Původní domovinou makaků jávských (Macaca fascicularis) je nepřekvapivě Jáva, Bali a nejspíš i Sumatra a Borneo. A protože se jedná o velmi přizpůsobivé primáty, narazíme na ně také v Indii, Thajsku nebo Kambodži. S pomocí lidí se dostali také na Filipíny a Palau, a nejpozději od roku 1602 se díky nizozemským obchodníkům zabydleli také na Mauriciu. Pro místní přírodu z toho ale nic dobrého neplynulo. Makak je na Mauriciu nepůvodním, invazním druhem. „V podstatě jsou něco jako krysy,“ říká ekolog Vincent Florens.

Pochmurné a pesimistické zpravodajství ze světa ohrožených druhů jen zřídkakdy proloží příběh o misi úspěšné záchrany druhu. Karety obrovské, pocházející z atolu Aldabra, ale jeden takový vyprávět mohou.

Zubr evropský v přírodě vyhynul krátce po 1. světové válce. V roce 1919 byl zastřelen poslední zubr v polské Bělověži, roku 1927 padl poslední zubr na Kavkaze. Přežilo pouhých 12 jedinců v zoologických zahradách a soukromých chovech.

Po klimaticky extrémním roce 2015 došlo v celé řadě oblastí Česka k náhlému zhoršení zdravotního stavu borovice lesní. Dramatickou dynamiku do celého procesu zdravotního kolapsu této dřeviny následně vnesla rychlá aktivizace sekundárních biotických škůdců, obzvláště podkorního a dřevokazného hmyzu, kteří svým kalamitním přemnožením způsobili chřadnutí a odumírání fyziologicky poškozených a oslabených porostů.

Období rozmnožování není ve světě zvířat jen o dvorném namlouvání, zásnubních tancích, darech a spoustě dalších pre-kopulačních investic. Dochází i k urputným soubojům. V sázce není nic menšího než možnost přenést své vlastní geny do další generace. S tím, že příležitost k páření si obvykle vydobydou jen ti nejlepší z nejlepších. Při vymezování teritorií, přístupu k omezeným zdrojům a vábení samic formou ritualizovaných zápasů s konkurenty, se samcům obvykle hodí těžkopádná výzbroj: parohy a rohy, gigantická klepeta, bodce, kly. Na sílu to zkouší sloni, jeleni, mroži, brouci nosorožíci i krabi. Ptáci na to jdou ale jinak.

S péčí o ptačí park Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO) nově pomáhají čtyři krávy uherského stepního skotu. Spásáním a rozdupáváním luk přispějí k tomu, aby se na lokalitě dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám.

Živočišné druhy identifikované, tedy vědecky popsané a taxonomicky zařazené, si vcelku bezpečně dokážeme přiřadit ke konkrétnímu místu, lokalitě nebo regionu. Současně ale víme, že drtivá většina živočichů, možná až 80 %, zatím zůstala vědecky nepopsána. Kde je hledat? Na to se soustředila studie, uveřejněná v žurnálu Nature: Evolution&Ecology.

Dokument o možnostech soužití chovatelů a vlků představuje farmáře z České republiky, Itálie a Španělska a různé cesty, které si zvolili při ochraně svých stád před vlky. Premiéru měl před rokem, nově bude dostupný na online platformách.

Čápi bílí v Česku postupně obsazují svá hnízdiště, i když by dle známé pranostiky měli teprve dnes, na sv. Řehoře, přelétat přes moře. Jak ukazuje mapa čapích hnízd, již minimálně 50 hnízd je obsazeno. Kdy čápi obsadí zbývající, kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat, to zjišťuje Česká společnost ornitologická (ČSO) s pomocí veřejnosti.

Plánovaný převoz skupiny zubrů na Ukrajinu musela zrušit ochranářská společnost Česká krajina kvůli současné válce na ukrajinském území. Dva samci a čtyři samice měli v dubnu odjet do Přírodní rezervace Beremyčke, která se nachází severně od Kyjeva.