Ochránci přírody vypustili zpět do přírody 45 zachráněných netopýrů rezavých. Jednalo se o zvířata z Plzeňska, která na podzim omylem zalétla do soukromého bytu, kde shodou okolností na delší dobu uvízla. Díky spolupráci správce budovy, záchranné stanice DESOP Plzeň a České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) se po zimě strávené v umělém zimovišti podařilo tyto výkonné lovce hmyzu navrátit do volnosti.

Nahlédnout pomocí fotopastí do života rysů v česko-rakouském pohraničí umožnil projekt RysLuchs.

Jednou z nejdůležitějších funkcí lesů je jejich úloha při tvorbě klimatu. Lesy mají vysokou schopnost vyrovnávat teploty (snižovat i zvyšovat) ve svém okolí, a to v závislosti na meteorologických podmínkách, dostupnosti vody a zdravotním stavu. Jejich chladicí účinek se projevuje zejména v teplých bezoblačných dnech. Vertikální patrovitost lesních porostů způsobuje inverzi teploty a umožňuje udržovat vlhkost. Klimatická funkce lesů se však po kůrovcové kalamitě výrazně zhoršuje.

Vakoplch trpasličí patří k nejvíce ohroženým vačnatcům Austrálie. Jeho situaci ještě zhoršily rozsáhlé požáry na přelomu let 2019 a 2020. Na pomoc zvířatům postiženým těmito požáry zaslala česká veřejnost na účet Zoo Praha postupně více než 23 milionů korun – a za část těchto prostředků bylo v Lithgow v Novém Jižním Walesu vybudováno speciální chovné centrum pro vakoplchy trpasličí. O Velikonocích ho otevřeli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Informuje o tom Zoo Praha.

Zaměstnanci Správy KRNAP několik desetiletí provádí pravidelný monitoring sněhové pokrývky na trvalých plochách a transektech ve vrcholových partiích Krkonoš.

Je konec dubna a na mnoha místech v nížinách dokvétají nebo kvetou ovocné stromy. Na hřebenech hor je ale sněhu stále dost. Tam téma sněhových lavin bude ještě několik týdnů aktuální.

Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor. Objem napadených stromů v některých regionech přesáhl zpracovatelské kapacity a odumřelé smrky zůstávají v lesních porostech i několik let. Co by se mělo stát s tímto kůrovcovým dřívím? Je nutné jej ihned po napadení kůrovcem vytěžit, aby byly zachovány základní mechanické a fyzikální vlastnosti? Co se stane s kvalitou tohoto dřeva, když je „uskladněno“ nastojato v lese? Odpovědi na tyto otázky zajímaly vlastníky lesů v době, kdy ceny dřeva klesaly na minimum (tedy v letech 2018–2019). Zůstávají však aktuální i dnes, kdy ceny všech sortimentů dříví ve středoevropských podmínkách rostou a zároveň jsou aktuální i do budoucna, kdy může být v některých regionech dříví nedostatek.

Ochránci přírody i v letošním roce zabezpečují úseky silnic, kde dochází k nadměrnému usmrcování přecházejících žab a čolků projíždějícími vozidly. Aprílové počasí jim tuto pomoc tradičně komplikuje. V centrální evidence je více jak 500 silničních úseků, kde každoročně hynou žáby pod koly aut. Pouze na několika desítkách z nich lidé obojživelníkům pomáhají. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stimulují růst stromů. To, co zní skoro jako dobrá zpráva, je ale pro ekosystém savan problém. Pokud se savana nemá stát zeleným lesem, je třeba podporovat její přirozené vypásání a pravidelné vypalování, aby se udržela rovnováze. Potvrzuje to studie jihoafrických ekologů.

Na Maltě nemůže začít jarní lovecká sezóna hrdličky divoké. Tento pták je totiž v rámci ochrany ptactva vnímán jako zranitelný, je tedy na pokraji ohrožení. Maltská ornitologická společnost (BirdLife Malta) se proto obrátila na soud, aby lovu hrdliček zamezil. V dlouhodobém boji za zákaz lovu tažných ptáků na Maltě to znamená pro ochránce přírody velký úspěch, zákaz lovu ptáků se dosud nedařilo prosadit. BirdLife Malta to oznámili ve své tiskové zprávě.