Oheň patří k nejstarším pomocníkům hospodářů. V částech světa s méně rozvinutým zemědělstvím je tomu tak ostatně dosud. V České republice je využití ohně při hospodaření velmi omezeno, vypalování porostů bylo zcela zakázáno. V zásadě je tento přístup na místě s ohledem na uhlíkovou stopu. Určitě není dobré se vracet například ke spalování posklizňových zbytků na polích. Nicméně v určitých specifických případech, například při obnově sekundárních vřesovišť, je využití ohně přínosné, či přímo nezbytné.

Všechno zlé je k něčemu dobré. A zrovna meteoritům, tu a tam přeorávajících povrch planety Země, vděčíme za mnohé. Nebýt toho, že vyvolaly hned několik brutálních sérií hromadného vymírání, včetně vyhlazení nelétajících dinosaurů, pravděpodobně bychom se tu my lidé, coby živočišný druh, nikdy nedokázali prosadit.

Spor o kácení v Boubínském pralese vedl v roce 2019 až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Její účastníci tehdy požadovali zintenzivnění kácení a zastavení kůrovce v převážně smrkových lesích obklopujících zbytky původních pralesů. Správa NP Šumava naopak rozšířila bezzásahovost v rezervaci i mimo oplocené jádro. Za správností tohoto postupu si stojí.

Pod koridory vysokého napětí mezi Opatovickou elektrárnou a Lázněmi Bohdaneč se nachází unikátní kus přírody. Pro rozsáhlé písčiny získalo tohle území přízvisko Východočeská Sahara. Jsou zde však i partie vlhčí. V těch letos přibyly dvě nové tůně, další jsou plánovány v následujících letech. O území se stará Velkojaroměřský pozemkový spolek.

Čápi bílí prožili letos v Česku úspěšnou hnízdní sezónu. I přes letošní časté bouřky vyvedli čapí rodiče rekordní počet mláďat. Dobrovolníci České společnosti ornitologické jich letos napočítali 1 567. To nejvíce v historii sčítání, které ornitologové pořádají od roku 2014.

Jak byste nazvali projekt, který je rozplánovaný na dvacet tři let, ale po čtrnácti letech realizace je hotový jen ze čřyř %? Projekt, který prokazatelně nedokázal naplnit svůj jediný a hlavní cíl, a proto po uběhnutí dvou třetin své realizace musel tento opustit a přijmout šestnáct cílů jiných, náhradních, které se nyní pokouší splnit?

Často slýcháme o tom, jak je v zimních měsících „krásně, jako zjara“, což obvykle znamená, že se teploty drží nad nulou, nesněží, neprší a svítí slunce. Pro městského člověka, nezřídka poněkud odtrženého od přírodních cyklů, je to jistě důvodem k malé oslavě, například s pivem v lednu na vysluněné hospodské zahrádce.

V České republice dnes začala fungovat desátá rezervace velkých kopytníků. Volně chované koně vypustili ochránci přírody ve spolupráci na mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice.

Ale kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy. Na bezlesí a rašeliniště připadlo zhruba 22 % a zbývajících 53 % na různě staré porosty s převahou smrku. Svět rozlehlých smrkových chrámů s vysokým sloupovím kmenů se na části území rychle změnil.

Lýkožrout modřínový je sekundární škůdce modřínových porostů. Rozmnožuje se na vytěženém dříví, na vývratech, polomech či hynoucích stromech. Na přirozeně sušších lokalitách může v období s podprůměrným srážkami napadat i zelené vitální stromy. V takových případech se namnoží a následně působí jako primární škůdce zdravých stromů. Předpokládané změny klimatu pravděpodobně umocní v budoucnu dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.