Pořádání ornitologických exkurzí pro veřejnost v roce 2020 omezila a později i zatrhla vládní opatření proti šíření covidové epidemie. Koncem roku 2020 bylo jasné, že i v následujícím roce to může dopadnout podobně a tak vznikl nápad na pořádání malých ornitologických exkurzí. Zveřejněn byl 20. 12. 2020 na webu Moravského ornitologického spolku (MOS) a na webu BirdWatching.cz.

Málokdo věřil, že se vrátí na nebe – popálený a následně autem sražený orel mořský se léčil v záchranné stanici Falco na Litoměřicku. Podle vedoucího stanice Václava Tomšovského se tento majestátní dravec v péči záchranné stanice Falco objevil vůbec poprvé. Po intenzivní léčbě se vrací na svobodu opatřen vysílačkou. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

O tom, že sloni v Africe kvůli pytlačení zažívají drastický úbytek se tak všeobecně nějak ví. Ovšem o tom, že ve stínu tragédie mohutných chobotnatců mizely i další pro Afriku neméně ikonická zvířata, žirafy, se už moc nemluvilo. Pro mnohé proto může být překvapením, že na každou započítanou živou žirafu dnes připadají čtyři sloni. A překvapivě je tohle ona dobrá zprávou. Znamená totiž, že žiraf je o něco více než před šesti lety.

U příležitosti Světového dne mokřadů se jistě objeví řada příspěvků, zdůrazňujících význam mokřadů pro ochranu druhové rozmanitosti, pro vodní režim a klima. Projekt Školní tůně u Chýnic nedaleko Prahy, realizovaný ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), Montessori základní školy Archa a Nadačního fondu Veolia (NF Veolia), k tomuto všemu přidává ještě ekologickou výchovu. Ne v nějaké teoretické rovině v učebnách, ale přímo v terénu, na konkrétním pozemku, po kolena v bahně.

V posledních letech se zhoršuje zdravotní stav lesů v České republice a dochází k rozpadu převážně monokulturních porostů smrku a borovice. Tento vývoj se dává do souvislosti s probíhající globální klimatickou změnou, která je spojena s vysokými teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období. V posledním desetiletí byly teplotně mimořádně nadnormálními roky 2014, 2015, 2018 a 2019 a hydrologické sucho trvalo nepřetržitě minimálně od roku 2015 do roku 2019.

Zoologové sledují na Šumavě a v Bavorském lese tři samice vlka pomocí telemetrických obojků. Z dostupných informací a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se v oblasti za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice.

Desítka divokých prasat loni dostala v Národním parku Bavorský les obojky s GPS vysílačkami. Jejich sledování má pomoci zjistit, jak zabránit šíření afrického moru prasat.

Ročně může jít o desetitisíce zvířat ročně. Skočí, vlezou či spadnou do nějaké požární nádrže, jímky, betonového koupaliště či jiné umělé nádrže - a už se z nich nikdy nedostanou. Mapování těchto ekologických pastí se už třetím rokem věnují pracovníci ochrany přírody Libereckého kraje ve spolupráci s veřejností. A na šesti nádržích v Libereckém kraji se provedla opatření na ochranu živočichů. A pracuje se na příručce, která by možná řešení pomohla aplikovat kdekoliv jinde.

Dokud jsou svahy hor bílé a na sjezdovkách se to dá pořádně rozpálit, není jediný důvod se bát o globální klima. Zima přeci je, jak má být. Umělé zasněžování už dvacet let vytváří iluzi pohody, která nás i přírodu vychází hodně draze.

Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin. Závažným problémem se ale ukazuje skutečnost, že kůrovec zničil řadu kvalitních smrkových porostů určených ke sběru osiva. Hrozí tak riziko, že bude značně obtížné vypěstovat dostatečný počet kvalitních sazenic vhodných pro umělou obnovu.