lichtenegger, se pokoušeli tento neviděný svět zpřístupnit lidem na povrchu celou svou usilovnou čtyřicetiletou prací. Výzkumné centrum univerzity ve Wageningenu (WUR) nyní jejich výsledky zveřejnila v přístupné obrazové databázi na svých stránkách.

Pokud Polsko skutečně zrealizuje svůj plán na výstavbu pevné zdi-plotu podél své východní hranice s Běloruskem, mohly by od příštího léta být hranice Evropské unie být zase o něco bezpečnější. Cenou za to by ovšem bylo citelné narušení těch nejcennějších chráněných území, včetně fenomenálního Bělověžského pralesa.