V centrální části Šumavy se pohybuje nejméně sedmero vlků, z toho minimálně tři loňská mláďata. Tento počet byl potvrzen v terénu při sledování stopní dráhy vlků a následně z fotopastí. Bohužel aktuálně jeden vlk na území Šumavy nepřežil střet s autem.

Není žádným tajemstvím, že zdravé lesy poskytují člověku hned celou řadu ekosystémových služeb, a to nejen zásobovacích, jako je produkce dřeva nebo lesních plodů. Původní lesní pokryv byl ale rozdroben do té míry, že více než 70 % všech těchto porostů na Zemi leží do vzdálenosti menší než jeden kilometr od lesního okraje a mnohé lesy jsou menší než 10 hektarů, přičemž bývají nezřídka obklopeny krajinou přeměněnou lidskou společností na ornou půdu, pastviny nebo lidská sídla.

Lesy ČR ve snaze snížit počet přemnožených hrabošů a ochránit sazenice lesních dřevin vyhlašují nový program Vracíme sovy lesu. Rozmístí do lesů budky pro sovy. Ty mají dravým ptákům usnadnit zahnízdění v oblastech, kde kvůli kůrovcové kalamitě zmizela většina stromů a s nimi i přirozené úkryty pro sovy.

Na česko-bavorsko-rakouském pomezí o rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Mezinárodní studie projektu 3Lynx dává nahlédnout do toho, jak se daří rysům na Šumavě.

Jeřábi popelaví právě teď znovu obsazují svá hnízdiště. Někteří se vracejí z velké dálky – ze Španělska či Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, protože v posledních letech zimují v České republice. To je v chování těchto ptáků nový trend, který zaznamenali ornitologové v rámci projektu Jeřábí život. Tento projekt díky podpoře Zoo Ostrava dlouhodobě sleduje migrační trasy jeřábů popelavých a změny v jejich migračním chování. Jedním ze zásadních zjištění je skutečnost, že vývoj klimatických podmínek v Evropě vede k tomu, že ne všichni jeřábi migrují na zimní měsíce do zahraničí, ale někteří u nás již tráví i celou zimu. Neodradily je ani letošní mrazy a vysoká sněhová pokrývka.

Když v roce 2000 brněnští ochránci přírody organizovali první ročník ankety o nejsympatičtější strom, asi málokdo z nich si dokázal představit, že o dvě dekády později budou jejich myšlenku šířit statisíce lidí po celé Evropě. Nápad oslavy stromů s nejzajímavějšími příběhy opustil hranice České republiky právě před deseti lety. Informuje o tom David Kopecký z Nadace Partnerství.

Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. Informuje o tom spolek Česká krajina.

Změny klimatu v České republice stále více ovlivňují vývoj krajiny. Pět extrémně suchých let v řadě, které se začaly projevovat od roku 2015, se podepsalo na stavu volné přírody i zemědělských pastvin.

Městské aglomerace se snaží reagovat na měnící se klimatické podmínky, především na nerovnoměrný režim srážek a prohlubující se výskyt teplotních extrémů. Tyto problémy jsou spojené s relativně vysokým podílem umělých a nepropustných ploch v městské a příměstské krajině. Jako klíčový nástroj řešení se skloňuje pojem modro-zelená infrastruktura. Tato nová terminologie je mimo jiné vedena snahou zavést podporu přírodě blízkých prvků do technokratického pojetí územního plánování. Plánování keřových pásů, zasakovacích průlehů nebo soustavy tůní se zdá lépe prosaditelné, když budeme sítím technické infrastruktury konkurovat modro-zelenou infrastrukturou. Je třeba ovšem přiznat, že pojetí modro-zelené infrastruktury (a příbuzných termínů) nabývá v jednotlivých zahraničních a dnes i domácích studiích různého významu.

Na rysí stopu můžete během zimních toulek naší krajinou narazit i vy. V článku vám představím, kde se s ním v našich podmínkách můžete setkat, uvedu základní rozlišovací znaky rysí stopy a v úvodu shrnu základní informace z ekologie a biologie této vzácné šelmy. Náročností je určen pro stopaře začátečníky.