Třecí elektřina, elektrický článek, zdokonalení kondenzátoru. Alessandro Volta byl na svou dobu nepochybně velký podivín, ale za zmíněné vynálezy mu vděčíme dodnes. S principy, které odhalil, popsal a rozpracoval, totiž stále pracujeme. A rádi bychom je posunuli na novou úroveň. Pro úplnost nutno dodat, že tento velký vynálezce hledal pro své fascinující objevy inspiraci v neméně fascinující přírodě. U elektrických ryb, parejnoků a paúhořů elektrických.

Válka vždy znamená lidské utrpení, krev, slzy a bolest ze ztráty. Obětí války však nejsou jen lidé, ale také životní prostředí. Příroda, všechny živé bytosti a jejich životní prostředí jsou "tichými oběťmi" války.

Probíhající kalamita „tisíciletí“ oživuje debatu o budoucí podobě lesů, od nichž vlastníci očekávají bezpečný a vyrovnaný výnos a společnost trvalé a komplexní plnění všech funkcí. Ekonomická situace vlastníků je v důsledku kalamity a související krize trhu se dřívím velmi špatná. Rozpad porostů i rozsah nutné obnovy lesa nadále narůstají. Přitom panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité. Uvedené okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Aktivita odborných lesních hospodářů, vlastníků i přístup státní správy jsou v této souvislosti klíčové. Cílem článku je poskytnout impulz odborným lesním hospodářům a návod menším vlastníkům lesů k nastoupení cesty k rovnovážným stavům zvěře. V závěru textu je pro vlastníky a jejich odborné lesní hospodáře uveden odkaz na vzory podání ke snížení stavů zvěře.

Hladina světových oceánů stoupá. Kvůli změně klimatu tají polární ledovce a dosah vln se každý rok o milimetry zvyšuje. Pokud bychom bedlivě spočítali tento přírůstek od předindustriálních časů, zjistíme, že hladina je výš už skoro o 20 centimetrů. Matoucí může být, že vyšší hladina nutně neznamená menší pláže.

Známé úsloví - oheň je dobrý sluha, ale zlý pán – povšechně vystihuje postoj, jaký k tomuto živlu zaujímáme. Chápeme jej jako nástroj. Něco, co má být kontrolováno, regulováno a sloužit jen k našemu užitku a zadušeno tehdy, když nám přestane prospívat. Z rámce naznačené lidovým úslovím se ale zcela vytrácí interpretace o tom, že by oheň mohl tu a tam dobře posloužit někomu jinému. Třeba přírodě.

Před třemi roky proběhl v Jihlavě první seminář Počítáme s vodou. Společně s odborníky v této oblasti jsme se bavili o tom, jaké problémy řeší (nejen) Jihlava a jakou cestu vidíme do budoucna. Letos jsme se sešli na navazujícím semináři. Do Jihlavy přijeli ti, kdo patří k největším odborníkům v této oblasti, David Stránský z fakulty stavební ČVUT, Jiří Vítek, dlouhodobě uznávaný odborník v oblasti decentralizovaného nakládání s dešťovou vodou a David Hora, který má velké zkušenosti s uplatňováním modrozelené infrastruktury.

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze se stala hrdým vlastníkem a správcem přírodní rezervace V Bahnách u obce Třtice na Džbánsku. Ve středních Čechách jde o unikátní území s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů vázaných na rašeliniště. Nejcennějším místem rezervace je slatinná louka v jižní části, nejvzácnější rostlinou kohátka kalíškatá, v České republice kriticky ohrožený druh, vyskytující se na lokalitě v počtu několika jedinců. Rezervace o rozloze 8,63 hektaru byla vyhlášena na počátku 50. let 20. století. Fakulta převzala vlastnictví a správu rezervace v roce 2021 od pana Ivana Kasalického, jehož rodina pozemek získala po pozemkové reformě z roku 1925. Rezervace poslouží jako demonstrační lokalita k výchově studentů přímo v terénu nebo pro vzdělávání veřejnosti.

Vlci a rysi v Beskydech jsou, přítomnost medvědů se nepotvrdila. Takové jsou výsledky únorového mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty. Potvrdila se přítomnost rysů a vlků, pobytové znaky medvěda se nalézt nepodařilo. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Na konci června 1908 došlo uprostřed Sibiře v dnešním Krasnojarském kraji (Ruská federace) k mohutné explozi, která zničila 2000 km2 místní tajgy. Dodnes se vede debata o příčinách této exploze, nicméně její možné environmentální důsledky byly dosud opomíjeny. Týmu složenému převážně z pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podařilo zjistit, že tato tzv. tunguská událost měla vliv na charakter místních vodních ekosystémů. Prvními autory nové studie jsou Radana Kavková z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Daniel Vondrák z Ústavu pro životní prostředí. O tématu informuje Univerzita Karlova.

Letošní rok v obou návštěvnických centrech Národního parku Šumava nezačal šťastně. Ve výběhu rysů v Návštěvnickém centru Kvilda uhynul rys David a na konci dubna byla ve vlčím výběhu na Srní nalezená mrtvá vlčice – samice Pandora, která odchovala několik generací vlčat. Přesné příčiny úhynu by se měly zjistit z pitvy. Informuje o tom Správa Národního parku Šumava.